Analytik: Putin se se Zelenským nesejde, dokud bude válka pro Rusko výhodná. Změnit by to mohly sankce
Americký vyslanec Keith Kellogg v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Boje přesto nepolevují. „Není bezvýznamné, že se lídři setkávají, ale rozhodně to v dohledné době nepovede k nějakému velkému diplomatickému průlomu,“ říká pro Český rozhlas Dvojka odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.
Setkání Donalda Trumpa nejprve s Vladimirem Putinem na Aljašce a později s Volodymyrem Zelenským v Bílém domě vytváří dojem velkého posunu v průběhu mírových rozhovorů.
„Na diplomatické úrovni vidíme impulz, který by za určitých okolností mohl být smysluplný. Ale nastavení a přístup současné americké administrativy nevytváří podmínky k tomu, aby se konflikt významně posunul,“ domnívá se Smetana.
Nepravděpodobné je podle něj nyní setkání nejvyšších představitelů obou válčících zemí i uklidnění situace na frontě. Vojenské úspěchy Ruska navíc oddalují jakékoliv příměří, protože pro Moskvu by zastavení bojů aktuálně nebylo výhodné.
„K setkání ruského prezidenta s ukrajinským prezidentem na neutrálním místě rozhodně nedojde do chvíle, kdy Rusko nebude vnímat, že už je to pouze stvrzení předchozí dohody, respektive že ukrajinská strana akceptovala podmínky, které se blíží aktuálně deklarované maximalistické pozici,“ vysvětluje Smetana. „To znamená, že dokud si Moskva nebude jistá, že jsou pro ni podmínky v tuto chvíli výhodné, tak k jednání nedojde.“
Stabilní mírové řešení?
Urychlit ho nezvládl ani americký prezident a jeho administrativa, která zastává k Ukrajině velmi rozporuplné a nejednotné postoje.
26:40
Šmigol: Snaha o summit, na který se Putin nedostaví, je k ničemu. Uvidíme, co s Ruskem udělá recese
Číst článek
„Donald Trump zvolil strategii cukru a biče, kdy směrem k Moskvě nabízí hodně cukru a směrem k Ukrajině poměrně hodně biče,“ upozorňuje Smetana. „Rusku se poměrně daří na bojišti, naopak Ukrajina má celou řadu problémů. A v této situaci má Moskva velmi malou motivaci slevit ze svých maximalistických požadavků.“
Převahu agresora by Spojené státy mohly vyvažovat zvyšováním ekonomického a diplomatického tlaku na Rusko a podpory Ukrajině. To by zahrnovalo i sankce, o kterých Trump opakovaně hovořil.
„Pokud se válka stane pro Rusko mnohem více nákladnou jak po ekonomické stránce doma, tak tím, že nebude schopno dosahovat svých cílů na bojišti, bude v dohledné době ochotné kývnout na nějakou formu mírového uspořádání, které bude stabilní. Tak zamezíme tomu, aby se konflikt v horizontu dalších několika měsíců nebo let opět nerozhořel,“ předpokládá Smetana.
Záruky by měly mít zuby
Jak by taková mírová dohoda vypadala, zatím není jasné. Je možné, že Ukrajina bude muset alespoň formálně uznat, že Rusko bude okupovat část jejího území, nejpravděpodobněji Krym nebo východní část Donbasu. Výměnou za to bude požadovat bezpečnostní záruky, které by odstrašily případné opakování podobného konfliktu.
‚Nejsem si vědom ústupků Ruska,‘ tvrdí Zelenskyj. O setkání s Putinem chce jednat s USA
Číst článek
„Představa, co jsou bezpečnostní záruky, se velmi liší jak na straně Evropanů, tak Spojených států, ale především na straně Ruska,“ podotýká Smetana. „Ukrajina to vnímá tak, že bezpečnostní záruky by měly mít zuby, například by se tam měly nacházet vojenské jednotky evropských států jako garance mírového uspořádání.“
Spojené státy svoji vojenskou přítomnost na Ukrajině vylučují, ale jsou ochotné pomoct logisticky. Největší problém je Rusko, které explicitně odmítlo jakoukoliv vojenskou přítomnost jednotek NATO na území Ukrajiny jako součást mírového uspořádání.
Aby došlo ke změně postojů, bude muset situace dospět do bodu, kdy bude nadále neudržitelná. Jedině tak budou obě strany ochotné dohodnout se na kompromisu, uzavírá analytik.
