„Tak velký výpadek v rozpočtu by znamenal opravdu velké problémy pro ruskou ekonomiku a financování jeho válečné výroby,“ říká analytik Vlastislav Bříza o dopadech sankcí, kterými Trump hrozí Rusku.
Na svou aktuální pozici, která ze začátku zahrnovala cla a regulaci, nikoliv vymáhání zákazu, nastoupil Komar v únoru roku 2022, jen pár dní před začátkem ruské invaze.
„Stál před komunitním centrem ve své vesnici, když osadník vystřelil kulku, která mu prorazila hruď a vzala mu život. Takto nás Izrael vymazává – jeden život po druhém.“
Rosatom, ruská státní firma pro jadernou energii, která není EU sankcionována, hraje v civilním i vojenském jaderném sektoru Ruska klíčovou roli. A pod Putinovou taktovkou dokonce expanduje na Západ.
Schvalování nových protiruských sankcí se protahovalo o týdny. Za pomalejší odklon od ruských fosilních paliv bojovalo Maďarsko a Slovensko. Bratislava ustoupila ve čtvrtek.
Slovenský premiér to oznámil ve videu zveřejněném na faceboku, další blokování by podle něj poškodilo zájmy země. Evropská komise bude o přijetí osmnáctého balíku sankcí proti Rusku hlasovat v pátek.
Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou.
Předseda české vlády Petr Fiala z ODS požádal slovenského premiéra a šéfa Směru Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh 18. balíku protiruských sankcí.
„Veškeré průběžně získávané informace jsou předmětem detailní analýzy, na jejímž základě je možné přijímat další opatření v souladu s národní i unijní legislativou,“ podotkla Trefancová.
„Když se teď celníků zeptáte, jak to na hranici reálně vypadá, řeknou vám, že mají na jeden kamion 30 sekund. A pokud má papíry v pořádku, tak možnost ho zastavit, je minimální,“ říká Stromšíková.
Původně se očekávalo, že by se ve čtvrtek mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém, osmnáctém balíčku protiruských sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko.
Za prudkým nárůstem produkce ruských raket stojí i rozšíření závodu ve Votkinsku, který expanduje navzdory sankcím. Rusko tak dokáže vykrývat ztráty a zároveň budovat zásoby raket pro vleklou válku.
„Evropany bude míň a míň zajímat, jestli se do Ruska dostává spotřební zboží jako iPhony, ale více je bude zajímat, jak se zbavit závislosti na ruské ropě,“ míní analytik.
„Ruská federace dostává obráběcí stroje z určitých zemí, které používá k výrobě zbraní,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek na tiskové konferenci.
Na ministra financí Smotriče a ministra pro národní bezpečnost Ben Gvira Británie uvalí sankce. Britský ministr zahraničí už dříve odsoudil výroky o možném zničení Pásma Gazy.
Jak distanc Rusové snášejí? To je téma podcastu Na Východ!, kam si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali Petra Kadeřábka ze sportovní redakce Radiožurnálu a Radiožurnálu Sport.
„Proč Ukrajina po Taurusech tak touží? Mají delší dostřel i nosnost než střely s plochou dráhou letu,“ popisuje v pořadu Co se děje se světem expert na mezinárodní politiku Vlastislav Bříza.
Na jedné straně útoky Ruska na Ukrajinu, na druhé straně výměna zajatců. „V tom je ruská zahraniční politika specifická. Je schopná udržovat dvě proti sobě jdoucí linie chování,“ popisuje Landovský.
„Podle mě mají nějaký vliv, ale pouze velice malý,“ říká k dalším sankcím europoslanec Dostál. „Sankce samozřejmě reálně dopadají. Rusko se muselo převést na válečnou ekonomiku,“ oponuje Farský.
V Banffu se setkali ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7. A shodli se, že je třeba společně pochopit, jak „netržní politiky a praktiky“ narušují mezinárodní hospodářskou bezpečnost.