Zahraniční noviny dnes píší o referendu na Maltě, arabské listy se věnují válce, která je na spadnutí a také tomu, jakou roli hraje v případném vojenském konfliktu Austrálie.

9:10 10. března 2003 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Maltský deník Malta Independent Daily informuje o výsledcích tamního referenda. Obyvatelé se rozhodovali, zda vstoupit do Evropské Unie a řekli ano. Devadesátiprocentní účast voličů ale nestačí opozičnímu vůdci Santovi. Podle něj se nezúčastnilo asi dvacet tisíc voličů, kteří mohli změnit výsledek. Opoziční labourista Alfred Sant trvá na tom, že voleb se měli zúčastnit všichni právoplatní voliči a volba je tudíž neplatná. Jeho agitace zvyšuje napětí v zemi. To už na několika místech přerostlo v drobné nepokoje a demolování aut, píše deník Malta Independent Daily.

Je nepochopitelné, že třeba jen jeden Malťan může být proti vstupu do Evropské Unie, píše britský Daily Telegraph. Evropská komise věnovala na propagační kampaň na Maltě přes sedm set tisíc eur. To je na tak malou zemičku úctyhodné číslo. Unie přesto zvítězila jen s odřenýma ušima. Proč ale chudá země, která si může jen polepšit, tolik váhá? Vždyť například pět šťastných Malťanů, kteří zasednou v Evropském parlamentu, budou vydělávat šestkrát víc, než jejich maltský premiér. Odpověď je jednoduchá. Většina vlád kandidátských zemí se totiž málo snaží přesvědčit lidi o nutnosti vstupu do EU. Nedokážou svým občanům ukázat, co všechno vstupem získají, domnívá se Daily Telegraph.

Válka proti Iráku se zdá být na spadnutí - jeden z arabských názorů na případnou vojenskou akci proti Bagdádu zaznamenal v Kuvajtu zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Vít Pohanka.

Dvacet milionů Australanů právě zjišťuje, jak silná je jejich země na mezinárodním poli, píše deník Australian. Austrálie totiž, zatím jako jediná, vyslala své bojové jednotky na pomoc Britům a Američanům do Perského zálivu. Australský premiér John Howard k tomu řekl: Válka v Iráku bude možná strašná. Ale nezastavíme-li Saddáma Husajna, bude to ještě horší. Austrálie se tak připojila k Británii a chce stát po boku Spojených států.

V případě války s Irákem se prý Francie nakonec domluví se Spojenými státy a podpoří je. Německo se tak se svojí tvrdou protiválečnou politikou dostane do mezinárodní izolace. V interview pro německý časopis Super - Illu to prohlásil bývalý německý kancléř Helmut Kohl.

Karel Hanzelka, Julie Rákosová, Vít Pohanka, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít