Deníky o politice Íránu
List New York Times věnuje pozornost americkému pobytu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadinežáda. Ten v New Yorku promluvil při několika příležitostech a jeho vystoupení byla jak jinak než kontroverzní, zejména pak diskuse v Radě pro mezinárodní vztahy.
Ahmadinežád na každou otázku o iránském programu své země odpověděl protiotázkou na americkou politiku. Neodpustil si ani už takřka tradiční zpochybnění holokaustu. V konfrontačním duchu se neslo také prezidentovo rozloučení s účastníky besedy, když řekl: Na začátku schůzky jste tvrdili, že jste nezávislou organizací, ale všechny vaše otázky byly z pozice vlády, zaznamenal New York Times.
Íránem se zabývá také izraelský list Haaretz. A to konkrétně možností preventivního úderu proti režimu prezidenta Ahmadínežáda. Přestože Izrael podle listu vždy považoval preventivní válku za nelegitimní, v některých případech by o ní měl uvažovat. Írán je jedním z nich.
Nechuť k preventivním úderům se podle listu projevila i v tom. že Izrael neodpovídal na raketové údery Hizballáhu v posledních letech právě proto, že se bál, aby jeho postup nebyl označen za neoprávněný. Pokud nebudou preventivní údery součástí naší doktríny, bude stát Izrael pro židy nejnebezpečnější místo k životu a k přežití, uzavírá Haaretz.
Dánský deník Politiken se zamýšlí nad olympiádou v Pekingu v roce 2008. Reaguje tak na kritickou zprávu organizace Amnesty Inernational, která konstatuje, že Čína stále porušuje lidská práva. Přitom právě díky slibu, že se v tomto směru výrazně polepší, získala čínská vláda pořadatelství letních olympijských her.
Nejen, že se nepolepšila, ale co se týká problémů jako tisková cenzura nebo mučení dokonce udělala krok zpátky, soudí Politiken. Teď záleží hlavně na Mezinárodním olympijském výboru, jaké kroky proti Číně podnikne, aby se hry v Pekingu nestaly další posilou pro čínský režim, který páchá zvěrstva na vlastním obyvatelstvu, uzavírá dánský list.
Parlamentní vyšetřovací komise má zveřejnit zprávu o teroristickém útoku na školu v Beslanu. Ale znovu prodloužila své vyšetřování. Přesto se ale do ruských médií některé pasáže ze závěrečné zprávy dostaly.
Zprávu vyšetřovací komise zveřejnily internetové stránky pravdabeslanu.ru. Z materiálu, ze kterého dnes také cituje například deník Komersant vyplývá, že poslanci dospěli k následujícím závěrům:školu v Beslanu mělo přepadnout celkem dvaatřicet teroristů, pouze jeden byl zadržen a poté také odsouzen. Použití těžké vojenské techniky ruskými bezpečnostními silami během záchranné operace bylo správné a rozhodně podle komise nemohlo způsobit smrt rukojmích.
Operativní štáb prý přijal všechna opatření, která měla zmírnit následky teroristického útoku. Za tragédii můžou kromě samotných teroristů také zaměstnanci ministerstva vnitra Ingušska a Severní Osetie. Inguši nedokázali odhalit na svém území tábor teroristů, kteří se na útok na Beslan chystali. Severoosetští policisté zase skupinu ozbrojenců propustili přes hranici.
Poslanci parlamentní komise také zmiňují dvě hlavní chyby při vyšetřování. Zejména fakt, že už den po záchranné akci byly věci rukojmích vyvezeny na skládku a spolu s nimi i důležité důkazy. Jak píše deník Komersant, předseda komise Aleksandr Toršin se odmítl ke zveřejněnému materiálu na internetu vyjádřit. Řekl, že s jeho zprávou nemá nic společného. Přitom, jak dodává deník, autorka stránek Marina Litvinovič tvrdí, že o pravosti nepochybuje. Toršin se prostě stydí za to, jakou zprávu jeho komise napsala, dodává pro Komersant Litvinovič.
Polský tisk se obšírně zabývá vyhozením populisty Andrzeje Leppera z vlády a krizí koalice. Pokud není jasné, oč jde, obvykle jde o peníze. Rozpočet na rok 2007 byl ale pouze záminkou, píše Gazeta Wyborcza a pokračuje: Andrzej Lepper vyštrachal pro venkov miliardy. Do zemědělství teče zlatá řeka: rolníci dostávají dotace, mají levné pohonné hmoty i vyšší důchody. Lepper ale své požadavky stupňoval - bezpochyby počítal s tím, že mu to přinese růst popularity před komunálními volbami. Vždy lákal voliče populismem a k této zbrani sáhl i teď.
Mávání šavličkou a strašení předčasnými volbami mělo upevnit disciplínu ve vlastním poslaneckém klubu. Když tolik zkoušel nervy premiéra Kaczyńského, musel počítat s tím, že bude z vlády vykázaný. Zřejmě si spočítal, že se mu to vyplatí. Riziko, že Právo a spravedlnost převezeme část venkovských voličů a ze Sebeobrany udělá svého vazala, bylo asi příliš velké. Voleb se Lepper tolik nebojí. Jeho pozice je dobrá - podle průzkumů bude Sebeobrana silnou opozicí a možná se bez ní nebude dát vládnout, připomíná Gazeta Wyborcza.
