Do rodné Argentiny se papež nevrátil. Vystupovali proti němu prezidenti, považovali ho za oponenta
Zesnulý papež František za dvanáct let ve své funkci stihl navštívit 68 zemí, včetně míst, kam se žádná předchozí hlava katolické církve nepodívala – do Iráku, Spojených arabských emirátů nebo Myanmaru. Jeho rodná Argentina na seznamu cest ale chyběla. Důvodem mohla být místní politická scéna, se kterou se František dostal několikrát do sporů. Místní politici ho označovali za imbecila a ideologického oponenta.
Po oznámení úmrtí papeže Františka se v pondělí sešli lidé v katedrále v Buenos Aires, na místě, kde byl František, v té době známý ještě jako Jorge Mario Bergoglio, arcibiskupem. Zapalovali zde svíčky u jeho fotografií mezi argentinskými vlajkami.
Ve své rodné zemi byl papež František známý jako podporovatel chudých, protože často vyrážel do slumů a zaváděl sociální programy. Když se v roce 2013 stal papežem, začali mu přezdívat papež ze slumu nebo papež chudých.
V zemi dostal ale i další, méně lichotivá přízviska jako imbecil nebo ďáblův zástupce na Zemi. Tak ho označil současný argentinský svérázný prezident Javier Milei, František měl ale rozpory i s předchozími hlavami státu.
Lidé ve Vatikánu se rozloučí s papežem Františkem. Rakev s jeho tělem bude v bazilice svatého Petra
Číst článek
Bývalá prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která byla v úřadu mezi lety 2007 a 2015, považovala tehdejšího arcibiskupa Bergoglia za „arcinepřítele“, popisuje pro iROZHLAS.cz expert na Latinskou Ameriku František Kalenda. „Spolu s manželem Néstorem Kirchnerem, který byl prezidentem před ní, byli silně levicoví a vnímali ho jako politického oponenta,“ líčí.
Důvodem byl Františkův konzervativní postoj k umělému přerušení těhotenství nebo odmítavý postoj k legalizaci sňatků stejnopohlavních párů. Když se stal Bergoglio papežem, některé své názory zmírnil.
Jako arcibiskup neschvaloval ani pravicové směřování dalšího prezidenta Mauricia Macriho a v roce 2020 se vehementně stavěl proti legalizaci potratů, kterou prosadil prezident Alberto Fernández.
Protipapežská kampaň
Už jako papež se František stal jedním z témat předvolební kampaně současného prezidenta Javiera Mileie, který k moci usedal v době velké finanční krize, kdy inflace dosahovala 100 procent. Prosazoval škrty v sociální oblasti, které se dotkly nejchudší části Argentinců, kterých se papež tradičně zastával.
Fotbalový svatostánek San Lorenza ponese jméno po papežovi Františkovi. Byl velkým fanouškem klubu
Číst článek
„Myslím si, že (František) byl brán jako potenciální nebezpečí a jako důvěryhodný reprezentant té chudší a reformami potenciálně zasažené části společnosti,“ uvádí Kalenda. „To mu dávalo více moci, než kolik mohla mít levicová opozice zasažená korupčními skandály. Prezidentovy výroky tak mohly sloužit jako určitá prevence před zásahy papeže do vnitrostátní politiky.“
Důvodem mohly být ideologické nebo náboženské otázky. „Ačkoliv je Milei rozeným katolíkem, opakovaně tvrdil, že by rád konvertoval k judaismu. Koketuje také s ezoterismem. Tvrdil například, že si povídá nebo konzultuje rozhodnutí se svým zesnulým psem Conanem,“ líčí Kalenda.
Milei v kampani používal ostré osobní útoky na papeže. Kalenda uvádí, že pravděpodobně i kvůli tomu klesla podpora papeže z 98 procent krátce po konkláve v roce 2013 na loňských 74 procent.
Nechtěl být politickou figurou
Přesto většina Argentinců doufala, že se František do země vrátí na papežskou návštěvu. Na rozdíl od jeho předchůdců, kteří se domů podívali, k tomu u Františka nikdy nedošlo, přestože příležitostí měl několik. Region navštívil sedmkrát, včetně sousední Brazílie, se kterou má Argentina podle Kalendy rivalský vztah, který se podobá konkurenčním fotbalovým týmům.
„Strávil jsem v Argentině 76 let. To je dostatečné, ne?“ říkal podle amerického deníku New York Times v pozdějších rozhovorech.
Kdo bude novým papežem? Mluví se o 12 možných kandidátech, jeden z nich se narodil na Litoměřicku
Číst článek
Roli v jeho rozhodnutí mohla hrát právě velmi polarizovaná politická situace v zemi. „Osobně si to interpretuji právě tím, že se papež nechtěl stavět do pozice, kdyby to vypadalo, že si ho může přivlastnit nějaká politická síla v Argentině. Dobře věděl, že místní politická scéna je neskutečně, ale opravdu brutálně polarizovaná a že obrovskou roli hrají média a sociální sítě, že jde až o takový telenovelní způsob politiky. Myslím si, že se obával, aby nebyl zneužit nějakou z politických sil,“ domnívá se Kalenda.
Podobně mluví i bývalý argentinský ambasador ve Vatikánu Rogelio Pfirter. „Argentinská realita se svou výstředností a posedlostí vykládat všechno politicky pravděpodobně nepřispívá k vytvoření správné atmosféry pro papežskou návštěvu,“ řekl v roce 2023 agentuře Reuters.
V poslední době se rétorika prezidenta Mileie začala zmírňovat a v loňském roce navštívil papeže ve Vatikánu. „Kdyby neměl papež zdravotní problémy, možná by k jeho cestě do Argentiny skutečně došlo,“ říká.
K oficiálnímu usmíření už nedošlo, na Františkovu smrt ale smířlivě reagoval argentinský prezident na sociální sítí X. „Navzdory rozdílům, které se dnes zdají marginální, mi bylo ctí poznat ho pro jeho dobrotu a moudrost,“ napsal. Milei se zúčastní papežova sobotního pohřbu.
