Až 40 procent zákonodárců tvoří na Tchaj-wanu ženy. Lepšímu zastoupení pomohly genderové kvóty
Jen za posledních několik let měl ostrov Tchaj-wan prezidentku a také dvě viceprezidentky. Má také víc než dvojnásobné zastoupení žen v politice než jeho sousedi, v tomto ohledu překonává i Česko. Vliv na vyšší podíl žen, který rozhoduje o směřování země, mají genderové kvóty. „Očekává se, že každá strana usilující o křeslo prezidenta a viceprezidenta, musí mít nějakou kombinaci muže a ženy,“ popisuje pro iROZHLAS.cz socioložka Hsiu-hua Shen.
O rovném zastoupení žen a mužů v politice mluvila ústava tehdejší čínské vlády už před sto lety. Formulace se ale dlouhá léta ani po přesunu strany na ostrov Tchaj-wan nepropsala do praxe. Politika na ostrově byla proto dlouho jen doménou mužů.
Prvně se Tchajwanky začaly ve větší míře zapojovat do politiky v 70. a 80. letech minulého století, kdy na ostrově ještě vládla autoritářská vláda a platilo stanné právo. Čistky, které v rámci vládnoucí strany Kuomintang probíhaly, vedly k tomu, že i vysoce postavení politici skončili ve vězení.
„Když šli muži do vězení, tak požádali své ženy, aby převzaly pozici. Ty proto nejdřív reprezentovaly své muže, později se staly političkami samy za sebe,“ popisuje počátky žen v tchajwanské politice socioložka Hsiu-hua Shen. Shen byla zároveň prezidentkou Awakening Foundation, což je organizace zabývající se právy žen na Tchaj-wanu. Do Prahy přijela na konferenci European Values Summit.
Ženy v té době neměly dobré podmínky nejen pro vstup do politiky, ale rovné postavení chybělo i ve společnosti. „Majetek žen musel po svatbě přejít pod manžela a děti mohly mít jedině jeho příjmení. Bylo proto pro ženy složité se rozvést, protože přišly o všechno. Kvůli patriarchálnímu založení rodiny patřily děti otci, matky o ně žádostí o rozvod přišly. Neměly pak ani kde bydlet a muž se s nimi mohl soudit, že využívají jeho majetek,“ popisuje Shen.
Podobně nevýhodné postavení měly ženy i v pracovním prostředí. „Když ženy pracovaly pro vládu a vdaly se a měly dítě, tak musely rezignovat,“ pokračuje. „Tchaj-wan udělal v nějakých ohledech velký pokrok, ale tenhle stav tu nebyl tak dávno, platilo to ještě v 80. letech,“ dodává tchajwanská socioložka.
Zavedení kvót
Změna začala přicházet na konci 80. letech, kdy si Tchajwanci vydobyli konec autoritářství a země se stala v roce 1987 demokracií. S tím vznikly nebo vystoupily z ilegality i občanské společnosti. Některé z nich, včetně Awakening, následně usilovaly o dodržení toho, co ústava slibovala – o nastavení genderových kvót v politice.
Odmítání genderových kvót pramení z toho, že o nich ve skutečnosti moc nevíme, míní právnička Homfray
Číst článek
K tomu skutečně došlo v roce 1999 a kvóty platí dodnes. Zákon neříká, kolik žen musí sedět ve sněmovně, ale kolik se jich musí dostat na kandidátku.
„Ze čtyř nominovaných na pozici musí být alespoň jedna žena,” líčí Shen. Zbytek je ponechán na voličích. „Když je žena nominována, tak má daleko větší šanci, že bude zvolena,” popisuje tchajwanskou realitu socioložka.
Kvóty se však netýkají jen žen – mezi zákonodárci musí být zastoupeni i příslušníci z každého kmene původních obyvatel nebo lidé s postižením.
Po loňských volbách je mezi zákonodárci 41 procent žen, podobná situace byla i v předchozím období, kdy ženy tvořily 40 procent. Zároveň v roce 2016 prvně stanula v čele státu prezidentka Tsai Ing-wen, která byla o čtyři roky později znovuzvolena a získala rekordní počet hlasů. V současnosti má ostrov viceprezidentku Hsiao Bi-khim, která je už druhou ženou na této pozici – první byla Annette Lu už v roce 2000.
Pro porovnání – v japonské sněmovně tvoří ženy jen 10 procent osazenstva, v Jižní Koreji je to 17 procent, uvádí akademický server Taiwan Insight. V posledních volbách v Česku se do Sněmovny dostal rekordní počet žen, nyní budou ženy v poslaneckých lavicích tvořit třetinu (dosud to byla čtvrtina).
Historické vystoupení v Evropském parlamentu. Prvně v něm mluvila zástupkyně tchajwanské vlády
Číst článek
Awakening Foundation se však snaží jít ještě dál a upravit zákon tak, aby na tři nominované vycházela jedna žena. Stouplo by pak zastoupení žen i v menších obcích, které kvůli své velikosti často nemají ani čtyři nominanty a necítí proto potřebu dát prostor ženám, líčí Shen.
Jejich návrh ale budí v části politické reprezentace i společnosti nevoli, která však podle Shen doprovázela genderové kvóty už na začátku. „Pořád slýcháme, že máme už dostatek žen, tak proč dál používat kvóty,” popisuje.
Političky jako standard
Ani přes relativně vysoké zastoupení žen v politice však nejsou političky v rovnocenném postavení. „Mladé političky na Tchaj-wanu musí nějakým způsobem zapadnout do společenských očekávání. Musí být hezké, musí mít dobré tělo a podobně. Kvůli volbám se tomu přizpůsobují i ženy, které jinak mají silnou feministickou ideologii. Je to pak vidět na jejich řeči těla nebo jak vystupují. Když to vidíte, je zřejmé, že společnost není k ženám natolik přátelská,“ domnívá se Shen.
Pavel mluvil s prezidentkou Tchaj-wanu, chtějí posílit partnerství. Čína kvůli telefonátu kontaktovala Prahu
Číst článek
Obecně si však myslí, že společnost vnímá ženy v politice už jako standard.
„Než byla Tsai Ing-wen zvolená, tak bylo pro mnoho Tchajwanců složité přijmout možnost, že bychom měli ženu za prezidentku. Ale když si prezident Laj Čching-te vybíral, koho si vezme k sobě na kandidátku, bylo jasné, že si vybere ženu,“ uvádí Shen. Na Tchaj-wanu totiž voliči v prezidentské volbě nehlasují pouze pro prezidenta, ale volí dvojici tvořenou kandidáty na prezidenta a viceprezidenta. S Laj byla loni zvolena bývalá diplomatka Hsiao Bi-khim.
„Musel to udělat, nemohl si za viceprezidenta vybrat muže, protože by tím nepřesvědčil společnost, že je dostatečně progresivní. Tsai nastavila vyšší standardy. Nyní se očekává, že každá strana usilující o křeslo prezidenta a viceprezidenta, musí mít nějakou kombinaci muže a ženy,“ uzavírá socioložka.
