Kdo bude novým papežem? Mluví se o 12 možných kandidátech, jeden z nich se narodil na Litoměřicku
Nový papež bude zvolen na konkláve, uzavřeném shromáždění kardinálů v Sixtinské kapli. Staré italské přísloví praví: „Kdo vchází do konkláve jako papež, odchází jako kardinál“. Varuje před tím, aby lidé věřili před konkláve zprávám o možných favoritech. Agentura Reuters ale vybrala 12 kardinálů, kteří by po Františkovi mohli být vhodní pro papežský stolec. Těm, kteří mají šanci na zvolení, se říká papabili. Jsou uvedeni v abecedním pořadí.
Jean-Marc Aveline (66 let)
Arcibiskup marseillský je známý svou lidovou povahou a ideologickou blízkostí k zesnulému papeži Františkovi, zejména v otázkách imigrace a vztahů s muslimským světem. Má také doktorát z teologie a filozofie.
Tělo papeže Františka uloží do rakve v pondělí večer. Na Svatopetrské náměstí míří věřící
Číst článek
Narodil se 26. prosince 1958 se v Alžírsku, ale vyrostl v Marseille. Pod vedením papeže Františka udělal velký kariérní pokrok, v roce 2013 se stal biskupem, v roce 2019 arcibiskupem a o tři roky později kardinálem.
Jeho postavení zesílilo v září 2023, kdy zorganizoval mezinárodní církevní konferenci o otázkách Středomoří, na níž byl papež František hlavním hostem.
Pokud by získal papežský úřad, stal by se podle agentury Reuters prvním francouzským papežem od 14. století a byl by také nejmladším papežem od dob Jana Pavla II.
Peter Erdö (72 let)
Maďarský kardinál (od roku 2003) byl považován za papežského uchazeče již v roce 2013 díky svým rozsáhlým církevním kontaktům v Evropě a Africe.
‚Máš vůbec maturitu?‘ Plzeňský biskup Holub vzpomíná na Františkovu veselost i laskavost
Číst článek
V teologii se řadí ke konzervativcům a ve svých projevech zdůrazňuje křesťanské kořeny kontinentu. Zároveň je však vnímán jako pragmatik a na rozdíl od jiných tradičně smýšlejících duchovních se s papežem Františkem nikdy otevřeně nestřetl. Přesto během migrační krize v roce 2015 vzbudil ve Vatikánu pozdvižení, když se postavil proti výzvě papeže Františka, aby církve přijímaly uprchlíky.
Narodil se 25. června 1952 v Budapešti. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975. Od roku 2003 působí jako ostřihomsko-budapešťský arcibiskup a primas maďarský.
Studoval na seminářích v Ostřihomi a Budapešti a na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal doktorát z teologie a kanonického práva. Je rektorem Katolické univerzity Petra Pázmánye.
Mario Grech (68 let)
Maltský kardinál Grech je od roku 2020 generálním sekretářem Synody biskupů. Předtím vedl diecézi na malém ostrůvku Gozo.
Papež František upozorňoval na bídu a potřebu pomoci, míní Duka. Konkláve se nezúčastní
Číst článek
Původně byl považován za konzervativce, později se stal podporovatelem reforem Františka. V minulosti podpořil komunitu LGBT+.
Některými konzervativci byl i kritizován, svými příznivci je chválen za to, že má přátele jak v konzervativním, tak v umírněném táboře a že díky své vysoce postavené roli je znám mezi kardinály, což je výhoda v konkláve.
Narodil se 20. února 1957. Studoval filozofii a teologii na diecézním semináři Gozo. Na kněze byl vysvěcen v roce 1984. Vystudoval právo.
Juan Jose Omella (79 let)
Blízký spolupracovník papeže Františka se v roce 1996 stal biskupem, v roce 2015 byl povýšen na barcelonského arcibiskupa a o rok později se stal kardinálem. Působil jako misionář a věnoval se charitě.
Narodil se 21. dubna 1946, po vysvěcení v roce 1970 působil jako kněz v řadě španělských farností a rok strávil jako misionář v Africe.
Marc Ouellet (80 let)
Kanadský kardinál, kterého v březnu 2001 papež Jan Pavel II. jmenoval sekretářem Papežské rady pro jednotu křesťanů, zároveň ho jmenoval titulárním arcibiskupem, biskupské svěcení přijal v březnu 2001.
Graubner: Papež František nastavil zrcadlo Evropě. V pátek bude v katedrále svatého Víta rekviem
Číst článek
V roce 2003 se stal arcibiskupem Quebecu a primasem Kanady, ve funkci byl do roku 2010. Kardinálem je od roku 2003. V letech 2010-2023 působil také jako prefekt Dikasteria pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku.
Narodil se 8. června 1944 v provincii Québec. Vystudoval například filozofii a teologii. V počátcích kariéry vedl semináře, například i v Kolumbii.
V roce 2022 čelil obvinění ze sexuálního napadení, které proti němu vznesla nejmenovaná žena v rámci hromadné žaloby proti katolické arcidiecézi v Québecu. Za Ouelleta se postavil i Vatikán, který oznámil, že neexistuje dostatek důkazů pro zahájení interního vyšetřování.
V roce 2017 měl kázání na Velehradě, během kterého vyzdvihl význam Cyrila a Metoděje při šíření víry, kultury a vzdělanosti.
Pietro Parolin (70 let)
Italský kardinál Paroli je považován za kompromisního kandidáta. Většinu života působil jako církevní diplomat a od roku 2013, kdy byl zvolen papež František, zastával vlivnou funkci státního sekretáře papeže, byl tak druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem.
V roce 2009 ho papež Benedikt XVI. jmenoval velvyslancem Vatikánu ve Venezuele. V minulosti kritizoval pokusy umožnit kněžím v Německu symbolicky žehnat párům stejného pohlaví.
Narodil se 17. ledna 1955. Do vatikánských diplomatických služeb vstoupil pouhé tři roky po svém kněžském svěcení v roce 1980. Loni navštívil Českou republiku.
Pierbattista Pizzaballa (60 let)
Italský kardinál, který od listopadu 2020 zastává funkci latinského patriarchy Jeruzaléma. Jako františkánský řeholník působil v letech 2004 až 2016 jako kustod Svaté země a v letech 2016 až 2020 jako apoštolský administrátor latinského patriarchátu. Kardinálem ho papež František jmenoval v roce 2023.
Podle tisku má pověst nekonfliktního kardinála, který se shodoval s Františkem v otázkách ochrany životního prostředí a mezináboženského dialogu. Jeho předností je podle odborníku jeho autorita na Blízkém východě.
K Františkánům vstoupil v roce 1984 a na kněze byl vysvěcen v roce 1990. Vystudoval biblickou teologii v Jeruzalémě, kde poté vyučoval biblickou hebrejštinu.
Christoph Schönborn (80 let)
Bývalý dlouholetý vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn je jedním z nejznámějších teologů konce 20. a počátku 21. století, na přelomu 80. a 90. let se mimo jiné podílel na přípravě nového katechismu katolické církve.
Po smrti papeže: František chtěl poslední odpočinek mimo zdi Vatikánu. Konkláve bude bez české účasti
Číst článek
Opakovaně se o něm spekulovalo jako o možném novém papeži. V roce 1963 vstoupil Schönborn do řádu dominikánů a v prosinci 1970 byl vysvěcen na kněze. Funkce vídeňského arcibiskupa se ujal v září 1995 po Hansi Groerovi, který rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech. V den Schönbornových 80. narozenin, 22. ledna 2025, přijal papež František jeho rezignaci na úřad vídeňského arcibiskupa.
Vystudoval filozofii a teologii. Zaměřuje se na studium východních křesťanských církví a vyjadřuje se smířlivě vůči dříve tabuizovaným tématům jako je celibát kněží či homosexualita. Kardinálem byl jmenován v únoru 1998.
Schönborn má blízko i k českému prostředí, pochází ze šlechtické rodiny odsunuté po druhé světové válce. Narodil se 22. ledna 1945 na zámku Skalka, který leží u Vlastislavi na Litoměřicku. Na podzim 1945 se rodina musela vystěhovat do Rakouska.
V roce 2005 Schönborn označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě. Uvedl tehdy. že sám byl zklamán tím, že při vstupu Česka do EU nebylo nic řečeno „o našem vyhnání“. V roce 2023 vedl zádušní mši za bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni.
Luis Antonio Gokim Tagle (67 let)
Filipínský kardinál je často nazýván „asijským Františkem“ kvůli podobným názorům a postojům. V případě zvolení by byl prvním pontifikem z Asie.
Teolog: Papež František prosazoval názor, že hlas věřících má být slyšen. Rád s nimi mluvil
Číst článek
Od svého vysvěcení na kněze v roce 1982 má za sebou desítky let pastoračních zkušeností. Poté získal administrativní zkušenosti, nejprve jako biskup v Imusu a poté jako arcibiskup v Manile. Papež Benedikt XVI. ho v roce 2012 jmenoval kardinálem.
V letech 2015 až 2022 byl nejvyšším představitelem Caritas Internationalis, konfederace více než 160 katolických organizací, které poskytují pomoc, sociální služby a rozvoj po celém světě. V roce 2022 papež František propustil celé její vedení po obviněních ze šikany a ponižování zaměstnanců.
Narodil se 21. června 1957 ve filipínském Imusu. Na Filipínách žije nejvíce katolíků v Asii.
Joseph W. Tobin (72 let)
Arcibiskup z amerického Newarku je kardinálem od roku 2016. Ve funkci arcibiskupa se zabýval jedním z nejzávažnějších skandálů katolické církve posledních let.
V roce 2018 byl tehdejší kardinál Theodore McCarrick, jeden z Tobinových předchůdců v Newarku, odvolán ze služby kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání seminaristů. Tobin si získal popularitu kvůli svém otevřenému přístupu ke skandálu.
Narodil se 3. května 1952 v Detroitu jako nejstarší ze 13 dětí. V minulosti prohlásil, že je vyléčený alkoholik. Je známý svým otevřeným postojem vůči LGBT+ lidem.
Peter Kodwo Appiah Turkson (76 let)
Ghanský kardinál Turkson studoval v seminářích v Ghaně a v New Yorku, v roce 1975 byl vysvěcen na kněze a poté vyučoval ve svém bývalém ghanském semináři a absolvoval biblická studia v Římě.
Papež Jan Pavel II. ho v roce 1992 jmenoval arcibiskupem Cape Coast a o jedenáct let později ho jmenoval prvním kardinálem v historii tohoto západoafrického státu.
V roce 2009 byl jmenován hlavou Papežské rady pro spravedlnost a mír - orgánu, který prosazuje sociální spravedlnost, lidská práva a mír ve světě. V roce 2021 Turkson z této funkce odstoupil a byl jmenován do čela dvou papežských akademií pro vědy a společenské vědy.
Matteo Maria Zuppi (69 let)
Italský kardinál a boloňský arcibiskup je podobně jako papež František v době, kdy žil v Buenos Aires, znám jako „kněz ulice“, který se zaměřuje na migranty a chudé a málo dbá na okázalost a protokol. V Bologni někdy místo oficiálního automobilu používá jízdní kolo.
Je úzce spjat s celosvětovým hnutím katolické církve Sant'Egidio. Byl jedním ze zprostředkovatelů mírových jednání, která v roce 1992 pomohla ukončit občanskou válku v Mosambiku.
Kardinálem jej papež jmenoval v roce 2019 a v roce 2022 byl zvolen předsedou italské biskupské konference. Loni ho papež František pověřil mírovou misí k ukončení války na Ukrajině.