Drony na vodítku jsou nový hit války. Ukrajinci útočí i pozemními roboty

Kyjev 7. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Noční sestřelení nepřátelských dronů – to je zpráva, kterou čtu každé ráno v ČTK. Hlásí to každý den Rusko i Ukrajina. To už se na Ukrajině vede jenom válka dronů?
Jen válka dronů ne, ale vede se stále intenzivněji.

Co to znamená?
Znamená to, že drony jako bojový prostředek jsou stále důležitější, a to ve dvou hlavních podobách. Jednak v okolí fronty, v podstatě už několik desítek kilometrů okolo fronty, jsou to malé drony, od kamikadze, řízených z pohledu první osoby… Asi budu opakovaně používat označení FPV drony.

Ten first person view…?
To jsou ty menší stroje. Pak jsou to ty, kterým se někdy obecně říká jako Mavic, podle značky, tedy klasické kvadroptéry se čtyřmi rotory, které se používají jako bombardéry k průzkumu. Ty se taky pořád používají.

Druhá doména, ve které drony převládají, je bombardování týlu, to znamená útoky z Ukrajiny na ruské území a opačně, to hlavně. Tam jsou to větší drony, které nejčastěji známe pod označením šáhidy – původně íránské drony, které se dneska vyrábějí v Rusku, v licenci.

Válka dronů

Je víc dronů, nebo jsou kvalitnější?
Obojí. Třeba zrovna co se týče velkých kamikadze dronů – šáhidů z ruské strany a různých typů z ukrajinské strany – tak těch neustále přibývá a v posledních měsících je trend výrazně růstový. Počet dronů, které za den přelétnou přes hranici z ruské strany na ukrajinskou, se zvýšil přes stovku. Asi to souvisí s navýšením výrobních kapacit a s rozhodnutím, že Rusko se pokouší dotlačit Ukrajinu k příměří podle svých představ v relativně krátkém časovém období. Zřejmě si tedy nebuduje žádné zásoby.

Je tam spoustu důvodů, proč je tohle výhodnější než jakýkoliv jiný systém, který Rusové na zvýšení tlaku na ukrajinský týl používali. Jednak je to levnější než klasická řízená munice, to znamená střely s plochou dráhou letu nebo střely balistické. Má to i poměrně velký dolet, psychologický dopad na Ukrajinu, jejíž armádu to vyčerpává. Musí totiž alokovat poměrně významné síly na to, aby se bránila v týlu.

Taky vám pořád něco bzučí nad hlavou, to je určitě nepříjemná záležitost…?
Ano, to je nepříjemné a riziko úmrtí sice asi není asi veliké, když jste obyvatel Ukrajiny, ale je tam pořád. Visí vám to takzvaně nad hlavou.

Říkal jste, že drony jsou i kvalitnější. Co si pod tím mám představit? Mají lepší kamery, delší dolet…?
To se podle mě zásadně nemění. 

Tak jsou tišší?
To se může stát, přesně tohle je všechno možné. Mění se hlavně technické parametry, které na první pohled nejsou vidět. Třeba odolnost proti rušení.

Co to znamená?
Ukrajina začala hodně používat elektronické rušení, třeba rušení signálu satelitní navigace, aby se drony prostě ztratily a dopadly na místo, kde nezpůsobí žádnou škodu. To je jeden z hlavních prostředků obrany a je to vidět i na statistikách. Uvádí počet sestřelených a počet takzvaně potlačených dronů. To jsou ty, které dopadnou někam, kam nemají a nezpůsobí škodu. Rusové se proti tomu samozřejmě brání a například zodolňují antény, které drony používají pro satelitní navigaci. Mají víc prvků, aby signál nešel tak snadno vyrušit a aby se dron i v prostředí, kde je signál částečně potlačen nebo není vůbec, zachoval tak, aby se zvýšila pravděpodobnost, že zasáhne správný cíl. 

Ale výsledky jsou vidět. Myslím, že je to neustálý souboj z jedné i z druhé strany. Jednu dobu byla úspěšnost zásahu nižší. Teď se ale zase podle statistik zdá, že se zvýšila a že ruské drony zasahují cíle častěji než třeba před třemi nebo čtyřmi měsíci.

Rušení ale funguje i v opačném gardu, ne?
Určitě a ve velkém množství se používají drony, které jen napodobují drony s ostrou hlavicí, i na ty dálkové. V Rusku existuje typ – říká se mu Gerbera – který má na radaru podobný obraz jako šahíd. Zároveň obsahuje prvky, které třeba pomůžou zjistit rozložení protivzdušné obrany. Nemá ale žádnou zbraň, kterou by mohl ublížit. Cílem je opravdu jen prozkoumat obranu, aby se třeba dala druhý den lépe naplánovat trasa, anebo přinutit Ukrajince, aby plýtvali municí na cíl, který má nulovou hodnotu.

Americký deník New York Times na začátku března s odvoláním na ukrajinské velitele napsal, že drony způsobují většinu ztrát na bojišti. Jak to mění taktiku a strategii přímo na frontové linii? Už to nejsou klasické otevřené zákopy, které známe? Vojáci se teď musí skrývat i trochu jinak? Už tam třeba tolik ani nejsou, protože slouží zejména jako operátoři dronů někde zpovzdálí?
Od všeho trochu. Otevřené zákopy byly na Ukrajině problematické od začátku, ale ten největší problém bylo původně dělostřelectvo. Obrana mohla vypadat jinak, protože dělostřelecký granát nezastavíte sítí. Dron ano. Pokud tedy chcete mít odolnější opevnění, je naprosto nezbytné, aby mělo krytí shora, právě proti dronům. To je nezbytná podmínka.

Vojáci musí mít i speciální oblečení. Četl jsem, že se vyrábí speciální maskovací ponča a že to je hrozně drahé…?
Ano, ponča, někdy se tomu říká deky, které v noci potlačují tepelnou stopu, aby nebylo na infračervené kameře poznat, že tam někdo je. Nefunguje to samozřejmě stoprocentně, ale maskování je nesmírně důležité. A pokud maskování nefunguje, tak tam zároveň musí být ještě další krok, minimálně základní protidronová obrana, kdy musíte mít opravdu spuštěnou síť před vchodem. Pokud tomu tak není, jsou z toho dost děsivé záběry, kdy dron vlétne dovnitř do místnosti, kde spí lidé, a tam pak vybuchne. 

Frontová linie je opravdu strašně nebezpečné místo. Nejsem frontový reportér, nikdy jsem tam nebyl, ale podle toho, co jsem četl, tak je to stejné, jako vždycky bylo – jsou to období intenzivního vypětí střídané dlouhou nudou. Zároveň asi víc než kdy jindy platí, že malé chyby a opomenutí můžou být smrtící. Prostředků, které vás můžou přesně zasáhnout, je víc, než kdy bylo.

Armáda robotů

Technologie už ovlivňují i boj na zemi. Je to pár týdnů, co byl odtajněný útok, ke kterému došlo loni v prosinci. Ukrajinci severně od Charkova u obce Lypci, pár kilometrů od ruských hranic, nasadili na frontu pozemní roboty. Můžeme tomu tak říkat?
Můžeme.

Ukrajinská pozemní robotická jednotka. Jak si to mám představit?
Bývají to poměrně primitivní vozítka, nejčastěji pásová. Je to takový robotický vysavač, až na to, že není kulatý a nemá malá kolečka. Má robustní podvozek, který mu umožňuje velkou průchodnost terénem, aby nezapadl v prvním příkopu nebo v bahně. Nemusí se to zdát, ale pro vozítko velikosti malého nákupního košíku je poměrně problematické překonat obtížnější terén, zvlášť třeba bahno, sníh a podobně. Jsou to tedy opravdu často pásová vozítka. Nejezdí nikam daleko, takže nemusí být extrémně efektivní, čili pásy jsou v tomto ohledu výhodné.

A tohle Ukrajinci použili právě u Charkova?
Ano.

Útok, který byl podniknut čistě těmito vozítky. Jak to vypadalo?
Nebyla to jenom vozítka, byla to kombinovaná robotická síla – pozemní vozítka, drony, sebevražedné kamikadze FPV drony a klasické kvadroptéry na průzkum a řízení s kamerou, které se pohybují nad bojištěm a poskytují veliteli možnost vše koordinovat. Útok se údajně připravoval týdny, spíš měsíce. Daná jednotka má asi výhodu, že má mezi sebou lidi, kteří mají mimořádné technické vzdělání. Díky tomu to dokázali připravit, zkoordinovat, nacvičit a víceméně úspěšně provést. Útok vedl minimálně k tomu, že Rusové opustili pozici, na kterou byl útok veden. Možná při tom přišli i o nějaké vojáky, ale nemáme přesnou představu, jaké ztráty to na ruské straně způsobilo. 

Měla vozítka na korbě miny nebo kulomety? Čím útočila? 
Asi tam bylo obojí. Byla tam vozítka sebevražedná, která nejčastěji vezou těžší nálož. Něco těžšího, než unese většina dronů. Není to zdaleka poprvé, co se něco takového používalo. Už delší dobu to používají nejen ukrajinské, ale i ruské jednotky. Obvykle to je samozřejmě řízené rádiem. Není to nijak sofistikované. Je to prostě korbička, která někam dojede s náloží vážící řádově desítky kilogramů, a může tak způsobit škody, které drony způsobit nemůžou. Třeba jak jsem říkal, že síť dokáže zastavit drony – takovouhle ničivou sílu zastavit samozřejmě nedokáže. Na zničení zodolněných úkrytů a bunkrů se se tedy podobné věci používají už delší dobu. A v tomhle případě byl primát zřejmě v tom, že u toho nebyl přímo na bojišti žádný člověk. Nenavazoval na to žádný bezprostřední útok pěchoty, ale byla tam pozemní vozítka s náložemi, zřejmě i s hlavňovou výstrojí, samopalem nebo kulometem. Ta měla za úkol udržet ruské vojáky v zákopech tak, aby nemohli vylézt ven a nemohli vozítka zneškodnit. Pak tam byly drony, které měly částečně podobnou funkci, tedy udržet hlavu obránců v zákopech. Zároveň tam sloužili řídící a možná zřejmě shazování náloží.

A Ukrajinci to ovládali z bunkru pod Kyjevem?
Ano, ovládali to Ukrajinci, ale myslím, že byli blíž. Nejspíš byli kilometry za frontou. V tomhle ohledu si nemyslím, že to bylo nějak výjimečné. To, že se to řídí z větší vzdálenosti a z pohledu dronů, je poměrně standardní postup. Poskytuje to mnohem lepší možnosti než jakýkoliv jiný způsob řízení. Proto jsou drony od začátku tak důležité, i v době, kdy těch vysloveně útočných dronů s náloží bylo minimum.

Je všechno pořád závislé na operátorech daleko od fronty, kteří v ruce drží joystick, nebo čím to ovládají?
Představte si ovladač z Xboxu nebo něco podobného. Stále je to závislé na lidech. Myslím, že tam jsou dvě úrovně podle složitosti. Pohyb ve vzduchu je výrazně jednodušší než na zemi. To znamená, že u létajících dronů je už míra automatizace větší a bude se asi zvětšovat rychleji než u pozemních vozítek. Nemyslím si, že by v tuhle chvíli nebo v nejbližší době – aspoň podle toho, co je dostupné – plně autonomní systémy sehrály nějakou významnou roli. To rozhodování je trošku nejisté, neprůhledné.

Je to komplikovaný problém. Od začátku do konce musíte přesně nastavit, co od systému chcete a jak zajistit, aby poskytoval dostatečně spolehlivé výsledky. To podle mě v tuhle chvíli není ani v možnostech Ukrajiny vyvinout. Myslím teď čistě produkčně, technologicky. Může se to ale změnit. Časem se k tomu nejspíš využije obecně rostoucích možností umělé inteligence. Nicméně nebude to asi čistě ukrajinský vývoj. 

Autonomie je tedy omezená a omezuje se třeba na určité fáze nasazení. Není problém říct dronu, aby letěl z jednoho místa na druhé. Další důležitou vlastností může být schopnost se částečně rozhodovat ve chvíli, kdy přijde o spojení s operátorem, třeba kvůli onomu rušení, které je naprosto běžné. Technologie, která v tu chvíli, kdy dron navedený na cíl ztratí signál, umožní dokončit útok, není podle mě moc daleko.

Kabelové drony

Nechci se zeptat hloupě, ale všechno to je bezdrátové? Neexistují spojení přes nějaký optický kabel, který by vedl desítky kilometrů přes pole?
Ano, to existuje. Je to jeden z největších trendů posledních měsíců. Technologie navádění přes optický kabel má tu velkou výhodu, že ji nelze narušit. Rušení je opravdu běžné a ztráty dronů jsou kvůli němu taky naprosto běžné – je to nejčastější příčina neúspěchu letu – takže proto se optické kabely staly hitem. Nejdřív na ruské straně a teď se to v posledních měsících snaží dohnat i Ukrajinci.

Takže je to vážně tak, že letí dron a za ním letí kabel?
Má tam špulku s kabelem na deset kilometrů, i víc. Nejsem si teď jistý rekordem, ale určitě to bylo přes dvacet kilometrů. Kabel je velmi tenký a pevný, není to fyzicky nic křehkého. A i když to dron zatíží, takže létá pomaleji a níž, plus má horší manévrovací schopnosti, tak pravděpodobnost, že dolétne k cíli, je řádově vyšší. Neexistuje jiný způsob, jak ho zastavit, než mu přerušit spojení, které ale vede de facto neviditelným kabelem.

Nezasekne se vám o první strom?
Ano, ale ono to vydrží. Zůstane na stromě, ale nepřetrhne se. Spojení je tedy relativně spolehlivé a je fakt nepřerušitelné. To potom umožňuje nejen to, že doletíte na místo, ale zároveň máte v podstatě neomezený čas na to vybrat si správný úhel k útoku. To je třeba u zásahu obrněné techniky extrémně důležité. Zásah do předního pancíře tanku nezpůsobí nic, ale zásah do slabého místa ho může vyřadit. Rozdíl je v tom, že nemusíte zaútočit desetkrát, ale jednou, nebo dvakrát. A i když je cena dronu s optickým kabelem vyšší, tak ta zvýšená efektivita vám to vynahradí.

Umí drony a pojízdná vozítka taky něco jiného než zabíjet?
Pozemní vozítka se častěji, než k přímým útokům, používají k běžným činnostem, které jsou pro vojáky nebezpečné. Jedná se hlavně o dopravu zásob – dovézt na pozici vodu, munici, nebo něco jiného. To je jedna z nejnebezpečnějších věcí, kterou na bojišti můžete udělat. A obě strany kladou velký důraz na to, aby ničily protivníkovu logistiku. Pokoušejí se tedy zabít každého, kdo na frontu něco veze. Vozítka v tomto případě nezaručují stoprocentní úspěch, ale minimálně o nikoho nepřijdete. Používají se k tomu i drony. V ukrajinské válce bylo několik dobře doložených příkladů, kdy jednotky skončily v obklíčení, ale v pevné pozici, která dokázala odolat jak dronům, tak dělostřelbě. Tam pak zůstaly třeba desítky dnů zásobovány jenom vzduchem. 

Že jim drony shazovaly padáčky s balíčky…? To je jako v Hunger Games.
Tak, tak. (smích) Ale to už je celkem běžné. Myslím, že se nad tím nikdo nepozastaví, že v některých případech vozí drony zásoby na frontu. 

A že by z fronty třeba odvážely raněné? Zaznamenal jsem, že i s tím se experimentuje.
Nevím o tom, že by se to používalo v širším měřítku. Asi to budou spíš vzácné případy. U vozítek se to nabízí, ale je to zranitelné a není to moc rychlé. V tomhle ohledu je dobře připravená evakuace odolnějším vozidlem asi pořád účinnější.

Zajímavé obrysy válečného konfliktu 21. století. To skoro vypadá, že na frontové linii už žádná pěchota ani tanky nejsou potřeba…?
Obě strany všechno z toho evidentně chtějí. Všichni tam chtějí mít vojáky a techniku. O konci tanků se mluvilo od začátku války v kontextu toho, jaké ztráty utrpěli v prvních dnech a týdnech Rusové. To ale spíš souviselo právě s tím, jak je používali, než s tím, že by tanky k ničemu nebyly. Obrázek nám trochu kalí skutečnost, že se obě strany chlubí hlavně úspěchy. Když vidíte útoky dronů na obrněnou techniku, tak vidíte úspěchy. A většinou nevidíte to, co k ničemu nevede. Jsou doložené případy tanků, které byly zasaženy drony desetkrát a víckrát, a přesto misi dokončily. Neříkám, že to nebylo bez poškození a že pak nemusely „do servisu“, ale zároveň je tank pořád mnohem odolnější než člověk. Radši bych seděl v tanku, než tam šel pěšky. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a youtubové kanály Al Jazeera English, Radio Free Europe/Radio Liberty, UATV English, Militarnyi a Хартія - 13 Бригада Національної гвардії України.