Tank i další sovětské pomníky. Estonsko odstraňuje symboly okupace, čelí ale odporu tamních Rusů
Mezi Ruskem a Estonskem se rozhořel další spor o sovětské pomníky. A to poté, co estonská vláda rozhodla o tom, že všechny musí co nejdříve zmizet z veřejného prostranství. Estonsko přitom už v roce 2007 zažilo masové protesty početné ruské menšiny kvůli přesunu takzvaného Bronzového vojáka z centra Tallinu.
Desítky let připomínaly v ulicích estonských měst nedobrovolné připojení pobaltské republiky k Sovětskému svazu. Teď mají sovětské pomníky z veřejného prostranství v Estonsku definitivně zmizet. Minulý čtvrtek o tom rozhodla estonská vláda.
Proti plánu se ale staví jak část tamních Rusů, kteří tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel země, tak samotná Moskva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za nehoráznost a válku se společnou historií.
Estonsko rozhodlo o odstranění sovětských pomníků. Zmizet má i tank z města u hranic s Ruskem
Číst článek
Obzvláště napjatá situace nyní panuje ve městě Narva, které leží na samých hranicích s Ruskem a kde Rusové tvoří skoro devadesát procent obyvatel. V roce 1970 tam sovětské úřady nechaly umístit na podstavec tank T-34 jako připomínku někdejší bitvy o město mezi rudou armádou a vojsky nacistického Německa.
Část estonské veřejnosti ho tak vnímá i jako připomínku opětovné sovětské okupace provázené nucenou rusifikací, kolektivizací zemědělství nebo deportacemi etnických Estonců.
Estonská premiérka Kaja Kallasová kvůli napětí ohledně odstranění pomníku v Narvě na pondělí avizovala návštěvu města.
„Vláda považuje za zásadní, aby místní lidé mohli oslavovat své tradice, ale je to třeba dělat tak, aby to z estonského pohledu nebylo spojované ani s utrpením lidí pod sovětskou okupací, ani s podporou současné války na Ukrajině,“ namítala.
„Připomínky nesmí být používané k ospravedlňování nebo podněcování nenávisti a násilí vůči jiným národům nebo lidem. Nikdo nebrání tomu připomínat mrtvé nebo uctít jejich památku, ale musí se tak dít na správném místě, kde to nepoškozuje společnost,“ dodala.
Nejpozději do konce roku
Podle estonské premiérky by všechny sovětské pomníky v zemi měly být odstraněné, co nejdříve to bude možné. Ministr zahraničí Urmas Reinsalu zmiňoval nejpozději konec tohoto roku.
Předsedkyně vlády ale připustila, že konkrétní termíny závisí na místních samosprávách, tedy na jednotlivých městech a obcích, protože právě jim pomníky patří.
V případech, jako je tank v Narvě, podle ní bude muset vzít odpovědnost na sebe přímo vláda, jelikož se tamní radnice k odstranění pomníku nemá. Už minulý týden se kolem tanku v očekávání možného odstranění shromáždilo několik desítek místních obyvatel, kteří s tímto krokem nesouhlasí.
Přesun hrobů
V současnosti je podle premiérky Kallasové v Estonsku asi dvě stě až čtyři sta sovětských monumentů v různých podobách. To, kde skončí po odstranění z veřejného prostranství, je podle jejích slov na samotných obcích a městech. Specifickou kategorií jsou ale ty, které jsou zároveň pohřebištěm.
‚Železná lady současnosti.‘ Estonská premiérka Kallasová razí nekompromisní postoj k Rusku
Číst článek
Tamní ostatky by podle šéfky estonské vlády měly být přesunuté na jiné místo a znovu důstojně pohřbené. Celou záležitost má teď koordinovat i nově vzniklá státní komise pro pomníky.
V případě toho v Narvě, který neoznačuje žádný masový hrob, jedná se pouze o tank na podstavci, by podle prezidenta Alara Karise bylo žádoucí, aby skončil v muzeu.
Bronzový voják
Debata o odstranění sovětských pomníků se v Estonsku sice vede už řadu let, realizaci ale provází odpor místní ruské menšiny i samotného Ruska.
V roce 2007 estonská vláda rozhodla o přesunutí takzvaného Bronzového vojáka a ostatků padlých rudoarmějců z centra Tallinu na nedaleké vojenské pohřebiště. Tehdy však kvůli tomu v hlavním městě i na dalších místech včetně příhraniční Narvy vypukly masové nepokoje, při nichž zemřel jeden člověk a desítky dalších utrpěly zranění.
Lotyšsko zbourá téměř tři stovky sovětských památníků. Cílem je snížit napětí ve společnosti
Číst článek
Tehdejší estonský ministr zahraničí Urmas Paet z jejich rozdmýchávání obvinil Rusko. Estonsko se v té době rovněž stalo terčem série masivních, do té doby v takovém rozsahu nevídaných kyberútoků.
Snahy o odstranění sovětských pomníků z veřejného prostranství ale nyní znovu oživila a vyostřila současná ruská invaze na Ukrajinu. Estonsko patří k jedněm z nejbližších spojenců Kyjeva.
„Tank je vražedná zbraň, není to pomník. A tytéž tanky se v současnosti používají k zabíjení lidí v ulicích Ukrajiny,“ namítala před cestou do Narvy premiérka Kallasová.
Estonská vláda chce nyní zabránit tomu, aby se opakovala situace z roku 2007. Jak avizoval ministr zahraničí Urmas Reinsalu, pokud bude potřeba, bude kvůli odstranění tanku v Narvě svolané i mimořádné zasedání parlamentu. Podle jeho slov by měl tento pomník z veřejného prostranství zmizet do měsíce.
