Ukrajinci touží po míru, není ale jasné, jaký mír bude. Věci jsou složitější, říká český velvyslanec v Kyjevě
Ukrajina prožívá zřejmě nejtěžší období od začátku ruské invaze v únoru 2022, říká v rozhovoru pro Český rozhlas velvyslanec na Ukrajině Radek Pech. Podle něj se dá jen obtížně předpovědět, jaký bude pro Ukrajinu příští rok. „Další dva měsíce budou kvůli Trumpovi pro ukrajinskou diplomacii klíčové,“ říká.
Pane velvyslanče, vy jste teď více než rok ve funkci na úřadě v Kyjevě, změnil se váš život nějak za tu dobu?
Můj život se změnil, zejména v tom smyslu, že jsem si zvykl na to žít v zemi, kde je válka a že má velké množství tváří. Je to něco nového v mém očekávání a percepci.
Takže se možná ani tak nezměnil můj život, protože diplomat se s touto skutečností dokáže nějak vyrovnat, ale změnilo se to, že vidím, že realita na Ukrajině je daleko komplikovanější a má mnoho vrstev, stejně jako ta válka. A dělá to ještě složitější nalezení východiska konfliktu a bude to velkou výzvou pro poválečnou rekonstrukci.
Zůstaňme ještě u osobního pohledu. Jak vypadá obyčejný den velvyslance v zemi, kde je válka?
Žádný den není stejný. V povaze naší práce je, ať jsme kdekoliv, že děláme celou řadu různých činností, práce není nudná. A tady na Ukrajině je těch činností ještě větší množství, jsou různorodější a mnoho věcí se stává na poslední chvíli.
Obětí je často plánování mého času. Každodenně musím sbírat informace a projít spoustu různých zpráv a dalších aktuálních informací. Pravidelné, pokud možno, jsou také porady s kolegy na zastupitelském úřadě, který je velký a vyžaduje koordinaci. Podobně jsou na tom koordinační aktivity ve vztahu k Praze, ať už telefonáty nebo videokonference.
Rusko opět útočilo na Kyjev, nejméně tři lidé jsou zranění. Moskva hlásí sestřelení 22 dronů
Číst článek
Ale všechno ostatní je ještě pestřejší než práce diplomata v jakékoliv jiné zemi. Například zákaz nočního vycházení po půlnoci, časté poplachy a výpadky elektrického proudu, ale k těm naštěstí nedochází tak často.
Jak funguje velvyslanectví v podmínkách neustálých poplachů, jak to ovlivňuje jeho činnost?
Máme tu výhodu, že nejsme úplně odkázáni na interpretaci všech informací, které běhají po sociálních sítích. Máme tady ochranný tým vojenské policie z Prahy, jehož úkolem je také analýza poplachů a vyhodnocování míry hrozby pro naše aktivity.
To znamená určování toho, zda, na jak dlouho a jakým způsobem máme vyhledat úkryt. Musím říct, že díky tomu, že protivzdušná obrana v Kyjevě je nejlepší a nejsilnější na celé Ukrajině, tak momentů, kdy určitě musíme do krytu, není tolik.
Měl jste někdy pocit, že bezpečnostní situace je opravdu už za hranou?
Myslím si, že ne, ale domnívám se, že to nesouvisí s tím, že bych dokázal objektivně situaci vyhodnotit. Ale spíše to souvisí s tím, že jsem se sám nedostal, kromě momentů, kdy jsem viděl sestřelování dronů, do situace, kdy bych měl strach. Což vůbec neznamená, že bych se nebál, ale přímo vedle mě se nic takového nestalo.
2:33
Matka zůstala doma, zbytek rodiny válčí s Rusy. ‚Na Ukrajině běžný jev,‘ popisuje vojenský kaplan
Číst článek
Je zřejmé, že během třinácti měsíců, co jsem tady, několikrát došlo k velkým kombinovaným útokům různého druhu a ty samozřejmě prostě přinášejí škody a ztráty na lidských životech. A taková místa, kde k těm útokům došlo, jsem potom tady v Kyjevě viděl. Také vnímám, že úroveň hrozby a poplachu je jiná, smyslové vjemy jsou zřejmé a jsou i momenty, kdy chodíme do krytu.
A spíte dobře?
Spím dobře a musím se přiznat, že když poplach souvisí se sestřelováním dronů, tak to většinou zaspím.
Návštěva ministra zahraničí
Teď jsme krátce po návštěvě ministra zahraničí tady v Kyjevě, jak se taková oficiální cesta připravuje v podmínkách, kdy se nedá moc předvídat, co bude za hodinu, zítra, v příští minutě?
Jsme především rádi, že ministr zahraničí si našel ve svém programu čas a že ukrajinská strana našla prostor pro to, abychom tuto návštěvu zorganizovali. Dvoudenní návštěva kombinovala bilaterální návštěvu s účastí na multilaterální konferenci věnované také ukrajinskému tématu potravinové a bezpečnosti.
Obě strany si dokázaly rychle vyjít vstříc a v poměrně krátké době jsme tu cestu zařídili nad rámec toho, co je běžné. Válečná situace je také předmětem intenzivní diplomatické pozornosti a diplomatické návštěvy jsou tady běžnou praxí. Takže to, co na tom bylo nové, je fakt, že se řada věcí dohaduje až na poslední chvíli, protože ukrajinská strana je plně vytížena tímto programem.
25:09
Od Trumpa očekávají Ukrajinci zlom. Ale neshodují se, zda bude k lepšímu, popisuje zpravodaj Dorazín
Číst článek
Ale spolupráce byla v tomto ohledu výborná, takže uskutečněný program z devadesáti procent odpovídal tomu, co jsme chtěli. I když na té cestě k jeho realizaci bylo samozřejmě mnoho momentů, kdy jsme museli plánovat i alternativně. Chtěl bych i jim, byť tohle Ukrajinci neuslyší, tímto způsobem poděkovat za to, že jsme to zvládli v těchto podmínkách velmi dobře.
Když jsme se vraceli z jednoho místa, tak jsme viděli zařízení protivzdušné obrany, jak to na pana ministra působilo?
Myslím, že pan ministr má rád zkušenostní diplomacii, že se nevyhýbá cestám do zemí, ve kterých se něco děje. Myslím, že pro politika, který má odpovědnost za zahraniční vztahy České republiky, je důležité osahat si tyto situace.
Když se potom účastní debat, které přináší nějaká rozhodnutí, je osobní zkušenost nápomocná. Všechno to, co jsme s ministrem viděli, demonstraci odminování nebo ústřední dětskou nemocnici, která byla v létě zasažena ruskou raketou, je důležité pro formování jeho vztahu k té agendě. Když se pak o tom hovoří v Bruselu nebo jinde, tak je podstatné mít tu osobní zkušenost, která formuje konkrétní politický postoj.
Česká pomoc
Už jste mluvil o spolupráci s ukrajinskou stranou při přípravě těchto cest. Naše vztahy jsou velmi těsné díky pomoci a roli České republiky od počátku konfliktu. Pomáhá to hodně v komunikaci s ukrajinskými úřady a partnery?
To, co nám prospívá, je všeobecné povědomí o tom, že Česká republika pomáhá Ukrajině od prvního dne. V řadě případů byla průkopníkem pomoci ve chvílích, kdy to nebylo ještě tak běžné, že by ostatní pomáhali a váhali nad konkrétní pomocí, kterou Česká republika byla schopna a ochotna poskytnout.
Jezdí v autě bez oken a už třikrát se stěhoval. Útěk policisty před válkou na Ukrajině trvá už 10 let
Číst článek
Kamkoliv přijdeme, tak toto vědomí je. Spojnicí na rovině běžného obyvatelstva jsou také sta tisíce ukrajinských uprchlíků, které Česká republika přijala. To nás opravdu těší.
Co se týče velké politiky a diplomacie, tak tam toto vědomí také je, ale Česká republika je pouze jednou z mnoha zemí, které Ukrajině pomáhají, a Kyjev to musí zohlednit. Myslím, že přiměřeně velikosti a kapacitě České republiky je náš obraz tady nad rámec naší velikosti a je to naprosto přiměřené tomu, co pro Ukrajinu děláme.
Kontakty na politické úrovni mezi Českou republikou a Ukrajinou jsou opravdu velmi časté, ať už jde třeba o patronát nad Dnipropetrovskou oblastí, bilaterální jednání v Kyjevě, nebo časté návštěvy ministrů, prezidenta, premiéra a dalších delegací. Myslím si, že je to docela unikátní, protože jsem nezaznamenal, že by některá země měla tak četné kontakty.
Máte naprostou pravdu.
Když jste se ptal na to, jak vypadá naše práce, tak ona se z velké části točí právě kolem napomáhání formování těchto kontaktů, různých cest a návštěv. Pravdou je, že celá řada zemí má přísnější opatření z hlediska svobody pohybu svých diplomatů, takže na rozdíl od nich se více pohybujeme i na východ od Kyjeva.
Mluvil jste o Dněpropetrovské oblasti, která je šest hodin cesty od Kyjeva, kam jezdíme často a vozíme s sebou konkrétní entity, ať už podnikatelské, nebo z oblasti občanské společnosti. Musím říci, že ani nepociťujeme velký pocit ohrožení, protože disponujeme ochranným týmem. Jezdíme ale také do Charkova a na jižní a západní Ukrajinu.
Bezpečnostní rizika
Už jste mluvil o pohybu po Ukrajině, že různé země to mají různě nastavené, vy se můžete naprosto svobodně pohybovat po Ukrajině, nebo jsou tu nějaká omezení?
Už jsem mluvil o našem ochranném týmu. Jsme plně v jejich rukou ohledně toho, kam můžeme jet. A to samozřejmě závisí na vývoji situace, je tedy zřejmé, že se nemůžeme přiblížit například frontě. Jinak je ale náš pohyb v zásadě svobodný.
Rusové dobyli další ukrajinskou ves. Jejich postup je nejrychlejší od začátku války
Číst článek
Při každé cestě ale vyhodnocujeme míru rizika, která nás tam čeká. Cestujeme tu auty i vlakem a všechno funguje dobře. Musím tedy poděkovat ochrannému týmu, že pro nás vykonává výbornou práci.
Přejděme ke konkrétním česko-ukrajinským věcem. Které z velkých projektů byste chtěl zdůraznit? Zaznívají totiž neustále sílící hlasy, že Ukrajině pořád něco dáváme na úkor vlastních lidí. Co byste řekl těmto hlasům?
Úplně se nechci montovat do politických debat. Pro mě jako diplomata je podstatné, že odvádíme svoji práci tak, jak se od nás očekává a že to prospívá česko-ukrajinským vztahům a také obyvatelům Ukrajiny.
Mám velký respekt k Ukrajincům, kteří v té válečné situaci žijí, ať už je to kdekoliv. Blíž frontě, na deokupovaném území nebo v Kyjevě. Každý tu žije s tím, že se ho válka nějak dotýká.
Já si toto vždycky uvědomím, když odjedu z Ukrajiny a přestanou mi v telefonu houkat poplachy. To je i to, co mi nejvíce vadí, tahle mentální zátěž, kterou ani neumím prakticky definovat.
Nechci používat klišé, že Ukrajina bojuje i za nás. Podstatné je, že Ukrajina je menší země, která byla napadena větším sousedem, který tvrdil, že je to pro něj nejbližší země a navíc byl tento stát členem Rady bezpečnosti OSN.
Británie poslala Kyjevu další desítky střel Storm Shadow. Docházely mu rakety dlouhého doletu
Číst článek
Takže nesl odpovědnost za mezinárodní bezpečí a také za to, že se státy k sobě budou chovat podle Charty Organizace spojených národů. To je podle mě to podstatné. Podstatné je, že Ukrajinci tuto pomoc potřebují a Česká republika má kapacity na to, aby ji na základě rozhodnutí politiků poskytovala.
A pokud jde o konkrétní projekty, ať už humanitární, nebo komerční, který je podle vás stěžejní pro nás a Ukrajinu?
Projektů máme samozřejmě velké množství. Snažíme se přispívat v oblastech, jako je energetika, zdravotnictví nebo vzdělávání. Vycházíme z toho, že naše pomoc, do které jsou zapojené i české firmy, bude přínosná i poté, co válka skončí.
Na základě toho jsme si tady také získali jméno. Projekty směřujeme nejen do Petrovské oblasti a usilujeme také o to, aby české prostředky byly kombinovány s mezinárodními a s penězi Evropské unie.
Momentálně se v rámci nástroje pro Ukrajinu, což je nástroj Evropské unie, ucházíme o významný projekt v oblasti reformy a vybavení ukrajinského zdravotnictví, který může mít velkou finanční hodnotu.
25:56
Putin hypersonickými raketami jen straší. Aby byly přesné, musí zpomalit, soudí analytik Svárovský
Číst článek
Během prosince přijede ministr zdravotnictví Vlastimil Válek spolu se skupinou českých firem. Není to jejich první návštěva, zdravotnické firmy tu bývají často, protože často přispíváme právě s vědomím budoucí spolupráce.
Máme tu vytipované nemocnice, které potřebují konkrétní dodávky zdravotnické techniky a vybavení a předpokládáme, že tento projekt, který se zde zdá být nejvýznamnější, tuto ambici naplní.
Pohled do budoucna
Mnoho projektů je také odpovědí na současnou situaci, která se pro Ukrajinu nezdá příliš dobrá. Jaký je váš pohled na aktuální vývoj?
Je zřejmé, že situace na bojišti je složitá, ale Ukrajinci by nám také řekli, že ji mají pod kontrolou. Plus Ukrajina rozvíjí spoustu iniciativ, aby dokázala, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír. S využitím tohoto řeknu, že pro Ukrajinu je důležité, aby byla v takové pozici, ve které mírová jednání prostě budou muset začít.
V chování Ruska vidíme, že používá slovník s takovými cíli, které nejsou pro Ukrajinu rozhodně přijatelné. Ukrajina tedy nadále potřebuje, aby od jejích mezinárodních partnerů přicházela pomoc, ať už finanční, vojenská nebo diplomatická. A to je myslím důležité i pro naši diplomacii. V tomto ohledu se snažíme pro Ukrajinu udělat maximum.
Rusko udeřilo rekordním množstvím dronů, hlásí Kyjev. Poslalo je i na západoukrajinský Ternopil
Číst článek
Teď jsme v situaci mezi zvolením a inaugurací nového amerického prezidenta. Celosvětově vnímáme, že nejen válka na Ukrajině, ale i mnoho dalších konfliktních skutečností spadá v jednu dobu. Takže s novým americkým prezidentem jsou na Ukrajině velká očekávání, ale také velké otazníky.
Ukrajinci se v tomto mezidobí velmi snaží s novým americkým vedením komunikovat, aby konsolidovali spolupráci a pomoc se svými mezinárodními partnery. Právě tak může být jejich budoucí pozice ve vyjednávání co nejpřívětivější. A tyto dva měsíce budou pro Ukrajinu i v diplomatickém ohledu klíčové.
Důležité jsou také nálady v ukrajinské společnosti, jak přijímá politické vedení země. Nezdá se vám, že ukrajinská společnost začíná být také už hodně unavená, nervózní a vyčerpaná?
Nevím, jestli jsou Ukrajinci nervózní, ale téměř tři roky války si vyberou daň na mentálním stavu obyvatelstva.
Británie uvalí obří sankce na ruskou ‚stínovou flotilu‘. Převáží ropu a ropné produkty
Číst článek
Mluvil jsem o tom, že i pro nás cizince, kteří nejsme přímo účastníky války, je tohle náročné. Toto se dá v ukrajinské společnosti vypozorovat. Je zřejmé, že Ukrajinci touží po míru, ale je otázka, jaký ten mír bude.
Ve všech průzkumech veřejného mínění se většina Ukrajinců vyslovuje, že podporují vítězství Ukrajiny. Samozřejmě v těch průzkumech vedou různé hranice mezi tím, co vítězství znamená. Zkoumá se také vztah k jednání o míru, kde je zřejmé, že se zvyšuje procento lidí, kteří podporují mírová jednání.
Ohledně vztahu Ukrajinců k politickému vedení asi platí to, že jsou společně odsouzeni k tomu, aby válkou společně prošli a nějakým způsobem ji uzavřeli.
Důvěra v prezidenta Zelenského je nižší, než byla na počátku války, ale v posledním půlroce je stabilní. Z pohledu ukrajinské společnosti je nejpopulárnějším politikem, ale je zřejmé, že únava se nevyhýbá ani jemu a jeho okolí. Je také zřejmé, že odpovědnost za vedení země ve válce je velká a složitá.
Trosky dronů dopadly do průmyslového areálu v ruském městě Kaluga, poté vypukl požár
Číst článek
Jak odhadujete příští rok? Je podle vás reálné dosažení příměří nebo míru?
Nechci působit jako pesimista. Když jsem na Ukrajinu přijížděl, měl jsem hlavně teoretické znalosti a ne úplně hlubokou osobní zkušenost. Představoval jsem si, že ty věci jsou daleko jednodušší a rychleji řešitelné.
Teď si myslím, že je ta situace komplikovaná a mnohotvárná. Muselo by se sejít mnoho faktorů, aby ji šlo vyřešit rychle a příznivě. I proto se neodvážím k žádné prognóze.
Prezident Zelenskyj mluvil v Evropském parlamentu o tom, že příští rok by mohl být rokem míru za předpokladu, že bude možné Rusko přinutit sednout k jednacímu stolu.
Nechci tento optimistický postoj bagatelizovat a byl bych rád, kdyby se tak stalo, protože si to Ukrajina nepochybně zaslouží. Nejvíce ze všeho také pro to, že následné období rekonstrukce nebude o moc jednodušší.
Naštěstí už nepůjde o lidské životy, ale i ta rekonstrukce bude pro Ukrajinu velkou výzvou. Já bych tedy Ukrajincům a Ukrajině přál, aby příští rok byl opravdu rokem míru. Ale jakkoliv jsem životní optimista, udržuju si malou pochybnost, že to bude tak rychle možné. Pokud se to ale stane, budu mezi prvními, kdo za to bude Ukrajině tleskat.
