Harrisová versus Trump týden poté. Demokratka po debatě nabrala v průzkumech, do voleb je však daleko
Debata mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou nepřinesla zvrat v předvolebních průzkumech v souboji o Bílý dům. Harrisová si jen mírně polepšila: celonárodně i v některých klíčových státech. I když historie ukazuje, že televizní duely samotné volby nevyhrávají, debata je v měsíce trvajícím předvolebním maratonu podobně zásadní událostí jako pokus o atentát na Trumpa či podpora popových hvězd pro Harrisovou.
Červnová debata přiměla současného prezidenta Joea Bidena odstoupit z voleb. Od té zářijové si zarytí podporovatelé Donalda Trumpa slibovali, že bude nad Kamalou Harrisovou dominovat stejně, jako se mu to podařilo nad Bidenem. Přesvědčení demokraté se zase těšili, že Harrisová bude jako bývalá nejvyšší státní zástupkyně obratně reagovat na Trumpovy nepravdy a díky svojí připravenosti vyprovokuje kamerami ostříleného exprezidenta k absurdním prohlášením, k nimž má sklony.
Podle průzkumů veřejného mínění v očích většiny ze 67 milionů sledujících stanici ABC News i politických komentátorů jednoznačně uspěla Harrisová. Výsledek se v řádu dní promítl i do průzkumů celonárodních voličských preferencí – Harrisová o necelé procento upevnila své vedení nad Trumpem. Čísla jsou pro současnou viceprezidentku dobrou zprávou, debata však patrně nebyla milníkem, který by volby rozhodl.
Divoká karta voleb
V roce 2019 se Harrisová střetla s tehdy budoucím prezidentem Bidenem v debatě před primárkami Demokratické strany. Biden v nich byl jasným favoritem, některé průzkumy mu připisovaly vedení až 25 procentních bodů. Slovní střet se týkal federálního financování autobusů do škol, které měly v 70. letech minulého století přispět k boji s rasovou segregací ve veřejných školách. Biden byl v té době jako mladý senátor proti.
Harrisová mu v debatě oponovala později ikonickými větami o tom, že „jednou v Kalifornii žila malá holčička, která do školy jezdila každý den autobusem“. „A ta malá holčička jsem byla já,“ uzavřela nastávající viceprezidentka. Ačkoliv si Biden v primárkách nakonec připsal bezpečné vítězství, rozdíl v některých průzkumech mezi ním a Harrisovou se po debatě propadl z 25 na pouhých 11 procentních bodů.
Podobných případů existuje řada, a to i v průzkumech po debatách pro prezidentské, nikoliv primární volby, které mohou být proměnlivější.
V roce 1984 se osmnáctiprocentní vedení republikána Ronalda Reagana po debatě s demokratem Walterem Mondalem propadlo o sedm procentních bodů, když tehdy 73letý prezident na obrazovce působil zmateně.
V příští debatě Reagan na citlivou otázku o věku odpověděl slibem, že „z věku neudělá téma této kampaně“ a že „pro politické důvody nezneužije mládí a nezkušenost svého oponenta“, což rozesmálo i samotného Mondalea. Reagan později zvítězil ve 49 z 50 amerických států, byť je nutno podotknout, že výhru mu nezajistila tato debata.
Harrisová byla v debatě věcnější a Trump neodolal jejím návnadám, říká amerikanistka Březinová
Číst článek
O více než čtyři procentní body v průzkumech ohrozil špatný debatní výkon i exprezidenta Baracka Obamu v říjnu 2012, a o necelé procento naopak dobrý výkon pomohl exministryni zahraničí Hilary Clintonové proti Trumpovi v roce 2016. Obama nicméně nakonec porazil republikána Mitta Romneyho a Trump porazil Clintonovou.
Předvolební debaty jsou klíčové jako díl ze skládačky faktorů, které dají listopadový výsledek dohromady, pomineme-li ale případ Bidenova odstoupení z kampaně, volby rozhodnout nemusejí.
‚Harrisová? Kdo to je?‘
Až 28 procent pravděpodobných voličů v průzkumu publikovaném deníkem The New York Times (NYT) před debatou uvedlo, že mají pocit, že se o Harrisové potřebují dozvědět víc. U Trumpa to bylo jen devět procent. Po debatě se číslo podle NYT z 28 snížilo o tři body na 25 procent.
Nejeden americký komentátor před debatou poukázal na to, že vybudovat si pro sebe jméno bude pro Harrisovou v televizním duelu jedním z hlavních úkolů. Pokles o pouhé tři procentní body však nemusí vypovídat o ničem jiném, než že Harrisová si získává publicitu pomaleji než několikanásobně trestně stíhaný exprezident.
Protichůdných dojmů vyvolávají americká předvolební data více. Harrisová například v průměru celonárodních průzkumů nyní drží vedení několika procentních bodů, ačkoliv pro americké voliče je nejdůležitějším tématem voleb ekonomika a v té má těsná většina tendenci důvěřovat spíše Trumpovi.
Trump opět čelí obžalobě z pokusu zvrátit výsledky voleb. Tentokrát zohledňuje prezidentskou imunitu
Číst článek
Užitečnou zkratkou pro sledování vývoje v souboji o Bílý dům je proto podpora kandidátů v několika klíčových amerických státech, takzvaných „swing states“, kde několik desítek tisíc voličů v jednotlivých okresech může rozhodnout o tom, kdo se stane americkým prezidentem či prezidentkou.
Swing states
Americké prezidentské volby prakticky fungují jako 50 různě důležitých jednotlivých voleb. V každém americkém státě zvítězí jeden, nebo druhý kandidát a výsledek má na celonárodní úrovni tím větší váhu, čím lidnatější dotyčný stát je. Systém například dovolil Trumpovi v roce 2016 zvítězit nad Clintonovou, byť demokratka získala v absolutním součtu o několik jednotek milionů amerických hlasů více.
Kandidáti potřebují k vítězství hlasy 270 volitelů – například třímilionovou Nevadu zastupují v prezidentské volbě hlasy šesti volitelů, naopak třináctimilionová Pensylvánie má volitelů 19.
Právě Pensylvánie je jedním ze sedmi klíčových států, které mohou volby rozhodnout. Ekonomika je tady pro voliče stejně důležitá jako ve zbytku USA, ceny potravin zde však rostly rychleji než jinde, uvádí stanice BBC s odkazem na analytickou společnost Datasembly. BBC ve své reportáži z letošního jara rovněž upozornila na pensylvánský okres Erie, kde každý osmý občan označil svoji potravinovou situaci za „nejistou“.
Právě na tyto oblasti se kandidáti zaměřují nejvíce. Jen v Severní Karolíně utratila podle listu Politico Trumpova kampaň minulý týden 17 milionů dolarů (asi 383 milionů korun) za reklamu. Biden v roce 2020 často upozorňoval na svůj vztah k pensylvánskému městu Scranton (kde se mimo jiné odehrává slavný americký seriál The Office), kde vyrostl.
Výzvou pro prezidentské kandidáty je, že každý z klíčových států má vlastní problémy, na které Harrisová i Trump, alespoň v kampaních, hledají odpovědi.
Například jihovýchodní Georgii ze třetiny obývají Afroameričané, u nichž Harrisová doufá v širokou podporu, jihozápadní Arizona zase z první ruky zažívá nebývale vysoký příliv imigrantů proudících přes mexickou hranici.
Průměry průzkumů v klíčových státech sestavené společností FiveThirtyEight se v posledních dnech vybarvily o jednotky desetin procentních bodů ve prospěch Harrisové, souboje však zůstávají prakticky vyrovnané.
Taylor Swift podpořila Harrisovou. ‚Demokraté jsou stranou elit,‘ reagovala Trumpova kampaň
Číst článek
Dosavadní vývoj naznačuje, že ačkoliv do americké volební noci zbývá už jen 50 dní a že v některých státech už začíná korespondenční hlasování, předvolební průzkumy zůstávají příliš těsné na to, aby bylo možné vítěze voleb odhadnout.
Pravdivost tvrzení, že týden či měsíc mohou v politice být jako věčnost, dokázaly i volby roku 2016, kdy zmíněná demokratka Clintonová pro mnohé nečekaně s Trumpem prohrála, ačkoliv jí některé celonárodní průzkumy ještě v říjnu připisovaly vedení deseti i více procentních bodů.