Jednání o vytvoření rakouské vlády se zadrhla. Strany rozděluje mimo jiné přístup k EU nebo Rusku
Jednání mezi populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) a Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) o vytvoření koaliční vlády v alpské republice se zadrhla. Šéfové svobodných a lidovců Herbert Kickl a Christian Stocker v úterý o složitém stavu vyjednávání informovali prezidenta Alexandera Van der Bellena.
Komplikace při vyjednávání vedla ke spekulacím, že rozhovory ztroskotaly, což ale podle Stockera pravda není. Veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti ORF řekl, že rozhovory stále pokračují. Rakousko od loňských zářijových voleb dosud nemá novou vládu.
Čeká Německo rakouský model vlády krajní pravice? Mezi AfD a Svobodnými jsou rozdíly
Číst článek
Obě strany mají rozdílný názor mimo jiné v zahraničněpolitických a státoprávních otázkách a také k roli Rakouska jako spolehlivého partnera v Evropské unii či k suverenitě a nezávislosti na Rusku. „O tom všem musíme ještě hovořit,“ řekl Stocker novinářům před setkáním s prezidentem.
Kickl žádné konkrétní vyjádření neučinil. Prezident oba šéfy vyzval, aby co nejdříve vyjasnili, zda je možné v rozhovorech pokračovat a úspěšně je dokončit.
Druhý pokus o vládu
Van der Bellen pověřil Kickla sestavením vlády na počátku ledna, stalo se tak po krachu koaličních jednání mezi lidovci a sociálními demokraty (SPÖ). Jen o několik dní později Kickl a Stocker ohlásili pokrok v koaličních jednáních, když se oběma stranám podařilo shodnout se na rozpočtu. V posledních dnech ale média stále častěji informují o problémech, které rozhovory komplikují.
Proti vznikající koalici se v Rakousku konají pravidelné demonstrace, například před týdnem se na protestu ve Vídni sešlo podle organizátorů 20 000 lidí. Pokud vláda pod vedením svobodných, označovaných za pravicové populisty, opravdu vznikne, bude Kickl prvním kancléřem za tuto stranu v dějinách alpské republiky.
Loňské zářijové volby vyhrála FPÖ se ziskem 28,8 procenta hlasů, následovaná lidovci s 26,3 procenta a sociálními demokraty s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta.