Kdo bude polský prezident? Průzkumy favorizují liberálního starostu před konzervativcem
Polsko se v neděli chystá k prvnímu kolu prezidentských voleb. Ve vedení se zhruba s 32procentní podporou udržuje varšavský starosta Rafał Trzaskowski, kandidát vládní Občanské koalice (KO). Druhý je nadále skandály oplývající uchazeč za Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki zhruba se 24 procenty. Mladé voliče přilákal zejména kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, který podle posledních čísel průzkumů setrvává na třetí příčce.
Ačkoliv se favorizovaný kandidát liberální Občanské koalice (KO) Rafał Trzaskowski podle průzkumů těší podpoře lehce nad 30 procenty, od lednového zahájení kampaně má jeho podpora mírně sestupnou tendenci. „Pokles pod třicet procent by pro kampaň varšavského starosty znamenal překročení důležitého prahu,“ píše server Newsweek.
Vítězství vládního kandidáta by uvolnilo cestu vládním návrhům, které odlišně smýšlející prezident Andrzej Duda z PiS téměř dva roky soustavně vetuje. Premiér Donald Tusk by tak mohl podniknout změny, které jeho kabinet sliboval před parlamentními volbami. Polské prezidentské veto totiž nelze přehlasovat prostou parlamentní většinou.
Na druhém místě se podle průzkumů drží bývalý historik Karol Nawrocki, podporovaný národně konzervativní opoziční stranou PiS. Nawrockého podpora se pohybuje kolem 25 procent a jeho výsledek naznačuje, že ho nepodporují ani všichni voliči PiS, která se v současnosti těší podpoře necelých 30 procent Poláků.
Nawrocki vstoupil do boje o prezidentskou funkci jako téměř neznámý kandidát. Straně PiS se taková taktika vyplatila už v roce 2015, kdy podpořila nakonec vítězného Andrzeje Dudu, který zvítězil nad favoritem Bronislawem Komorowským, obhajujícím prezidentem.
„Karol Nawrocki není Andrzej Duda. Ze začátku měl velké problémy s vystupováním a trvalo poměrně dlouho, než ho voličské jádro Práva a spravedlnosti rozpoznalo a přijalo,“ popisuje pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Vypadá to ale, že Nawrocki voliče nakonec částečně přesvědčil.
Bude v čele Polska Duda 2.0, liberál Trzaskowski nebo kandidát ultrapravice? Zemi čekají prezidentské volby
Číst článek
Kauza s byty
Přestože si strana PiS vybrala Nawrockého jako kandidáta s čistým štítem, jeho kampaň provází skandály. Mediální prostor minulý týden zachvátilo obvinění, že jeden ze svých bytů získal Nawrocki výměnou za péči o invalidního důchodce Jerzyho Ziwického. Ukázalo se ale, že muž žije ve státem financovaném domově pro seniory.
Nawrocki, který svého soupeře Trzaskowského vykresluje jako elitáře odtrženého od problémů Poláků žijící mimo velkoměsto, označil aféru za mediální lež. Minulou středu však prohlásil, že nemovitost daruje charitě.
Situace využil i premiér Tusk. „Pokud tomu dobře rozumím, Nawrocki se měl o pana Jerzyho starat, ale místo toho se staral o jeho byt. Tak si říkám, jestli opravdu chceme, aby se staral o Polsko,“ okomentoval kauzu.
Podle předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského aféru zinscenovaly polské tajné služby s cílem ovlivnit volby. „Za Karola Nawrockého se zaručuji,“ prohlásil a dodal, že nelituje rozhodnutí zvolit ho za kandidáta PiS.
Průzkum United Surveys provedený 7. a 8. května ukázal, že podpora Nawrockého se od předchozího průzkumu z konce dubna snížila o více než dvě procenta. 52 procent respondentů zároveň uvedlo, že rozruch okolo skandálu dle jejich názoru ovlivní výsledek voleb.
Krajně pravicový hráč
„V Polsku je velká poptávka po nějaké třetí síle, která by na polské politické scéně rozbila dominanci Občanské koalice a Práva a spravedlnosti,“ uvádí Lebduška. Výsledkem je podle něj mimo jiné rostoucí popularita krajně pravicové koalice Konfederace.
Potvrzuje to i úspěch ultrapravicového prezidentského kandidáta Slawomira Mentzena, který se podle průzkumů objevuje na třetí příčce. „Je velmi populární mezi mladými Poláky. Ženy už ho tolik nepodporují,“ přibližuje odborník.
Přízeň mladých si Mentzen získal především skrz svou tiktokovou kampaň. „Upozadil konzervativní rétoriku a soustředil se spíše na ekonomická témata a libertariánskou rétoriku – co nejmenší stát, co nejnižší daně a podobně,“ uvádí Lebduška.
Mentzenova podpora se nyní pohybuje kolem 13 procent. Ještě v únoru a březnu se ale blížila dvacetiprocentní hranici. Aktuální Mentzenova podpora podle Lebdušky rozhodně nebude stačit na postup do druhého kola, které proběhne 1. června. V něm se čeká souboj Trzaskowského proti Nawrockému.
Rozdělené Polsko
Občanská koalice premiéra Donalda Tuska a PiS v čele s Jaroslawem Kaczyńským jsou největšími politickými stranami v Polsku, mezi kterými dlouhodobě panuje nevraživost. Ta se přenesla i na jejich voliče.
„Společnost je rozdělená, a to i kvůli některým tématům, která jsou s těmito stranami spojená. Do velké míry jsou to světonázorové věci – potraty, práva LGBT lidí a tak dále,“ vysvětluje Lebduška.
Otázky, na kterých se naopak KO a PiS shodnou, se týkají zejména bezpečnostní politiky a vztahu k Rusku. „Velké rozdíly však nastávají třeba v přístupu k Evropské unii, k Donaldu Trumpovi nebo k Ukrajině,“ vyjmenovává Lebduška.
Tato témata se promítají i do nadcházejících voleb, kde kromě mezinárodní politiky dominují ekonomické otázky, zejména pak vysoká inflace nebo bytová krize. Naopak zmíněné světonázorové otázky se v kampaních objevují pouze zřídka.
Dalším z klíčových témat je migrace. „Víceméně všechny strany zastávají velmi ostré protimigrantské postoje, protože je po tom ve společnosti poptávka,“ podotýká Lebduška. Důvodem je podle něj zaujatost vůči ukrajinským uprchlíkům, kterých je v Polsku aktuálně necelý milion.
„Pro mnoho lidí v Polsku se nevylučuje negativní vztah jak k Rusku, tak k Ukrajině,“ popisuje expert. Mainstreamová opozice i krajní pravice se tak v kampaních zaměřovaly spíše na otázky týkající se Ukrajiny a Rusko upozadily.
Vůči ukrajinským uprchlíkům se vymezil i liberální Trzaskowski. „I dnes musíme podporovat Ukrajinu. Nemůžeme však udělat stejnou chybu jako některé západní země, například Německo nebo Švédsko, kam bylo výhodné přijet pouze pro sociální dávky,“ řekl.
Podle politologa Lebdušky se jednotliví kandidáti nesnaží pouze o své vlastní prosazení, ale také o utvrzení elektorátu svého tábora.
Patrné je to zejména u Karola Nawrockého, který svou kampaň namířil proti Občanské koalici a Trzaskowského vykresluje jako „Tuskovu loutku“. Pro PiS by ztráta prezidentského úřadu znamenala obtížný návrat v příštích parlamentních volbách.
Polští biskupové bojují proti rušení výuky náboženství. Tuskova vláda chce jen hodinu týdně
Číst článek
Postoj církve
Předseda Polské biskupské konference arcibiskup Tadeusz Wojda na začátku května vyzval věřící, aby volili v souladu s učením církve. „Je naší křesťanskou povinností zúčastnit se voleb a podle svého svědomí zvolit toho, kdo hájí právo na život,“ prohlásil arcibiskup.
Tímto výrokem se nepřímo vymezil proti vládnímu kandidátovi Trzaskowskému.
„Představitelé církve nikdy nemohou přímo jmenovat žádného kandidáta, nicméně historicky více podporovali Právo a spravedlnost,“ uvádí Lebduška a dodává, že církev je v Polsku velice rozmanitá.
Podle průzkumů se přes 70 procent Poláků hlásí k římskokatolické církvi, její vliv však postupně klesá. „Církev už není tak klíčovým hráčem, jakým bývala. Dnes už volby zase tolik neovlivní,“ popisuje politolog.
„Polsko se v posledních letech v rekordním tempu sekularizuje. Dnes do kostela chodí naprostá menšina Poláků,“ dodává s tím, že největší odliv se týká mladé generace. Důvodem je podle něj pandemie covidu-19, ale také skandály spojené s církví.
