Jedná se o portréty Roberta Huntera z Virginie, Jamese Orra z Jižní Karolíny a Howella Cobba a Charlese Crispa ze státu Georgia.

„Ve vážených sálech Kongresu, ani na žádném jiném čestném místě, není prostor pro vzpomínku na muže, kteří ztělesňují násilnou bigotnost a absurdní rasismus Konfederace,“ uvedla Pelosiová.

Obrazy budou odstraněny v pátek, kdy se slaví tzv. Juneteenth, což je složenina z anglických výrazů pro červen a devatenáctý (June a nineteenth) a má připomínat 19. červen 1865, kdy se mnoho Afroameričanů dozvědělo o konci otroctví. Do texaského Galvestonu tehdy přivezl generál armády Unie Gordon Granger zprávu o osvobození otroků.

Prezident Abraham Lincoln vydal Prohlášení o zrovnoprávnění otroků už v září 1862 s platností od 1. ledna roku 1863. V mnoha jižanských státech, včetně Texasu, to ale každodenní život černých otroků zpočátku nijak neovlivnilo. Granger přijel do Galvestonu s 2000 federálními vojáky, aby převzal Texas a zároveň prosadil osvobození otroků.

Pelosiová Juneteenth označila za „krásnou a hrdou oslavu svobody Afroameričanů“ a dodala, že se koná „v okamžiku mimořádné národní úzkosti, když truchlíme za stovky černých Američanů zabitých rasovou nespravedlností a policejní brutalitou", přičemž odkázala na smrt Afroameričanů „George Floyda, Breonnu Taylorovou, Ahmauda Arberyho a mnoha dalších“.

Orr, který funkci zastával v letech 1857-1859, se ve Sněmovně reprezentantů podle Pelosiové zavázal, že bude usilovat o „zachování a udržení“ otroctví, „abychom si mohli užívat našeho majetku v klidu, v bezpečí“. Hunter, který sloužil téměř na všech úrovních Konfederace, včetně ministra zahraničí, funkci předsedy Sněmovny reprezentantů zastával v letech 1839-1841. Cobb byl ve funkci od roku 1849-1851, zatímco Crisp po válce v letech 1891-1895.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít