Kouchner bude v Ankaře jednat i o členství Turecka v EU
Francouzský ministr zahraničí je dalším v řadě politiků významných členských států EU, kteří se do Turecka vypravují. Zdá se, že Evropská unie chce dodržet svou novou strategii navazování bližších vztahů s Tureckem nejen na rovině přístupových rozhovorů.
Turecká administrativa sice nezveřejnila program návštěvy, ani obsahy jednání, ale dá se předpokládat, že tématem schůzky bude vztah Francie a Turecka a především postoje, jaké francouzská vláda k tureckým snahám zastává. Nedá se očekávat nějaký překvapivý krok ze strany Francie, ta patří podobně jako Německo dlouhodobě spíše k těm zemím, které sice Turecko respektují a chtějí s ním spolupracovat, ale co se týká vstupu země do EU, jsou o poznání chladnější.
Paříž stejně jako Berlín
Francie se přiklání k německému postoji, aby se Turecko stalo privilegovaným partnerem, ale ne plnohodnotným členem. Naposledy tato slova ze strany Francie zazněla po dubnové návštěvě tureckého premiéra Erdogana v Paříži. Ten tehdy reagoval tak, že pozval francouzského prezidenta Sarkozyho k návštěvě Turecka, aby sám na vlastní oči mohl zhodnotit, jaké pokroky Turecko dělá.
Nic to ale zatím nezměnilo na francouzské strategii, která tedy počítá s tím, že Evropská unie má být i nadále společenstvím 27 států s Tureckem a Ruskem jako blízkými partnery.
Na návštěvě Turecka byl tento týden i britský premiér David Cameron a stále ještě je německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Jejich rozdílné názory a výroky o možnosti tureckého členství v EU v posledních dnech a hodinách vyvolávají diskuse ohledně nejednotnosti EU.
Londýn si cení partnerství
Cameron totiž Turecko ubezpečil, že Velká Británie stojí na jeho straně a vnímá jej jako ekonomického partnera. Zároveň ale Turecku naznačil, že je potřeba řešit nutné reformy a to mnohem rychleji a efektivněji než jak to dělalo doposud. Cameron se také kriticky vyslovil na adresu francouzských a německých lídrů, když řekl, že Turecko je jedinečný partner na důležitém místě a že Evropská unie bude bez Turecka slabší a nekompletní. „Budu tvrdě pracovat na tom, abych otevřel do Bruselu dveře,“ prohlásil Cameron.
Naopak proti, jak už zaznělo, je Francie a Německo. Německý ministr zahraničí Westerwelle řekl, že Turecko není připraveno na vstup převážně z ekonomického pohledu. Na druhou stranu vždy Německo mluví o možnostech spolupráce a o tom, že Turecko by mohlo velmi pomoci v řešení konflitních témat na Blízkém východě. Obě země – Německo i Francie se také netají obavou z možného příchodu velkého počtu imigrantů.
Turecko je převážně nadšené z podpory, kterou jí prokázal britský premiér a noviny jsou plné článků s jeho výroky. Turecko odmítá už delší dobu návrh o privilegovaném partnerství a stále stojí o to stát se členem Evropské unie.
Potřeba reforem
Nedávná schůzka vysokých evropských představitelů s tureckými politiky, která proběhla v Istanbulu, měla být jakýmsi novým začátkem v rozhovorech, kdy Unie chce navázat bližší vztahy s Tureckem, což jeho politici velmi uvítali. Unie se ovšem velmi zaměřuje hlavně na plnění požadavků, tedy provádění potřebných reforem, které jsou nutné pro vstup Turecka do EU.
A Turecko si uvědomuje, že provádění reforem nejde tak rychle, jak se od něj očekává, ale zároveň stále ubezpečuje své partnery, že chce s Evropou pracovat velmi těsně. Evropa teď čeká na konkrétní změny a provedení reforem a ne jen na časté sliby.
