Krize v dodávkách plynu staví EU před strategický problém
Rusko zvyšuje dodávky plynu do evropských zemí přes Ukrajinu. Moskva tak ustoupila tlaku především zemí Evropské unie. Státní monopol Gazprom i nadále obviňuje Ukrajinu, že si přivlastnila plyn určený pro západní Evropu - což Kyjev stále popírá. Krize v dodávkách ruského plynu postavila unijní představitele před nečekaný strategický problém.
Zástupci pětadvacítky budou o energetických událostech uplynulých dnů jednat až zítra - už nyní je ale zřejmé, že ačkoli země Unie odebírají z Ruska jen čtvrtinu své spotřeby zemního plynu, pokud přestane z východu proudit, působí to mnohým zemím členským velké problémy.
Některé, jako Polsko, Slovensko, Maďarsko ale i Česká republika a Finsko na něm závisejí takřka bezvýhradně a zjevně neexistuje mechanismus, který by jim v případě déle trvající podobné krize efektivně pomohl. Moskva tak má v rukou strategickou zbraň, proti které zatím Evropská unie nemá jinou obranu, než hrozbu omezení hospodářské spolupráce.
Samotnou podstatu rusko-ukrajinského sporu tedy drastické navýšení ceny, kterou Moskva od Ukrajiny za plyn požaduje, začali řešit diplomaté na nejvyšší úrovni - vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Javier Solana uvádí, že se snaží přimět obě strany k dalšímu jednání. Nevylučuje se ani možnost, aby spor případně rozhodla mezinárodní arbitráž.
