Kvůli Eurovizi v ázerbájdžánském Baku se musí někteří lidé vystěhovat
V Ázerbájdžánském Baku ladí poslední noty před finále letošního ročníku Eurovize. Obří hudební podnik – příznivci opěvovaný a kritiky zatracovaný coby kýč - se má odehrát ve velkolepém stylu. Ázerbájdžánská metropole předvede tisícům turistů zbrusu novou tvář, včetně supermoderní haly postavené speciálně pro muzikální klání. Ne všichni obyvatelé města jsou ale vyladěni na nadšenou notu.
25letý Masud Allahverdiev sedí na lavičce na hlavním náměstí v Baku a cvičí na kytaru. I tady v příjemném stínu stromů a šumu fontán je jasné, že blížící se finále Eurovize je tu událost číslo jedna.
Upomínají na něj reklamy na autobusech, taxících i budovách. Dolaďují se poslední úpravy tak, aby se město, které prošlo působivou rekonstrukcí, ukázalo návštěvníkům bez poskvrnky. Mnozí se soutěže nemůžou dočkat.
„Jsem moc zvědavý na všechny lidi, kteří k nám od vás z Evropy přijedou. Zajímá nás vaše kultura, jak žijete. Bude tu veselo,“ těší se Masud, kytarista populární Ázerbájdžánské skupiny Palmas.
Coby skvělou příležitost, jak se mohou potkat světy, které se jinak více méně míjejí, vidí hudební soutěž i Kemran Agasi, jeden z členů pořadatelského týmu.
„Běžný Evropan toho o Ázerbájdžánu pochopitelně ví jen minimum. Eurovize je skvělá příležitost, jak se lidé mohou seznámit s našimi tradicemi, kulturou a historií,“ říká Kemran, který podle svých slov doufá, že se podaří zorganizovat událost, která by zanechala v obecném povědomí pozitivní otisk.
Klíčové místo pro celou Eurovizi je na náměstí Vlajky na evidentně nákladně opraveném nábřeží Baku. Přede mnou stojí nová hala, postavená speciálně pro tuto příležitost. Dělníci tu ještě finišují s posledními detaily.
Zatímco oficiální místa se těší, že světu předvedou krásy Ázerbájdžánu, kterých je nesporně mnoho, řada místních sleduje přípravy s hořkostí. Jejich domovy totiž musely výstavbě ustoupit.
Mezi ty, kterým hudební soutěž dramaticky změnila život, patří i rodina 63leté Natálie Alibekovové. Pět lidí teď žije namačkáno v bytě její dcery Taťány.
Obě ženy na laptopu ukazují poslední záběry bývalého domova, klasického panelového domu, těsně předtím, než jim ho jeřáby rozebraly doslova nad hlavou. Jak bývalá novinářka Natálie říká, s nutností vystěhovat se by se smířila, ne ale se způsobem, jak úřady s lidmi naložily.
„V ústavě je jasně napsáno, že v podobných případech lidé mají dostat na výběr – buď náhradní byt, nebo adekvátní odstupné a hlavně, že obě strany musejí souhlasit. Nic z toho se nestalo. Nabídli nám sumu, za kterou si v centru, kde jsme celý život bydleli, nemáme šanci koupit nic. Manžel je vážně nemocný, stěhovat se na kraj města mimo dosah dopravy je nemožné,“ vrtí hlavou Natálie.
Podle místních aktivistů je upírání základních práv a svobod praxí, kterou stát vedený autoritářským prezidentem Ilhamem Alijevem prosazuje vůči lidem běžně.
Na velkolepou soutěž se drobná blonďatá Natálie podle svých slov dívat nebude. „Je to celé jen pohádka pro západ, který si má myslet, že tu je všechno v pořádku. Zatímco oni pořádají Eurovizi, my se topíme v slzách,“ dodává.
Zvětšit mapu
