Vyhrožování mělo proběhnout v bruselském hotelu Tangla, kde turecká ambasáda pořádala oslavu svátku. Šlo o první tureckou akci od roku 2020, kam obdrželi Arménci pozvánku.
Organizovaný gang, který do Česka a dalších zemí Evropské unie převedl v letech 2021 až 2023 na dva tisíce převážně tureckých Kurdů, si za své služby nechával platit vysoké částky.
„Pomalé sbližování se Západem můžeme sledovat jako výsledek série konfliktů s Ázerbájdžánem v posledních letech,“ říká expert na postsovětský region Ondřej Ditrych pro iROZHLAS.cz.
Írán sice vyhlásil pětidenní smutek, ale po jeho tragickém skonu v zemi zdaleka nehřmí taková emocemi nabitá rétorika, jaká provázela například smrt velitele revolučních gard Kásema Solejmáního.
Nejmenovaný íránský činitel agentuře Reuters řekl, že vrtulník zcela shořel. „Bohužel se obáváme, že všichni cestující jsou mrtví,“ řekl tento činitel.
Záchranáři spustili rozsáhlou operaci. Do úsilí se zapojila také armáda. K večeru se podle agentury Reuters s odkazem na íránská média podařilo záchranářům stroj nalézt. Červený půlměsíc to popřel.
Dlouhodobě upozorňoval na politikaření a korupci a skončil ve vězení. Ázerbájdžánský režim odsoudil akademika Gubada Ibadoghlua za falšování peněz. Ve vězení s ním podle rodiny zacházejí krutě.
„Bylo to těžké, protože máte svůj oddíl a očekává se, že budete motivovat lidi k boji, ale váš postoj je opačný,“ popisuje v rozhovoru začátek války dezertér z ruské armády.
Z horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo podle Jerevanu během několika dní přes 100 000 obyvatel, tedy kolem 80 procent odhadované populace.
Nad perspektivami arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu se ve své analýze na stránkách nezávislého ruského internetového portálu zamýšlí Alexandr Atasuncev.
Podle OSN počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne přitom v oblasti žilo odhadem 120 000 lidí.
Počet arménských uprchlíků z Náhorního Karabachu již přesáhl 100 000. Arménie v sobotu požádala Evropskou unii o pomoc se zvládáním této migrační vlny.
Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters.
Z Náhorního Karabachu prchají desetitisíce lidí do Arménie. České ministerstvo zahraničí varovalo před cestami do oblasti, doporučuje registraci v systému Drozd.
Snahou Ázerbájdžánu je dostat všechny Armény z Náhorního Karabachu pryč relativně pokojně, aby to nepřitáhlo pozornost, vysvětluje pro iROZHLAS.cz specialista na Kavkaz Vincenc Kopeček.
Ázerbájdžán minulé úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Do Arménie už z oblasti uprcho 70 tisíc lidí
Mezi evakuovanými je podle arménského ministerstva zdravotnictví také zhruba 350 lidí, kteří utrpěli zranění při ázerbájdžánské ofenzivě a také následkem pondělního výbuchu skladu pohonných hmot.
Petrosjanová je jednou z přibližně 120 000 etnických Arménů, jejichž svět se obrátil vzhůru nohama poté, co Ázerbájdžán minulý týden spustil bleskovou ofenzivu.
Většina uprchlíků odjela na vybraná místa, kde plánují žít, menší části poskytne bydlení arménský stát. V Náhorním Karabachu před začátkem nynějšího vysidlování žilo asi 120 000 etnických Arménů.
Od středy v oblasti panuje příměří poté, co arménské separatistické jednotky fakticky kapitulovaly. V neděli Ázerbájdžán uvedl, že odzbrojování separatistů ve spolupráci s ruskými vojáky pokračuje.
„Lidé pocházející z Náhorního Karabachu se ráno probudí a jdou si přečíst zprávy. Tentokrát jsme věděli, že to bude špatné,“ líčí změny 33letá Arménka, Geghetsik Afuntsová.
Judistka Renata Zachová je aktuálně českou jedničkou ve světovém žebříčku. Je dokonce výš než Lukáš Krpálek - a je blízko účasti na olympijských hrách.
Poradce prezidenta mezinárodně neuznávané arménské karabašské republiky David Babajan uvedl, že situace v separatistickém regionu je tvrdá - lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.