Libyjští povstalci chtějí dvě miliardy dolarů
Libyjští povstalci požádali západ o alespoň dvě miliardy dolarů, což je v přepočtu takřka 50 miliard korun. Povstalcům by měl ale pomoci zvláštní fond, který prý naplní penězi země takzvané kontaktní skupiny k Libyi.
Na setkání v Římě už rovnou slíbil Kuvajt 180 milionů dolarů, Katar mezi 400 a 500 milióny dolarů. O příspěvcích prý uvažuje také Francie, Itálie a Spojené státy. Možnost využívání prostředků z prodeje ropy nebo ze zmrazeného libyjského majetku pro povstalce zatím zůstala jen v rovině návrhů.
Lybijští povstalci požádali západ o alespoň dvě miliardy dolarů, což je v přepočtu takřka 50 miliard korun. Situaci zhodnotíme s Michaelem Romancovem z Metropolitní univerzity Praha.
Zároveň se stupňuje diplomatická ofenzíva. Členové kontaktní skupiny doporučují vést dialog jen se vzbouřenci a vykazovat ze svých zemí zástupce Kaddáfího režimu. V terénu je mezitím situace kritická v Misurátě, odkud pod palbou odjela loď s uprchlíky a zraněnými.
Podle Michaela Romanova z metropolitní univerzity Praha znamená avizované vytvoření fondu jednoznačný posun.
„Povstalecká vláda tím získá větší jistotu. Tím pádem ji začnou finančně podporovat země v kontaktní skupině, což znamená posílení jejich role. Na druhou stranu to ukazuje, že její pozice je slabá směrem dovnitř Libye, protože se snaží o vytvoření jakési paralelní státní strukturu. Není ale dlouhodobě možné vytvářet stát a nemít ho z čeho financovat. Jediný zdroj financí je ropa, ale za stávající situace je prodej tamní ropy na světových trzích problém,“ uvedl Romancov pro Rádio Česko a dodal:
„Navíc se nedá vyloučit, že by v případě využití ropy povstalci došlo k akcím, které by měly za cíl zničit potrubní zařízení vedoucí z ropných terminálů. Prodej zmíněné ropy by byl také problematický z hlediska jejího původu, respektive kdo by ji na trhy umístil. Vývoz ropy je navíc kvůli zmíněnému embargu nelegální.“
Patová situace
Zatím bylo největší můrou pro západ prodlužování patového stavu, kdy Kaddáfí ovládá až na výjimky západní část země, kdežto povstalci východní. Podle mnohých odborníků se ale může stát, že povstalci ztratí postupně podporu i na zatím ovládaných územích.
„Vše záleží také na kmenových vůdcích. V minulosti panovaly mezi kmeny v západní a východní části značné rozpory. Vše je rovněž odvislé od toho, zda kmenoví vůdci budou mít důvěru i u svých lidí,“ uzavřel Romancov.
