Macron je typickým představitelem elit, které Francouzům lezou na nervy, myslí si bývalý velvyslanec v Paříži

Emmanuel Macron povzbudil francouzskou ekonomiku a země se pod jeho vedením stala magnetem pro investory. Přesto průzkumy ve volbách předpovídají jeho centristické alianci drtivou porážku. Hrozí Macronovi, že jeho politické zásluhy přijdou vniveč? „To, že s volbami vyběhl takto rychle, zaskočilo všechny, včetně třeba premiéra (Gabriela Attala),“ popisuje pro Radiožurnál dborník na Francii a bývalý velvyslanec v Paříži, Petr Janyška.

Dvacet minut Radiožurnálu Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Janyška, bývalý velvyslanec ve Francii a publicista

Petr Janyška, bývalý velvyslanec ve Francii a publicista | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Hnutí Obnova prezidenta Macrona neuspělo v nedávných eurovolbách a v neděli půjdou Francouzi k předčasným volbám. Udělal Macron dobře, když s volbami takto pospíchal?
Myslím si, že už si dnes nikdo ve Francii nemyslí, kromě lidí z krajní pravice, Národního sdružení, že Macron udělal dobře. Myslím, že už si to dneska nemyslí ani on sám. Ale teď už je mléko rozlité.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Emmanuel Macron měl jistotu, že na podzim, kdy se bude v odhlasovávat rozpočet, tak mu ho neschválí. To by zkrátka pravděpodobně vedlo k předčasným volbám,“ říká bývalý velvyslanec v Paříži, Petr Janyška

Řekl byste, že to bylo spontánní rozhodnutí?
To asi ne. Jsou tam dva aspekty. Celkem se ví, že Macron uvažoval o rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb ve chvíli, kdy v roce 2022 v parlamentních volbách nedostal absolutní většinu.

To znamená, jeho vláda neměla většinu v parlamentu a jeho premiéři byli nuceni vždycky hledat na odhlasování každého zákona podporu ještě v nějakých jiných stranách. To se ukázalo být velmi obtížné.

Levice to naprosto bojkotovala, krajní pravice taky a jedinou nadějí pro něj byla klasická, víceméně středová pravice, nazvaná Republikáni. Jenže ti, aby ukázali, že nejsou jenom v jeho (Macronově) závěsů a nejsou jenom takoví pejskové, že kdykoliv na ně zapískáte, tak zapanáčkují, tak začali také stále víc hrát roli, že jsou nezávislí.

Macron měl jistotu, že na podzim, kdy se bude odhlasovávat rozpočet, tak mu ho neschválí. A neodhlasování rozpočtu ve Francii má velký dopad. Zkrátka by to pravděpodobně vedlo k předčasným volbám.

Takže on o tom uvažoval už o té doby. Konzultoval to s nejužším kroužkem svých poradců takovým způsobem, že o tom opravdu nikdo nevěděl. To je v politice fantastické, že můžete něco takto udržet (v tajnosti – pozn. red.) rok a půl.

Politik jako hvězda sociálních sítí. Krajně pravicový Bardella skrze ně cílí hlavně na mladé Francouze

Číst článek

Ale že to udělal teď narychlo po evropských volbách, to zaskočilo úplně všechny. Myslím si, že tam už je třeba hledat nějaký psychologický důvod. A já bych řekl, že to je jeho uražený narcismus. Macron je velmi inteligentní člověk, ale je to opravdu narcista. A to, že s tím vyběhl takto rychle, zaskočilo všechny, včetně třeba premiéra (Gabriela Attala).

„Odmítání elit“

Proč myslíte, že Macron nepočkal alespoň až v Paříži skončí olympiáda? Mohl mít pocit, že zaskočí konkurenci?
Samozřejmě to, co si myslel, to nevím a neví to nikdo. Ve Francii to ví možná tak jeho žena. Ale myslím, že hrál na moment překvapení. Jenomže tady je jedna velká otázka.

Je to velmi chytrý člověk, který jako prezident samozřejmě má všechny možné informace od zvláštních služeb a podobně. O náladách ve společnosti ví více než kdokoliv jiný ve Francii, ale tady z nějakého důvodu, myslím, úplně šlápl vedle. Proč?

Ze dvou důvodů. V evropských volbách měl velmi slabý výsledek, stal se třetí stranou. To zatím nikdy nebylo. A zároveň v evropských volbách jasně vyhrála krajní pravice, která je v této chvíli jedinou opravdu zorganizovanou politickou silou ve Francii.

Má jasný cíl, který vyjadřuje vůči veřejnosti v mediích. Má jasného šéfa, ví se, že pokud to vyhrají, tak premiérem bude mladičký, osmadvacetiletý Jordan Bardella, který je mladší než můj syn.

‚Francouzská ruleta.’ Macron se podle expertů pustil na tenký led, krajní pravice stále vede průzkumy

Číst článek

Nechápu, proč toto Macron udělal z toho důvodu, že jeho strana byla dost rozpadlá a zvlášť po evropských volbách. Prostě dostali na frak a v této chvíli lidé nemají chuť se znovu mobilizovat a jít znovu do voleb.

Proč myslíte, že je Macron a jeho Obnova tolik nepopulární?
Já bych neřekl, že jeho strana je nepopulární. Macron je nepopulární. Je to takový paradox. Macron je velmi inteligentní člověk, nezvykle inteligentní. Velmi dobře se orientuje ve všech oblastech. Když má jít na nějaký kongres zemědělců, tak vystřihne velmi dobrý projev.

Co nás hlavně zajímá, je zahraniční politika. Co se týče Evropy, Macron je dneska jediný politik v Evropě, který má vizi, který má nějaké projekty. To jsme viděli v jeho projektu ze Sorbonny před pár měsíci. To se mu nemůže upřít, ten člověk to žene dopředu.

Ale myslím si, že má smůlu v tom, že je prezidentem v době, kdy obyvatelstva všech zemí v Evropě nějakým způsobem odmítají elity. Nejenom, že je odmítají, ale vlastně je odvrhávají.

Macron je v očích průměrného běžného Francouze typickým představitelem elit. Měl výborné školy, byl ministrem ve velmi mladém věku, několik let pracoval v bance, kde vydělal miliony. I prezidentem se stal v neskutečně mladém věku.

Jeho strmá kariéra šla tak rychle nahoru, že dneska to obyčejnému Francouzovi vadí. Tím spíš, že Macrona vnímají tak, že je jednak hodně arogantní, jednak jde na ruku pravici. Takže lidové vrstvy se už s ním dneska neztotožňují, přestože kdysi pro něho volili.

Macronův vabank: Předčasnými volbami chce zastavit Le Penovou, říká Špidla. ‚Je to risk,‘ míní Janyška

Číst článek

Macron se tenkrát tvářil, že opravdu je mezi dvěma. A je typický představitel elit, které Francouzům jaksi lezou na nervy.

„Absolutní amatéři“

Je možné, že Francie zůstane po volbách bez vlády?
Na nějakou dobu ano, do konce světa ne. Kohabitaci, čili soužití, už Francie několikrát zažila. Ale to byl úplně jiný typ soužití, protože klasická pravice měla prezidenta a klasická levice, socialisté, měli premiéra, nebo naopak.

V obou případech to ale byly strany, které byly centristické, solidní, dodržovali všechna pravidla ústavního pořádku Francie, měly stejný pohled na Evropu, na zahraniční politiku. Kdežto teďka přichází Národní sdružení. To je síla, která je velmi extremistická, která chce zavést velmi rychle velmi extrémní věci a zároveň jsou to absolutní amatéři.

Vezměte si, že to je síla, která možná bude dávat dohromady vládu, mít premiéra, přičemž nikdo z jejích lidí nikdy nebyl v prezidentském paláci, v sídle premiéra, v sídle vlády. Nikdy nezažili, jak vypadá schůze vlády, jak pracují ministerstva. Tady je ten otazník skutečně ohromný.

Jak v tuto chvíli vypadá kampaň jednotlivých stran ve Francii a co ukazují průzkumy? Jak se levici podařilo před volbami sjednotit? A mohou účast ve volbách snížit nadcházející olympijské hry? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu výše.

Vladimír Kroc, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme