„Odmítám se účastnit této parodie na demokracii,“ uvedl šéf socialistů. Podle Castetsové nemá smysl, aby se představitelé levice účastnili jednání, pokud se nebude jednat o ustanovení levicové vlády.
Požadavky krajní levice, zastoupené v Nové lidové frontě, jsou s Macronovým hnutím zcela nekompatibilní, což dokazuje i směr reforem, které francouzský prezident dosud prováděl.
Francii čeká těžké vyjednávání o sestavení příští vlády. Jak se výsledky vítězství Nové Lidové fronty promítnou do chodu ekonomiky? Podaří se prosadit důchodovou reformu?
„Máme tři bloky neschopné dosáhnout většiny, což situaci činí neovladatelnou. Ve volbách se sice můžete potkat se spojenectvími, pro reformy je pak ale složité většinu najít,“ říká Emmanuel Galiero.
„Musíme si uvědomit, že dokázali to, co se od nich neočekávalo,“ komentoval pro Radiožurnál volby do dolní komory francouzského parlamentu politolog Michel Perottino.
Žádná z francouzských stran nezískala většinu v parlamentu. Pro setrvání u moci ale stačí, že v Národním shromáždění neexistuje většina, která by vládní stranu chtěla svrhnout.
„To, že s volbami vyběhl takto rychle, zaskočilo všechny, včetně třeba premiéra (Gabriela Attala),“ popisuje politický komentátor, odborník na Francii a bývalý velvyslanec v Paříži, Petr Janyška.
Princátko krajní pravice či oddaný poskok Marine Le Penové. Nejen tak se před předčasnými volbami ve Francii mluví o Jordanovi Bardellovi, mladém šéfovi Národního sdružení.
Zařazení bylo schváleno za bouřlivého potlesku poslanců. Návrh podpořilo 493 zákonodárců, proti jich bylo 30. Úpravu ústavy podpořili téměř bezvýhradně zástupci vládního tábora i opoziční levice.
Před francouzským národním shromážděním protestovali nejen toreadoři, ale i odpůrci býčích zápasů. „Ve Francii bychom se měli stydět, že u nás býčí zápasy ještě existují,“ říká jedna z odpůrců.
Rozhovorem pro televizi BFM-TV vrátil francouzský prezident Macron do hry stěžejní téma své prezidentské kampaně – důchodovou reformu a s tím související zvýšení věku pro odchod do důchodu.