„Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven. Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští.
Budování evropských kapacit jaderného odstrašení by bylo ohromně nákladné a otázkou vyšších let až dekád, říká analytik Bříza. Větší smysl podle něj dávají dohody s USA o použití jejich zbraní.
„Merz říkal, že Trump je předvídatelný ve své nepředvídatelnosti. Teď se ale potvrdilo, že tato nepředvídatelnost má dimenze, které si ani Merz neuměl představit,“ říká expert Vladimír Handl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Evropa dá dohromady odstrašující kapacitu – může vytvořit vojenské stabilizační síly – ale americká účast je stále potřeba, alespoň logistická podpora.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl Emmanuel Macron v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Úkolem těchto jednotek by podle britského deníku Guardian bylo zabránit budoucím možným ruským útokům na města, přístavy nebo na další ukrajinskou infrastrukturu.
Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Lídři některých evropských zemí se sejdou v pondělí v Paříži. Po prohlášení USA, že Evropa nemá u vyjednávacího stolu o míru na Ukrajině místo, mají jednat o bezpečnosti.
Budíček pro Evropu. Francie příští týden pořádá summit pro umělou inteligenci. Do Paříže přijedou zástupci 80 zemí i šéfové technologických gigantů. Má summit potenciál urychlit vývoj AI v Evropě?
Ve Francii vychází kniha Les juges et l‘assassin, Soudci a vrah. Autoři v knize ukazují, jak chaoticky stát čelil první vlně koronavirové epidemie v roce 2020 během prvního období Emmanuela Macrona.
Poslední velká renovace s otevřením současného vstupu byla dokončena v roce 1989. Podle ředitele muzea je v současnosti návštěva Louvru „fyzickým utrpením“.
V dopise francouzské ministryni kultury Rachidě Datiové, který zveřejnil pařížský deník Le Parisien, šéf muzea Laurence des Cars varoval, že stovky let stará budova je v žalostném stavu.
„Lidé na to všechno neustále myslí. Dostala jsem asi 20 zpráv od lidí, kteří mi chtěli dodat odvahu. Jsem si jistá, že by se tátovi dnešek líbil,“ popisuje Frederica, dcera zabitého kreslíře časopisu.
Dva bývalí premiéři a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua, jejíž složení oznámil Elysejský palác.
Nový francouzský premiér François Bayrou označil pietní akt za symbol, díky kterému mohou obyvatelé ostrova v Indickém oceánu pocítit podporu z pevninské Francie.
Čeští politici útok jasně odsoudili. Například předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová uvedla, že je činem hluboce otřesena, Tomio Okamura (SPD) spojil neštěstí s nelegální migrací.
„Vy jste rádi, že jste součástí Francie. Neexistuje místo v Indickém oceánu, kde se lidem dostává větší pomoci,“ řekl prezident. Macron přiletěl na ostrov s tunami humanitární pomoci a posilami.
Případu Gisèle Pelicotové se nedalo ve Francii vyhnout. Přesto se novinářka Clara Bauer-Babefová z Euractivu domnívá, že tím to končí a nic se ve společnosti nezmění.
Třiasedmdesátiletý Bayrou ve funkci nahradí Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament vládě hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru.