Po faktickém stahování USA z Evropy a jejich snaze o co nejmenším angažmá v ukrajinském konfliktu, by právě Francie na sebe mohla vzít roli vůdčí evropské síly.
Setkat se mají s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraniční Jeanem-Noëlem Barrotem.Tématem jednání budou mimo jiné i obchodní vztahy nebo Írán.
„Jsem stále mírně skeptický, že mise může plnit odstrašující efekt. Fundamentální otázkou je, jestli státy a veřejnost jsou, nebo nejsou připraveny bránit Ukrajinu,“ říká expert Bahenský.
„Země se shodly na tom, že je potřeba Ukrajinu podporovat zpravodajskými informacemi tak, aby se lépe mohla bránit,“ říká pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Ruská propaganda potřebuje nepřítele. Tradičně byly tímto nepřítelem USA, teď je jim najednou zakázáno Ameriku kritizovat. Jasně, útočí na Macrona, ten ale není adekvátní náhradou,“ míní politolog.
Francouzské stíhačky Mirage v pátek poprvé zasahovaly na Ukrajině. Létají s nimi ukrajinští piloti, kteří prošli výcvikem ve Franci. Školením tam prošli i ukrajinští mechanici.
Doma mu obliba konstantně klesá a politické poměry již delší dobu charakterizuje pat, na evropské scéně chce ale francouzský prezident Emmanuel Macron ukazovat jinou tvář a staví se do pozice lídra.
„Nedělní debata byla důvěrná a všichni se shodli, že z ní nic nebudou vynášet ven. Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští.
Budování evropských kapacit jaderného odstrašení by bylo ohromně nákladné a otázkou vyšších let až dekád, říká analytik Bříza. Větší smysl podle něj dávají dohody s USA o použití jejich zbraní.
„Merz říkal, že Trump je předvídatelný ve své nepředvídatelnosti. Teď se ale potvrdilo, že tato nepředvídatelnost má dimenze, které si ani Merz neuměl představit,“ říká expert Vladimír Handl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Evropa dá dohromady odstrašující kapacitu – může vytvořit vojenské stabilizační síly – ale americká účast je stále potřeba, alespoň logistická podpora.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl Emmanuel Macron v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Úkolem těchto jednotek by podle britského deníku Guardian bylo zabránit budoucím možným ruským útokům na města, přístavy nebo na další ukrajinskou infrastrukturu.
Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Lídři některých evropských zemí se sejdou v pondělí v Paříži. Po prohlášení USA, že Evropa nemá u vyjednávacího stolu o míru na Ukrajině místo, mají jednat o bezpečnosti.
Budíček pro Evropu. Francie příští týden pořádá summit pro umělou inteligenci. Do Paříže přijedou zástupci 80 zemí i šéfové technologických gigantů. Má summit potenciál urychlit vývoj AI v Evropě?
Ve Francii vychází kniha Les juges et l‘assassin, Soudci a vrah. Autoři v knize ukazují, jak chaoticky stát čelil první vlně koronavirové epidemie v roce 2020 během prvního období Emmanuela Macrona.
Poslední velká renovace s otevřením současného vstupu byla dokončena v roce 1989. Podle ředitele muzea je v současnosti návštěva Louvru „fyzickým utrpením“.
V dopise francouzské ministryni kultury Rachidě Datiové, který zveřejnil pařížský deník Le Parisien, šéf muzea Laurence des Cars varoval, že stovky let stará budova je v žalostném stavu.
