Volno pro muže i ženy. Berlín si na mezinárodní den žen odhlasoval nový svátek
Dva miliony Berlíňanů mají volno. Nemusejí do práce. Německá metropole si totiž odhlasovala nový svátek: Mezinárodní den žen. Berlín je vůbec jedinou spolkovou zemí, která 8. březen oficiálně oslaví pracovním klidem. Podle iniciátorky nového berlínského svátku si to zaslouží nejen ženy, ale i muži. Na téma se v reportáží přímo z německé metropole zaměřil Radiožurnál.
„V Berlíně máme poměrně málo svátků. Máme jich devět. V celoněmeckém srovnání jsme spolkovou zemí se suverénně nejmenším počtem. V Bavorsku jich mají třeba čtrnáct,“ říká poslankyně Iris Sprangerová.
V berlínském parlamentu sedí za sociální demokracii. Popisuje, jak k tomu vlastně došlo, že Berlín Mezinárodní den žen povýšil na oficiální svátek.
„Radnice začala přemýšlet, co s tím. A starosta Berlína Michael Müller potom na veřejnosti řekl, že chce pro občany jeden svátek navíc,“ vysvětluje Radiožurnálu poslankyně.
Třicet tisíc podpisů
To se stalo před necelým rokem. Následovala pak diskuze, který den by měl být tím novým svátkem. Uvažovalo se o 9. listopadu. Tedy o dni, kdy padla Berlínská zeď. Nebo o 31. říjnu, na který připadá den Reformace.
Mezinárodní den žen v Rusku. Přání od kosmonauta, miliony květin nebo dva dny volno
Číst článek
Byla to právě Iris Sprangerová, která navrhla Mezinárodní den žen. „Obrátila jsem se s tímto nápadem na Berlíňany s peticí, abych měla zpětnou vazbu, jestli to opravdu chtějí. Podepsalo ji skoro třicet tisíc,“ popisuje vznik svátku.
A to nejen žen, dobrých čtyřicet procent signatářů této petice byli muži. Berlínská radnice, kde v koalici vládnou sociální demokraté, zelení a levicová strana Die Linke, pak 8. březen odhlasovala.
Signál
„Je to signál. Je to signál pro politiku, která usiluje o rovné postavení žen,“ přibližuje spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franziska Giffeyová.
Je ministryní pro celé Německo, pochází ale z Berlína. Zasazovat se o stejná práva žen je v popisu její práce. Mezinárodní den žen jako oficiální svátek proto vítá.
„Jde o rovné platy, kariérní vzestup, svobodný výběr zaměstnání, jde o možnost sloučení práce a povolání. To je hodně velké rozpětí, a když se na to podíváme, tak máme co dělat,“ dodává.
V ostatních spolkových zemích jsou svátky nejčastěji náboženského charakteru s výjimkou prvního května, tedy svátku práce a Dne sjednocení, které se slaví v celém Německu.
Východní tradice
K nim se teď, jenom v Berlíně, připojuje Mezinárodní den žen, který má ve východním Německu jistou tradici, připomíná Iris Sprangerová. „Pocházím z východního Berlína. 8. březen jsem zažila jako mladá žena,“ vzpomíná.
V NDR se ale muselo do práce. Ženy dostávaly rudé karafiáty a ti pozornější muži ráno připravili i snídani. Rovné postavení žen ve společnosti by podle Iris Sprangerové nemělo být jen jednodenní záležitostí.
„Jako žena, která se politicky angažuje, půjdu na Mezinárodní den žen demonstrovat,“ dodává s tím, že bude demonstrovat za ženská práva
Většina Berlíňanů ale využije sváteční volno k relaxaci. To je podle Iris Sprangerové naprosto v pořádku, od toho tu je svátek také.
