Na nové vedení Číny čekají reformy, změnu stylu politiky zřejmě čekat nelze
Čína představila světu sedmičku nových vůdců v čele se Si Ťin-pchingem. Jeho jmenování generálním tajemníkem Komunistické strany Číny (KSČ) a příštím prezidentem bylo už dlouho de facto hotovou věcí a rozhodnuto bylo i o jménu příštího premiéra. Do poslední chvíle se však spekulovalo o dalších pěti členech Stálého výboru politbyra, nejmocnějšího orgánu v zemi.
Dvě jména ve vedení strany byla skutečně jasná už před 18. sjezdem KSČ, tedy budoucí hlava státu Si Ťin-pching, který se prezidentské funkce ujme příští rok na jaře, a také jméno jeho premiéra Li Ke-čchianga.
Tito dva také zasedli v sedmičlenném stálém výboru, kde nechybí jak stoupenci reforem, či řekněme lidé vzdělaní a fundovaní, tak i konzervativci a zastánci tvrdé ruky, mezi nimi hlavně Čang Te-ťiang, nechvalně proslulý zásahy proti médiím či protestujícím vesničanům.
O novém čínském vedení mluvil na Rádiu Česko Robert Mikoláš. Reportáž natočila Kateřina Procházková.
Otázkou je, do jaké míry bude nový prezident Si Ťin-pching, který dnes získal i nejvyšší post v Ústřední vojenské komisi, a ovládá tedy i armádu, skutečně chtít provést reformy, zejména hospodářské, o politických se totiž nedá moc uvažovat.
Si Ťin-pching po svém zvolení hodně mluvil o korupci, která prý ohrožuje samotnou vládnoucí roli komunistické strany v Číně. Podobná slova však pronášeli už předchozí vůdci, a nic se nestalo, tedy pokud zrovna nešlo o likvidaci politického protivníka. V každém případě dostal boj proti korupci na starosti Wang Čchi-šan, kterého dobře znají i ekonomové a obchodníci v Evropě i ve Spojených státech.
Otázkou je, jak se s tímto nešvarem vypořádá. Vládnoucí komunisté proti korupci totiž „bojují“ plamennými proslovy už řadu let a označují jí za největší hrozbu pro samotnou KSČ, ovšem chapadla této chobotnice drtí čínskou společnost a zasahuje i do nejvyšších míst, nové vůdce nevyjímaje.
Nové vedení Číny se poprvé oficiálně představilo veřejnosti
Číst článek
Do vedení Čínské lidové republiky se opět nedostala žádná žena. Není to ovšem žádné překvapení, protože role ženy v čínské společnosti, respektive ve stranickém aparátu je stále druhořadá a na nerovnost pohlaví mají vliv jak pocit nadřazenosti, tak třeba alkohol na častých večírcích či existence milenek, bez které by čínský politik snad ani nebyl tím správným funkcionářem.
Budoucnost nové, v pořadí už páté generace čínských vůdců však prý není úplně jistá. Například podle známého tchajwanského politologa Ming Čchu-čchenga je čínský režim nestabilní. Lidé jsou podle něj nespokojení.
Velkou hrozbou jsou například narůstající rozdíly mezi bohatými a chudými.
„Příjmy na venkově byly před pěti lety pětkrát nižší než ve městech, teď se oficiálně hovoří o rozdílu jedna ku osmnácti. Lidé se proto stěhují z venkova do měst,“ řekl politolog. Jenže v přeplněných velkoměstech pak narůstají problémy s kriminalitou, bydlením či dopravou.
Tchajwanský politolog: Číňané se postaví proti vládě
Důležitou roli hraje i zhoršující se životní prostředí a časté ekologické katastrofy. Kvůli těm je stále více lidí ochotných jít protestovat do ulic. Ročně k Číně dojde k 60 tisícům demonstrací, což vychází, že denně se Číňané sejdou v průměru ke 158 protestním akcím na různých místech země.
Podle Ming Čchu-čchenga je řešením násilný převrat. Sám je přesvědčený, že i přes omezení, která v zemi panují, to možné je.
„Nezapomínejme na lidi. Jednou se prostě postaví proti vládě, která je utiskuje, stejně jako se tomu stalo v Evropě – v Československu v roce 1968 nebo v Maďarsku v roce 1956. Neříkám, kdy se to přesně stane a jak, ale věřte, že Číňané se jednou k takovému činu probudí,“ uzavřel tchajwanský politolog.
