Se zprávou nezávisle na sobě ve čtvrtek přišly redakce magazínu Spiegel nebo stanic WDR a NDR. Aagent působil severně od Kolína nad Rýnem a zabýval se právě krajně pravicovou scénou.

Kontrarozvědka (původní název je Spolkový úřad na ochranu ústavy) ho ale na jaře suspendovala kvůli podezření, že on sám extrémistické postoje převzal, a dokonce i šířil.

Na komunikační aplikaci WhatsApp přispíval do skupiny, kde se projevy nenávisti mísily s fotkami Adolfa Hitlera. Podle deníku Süddeutsche Zeitung se momentálně prošetřuje, jestli se nestýkal s podobnými lidmi i v soukromí.

Samotný úřad původně informaci nijak nekomentoval, ale v pátek potvrdil, že jednoho člověka za podezření z extrémismu skutečně postavil mimo službu a teď ho prošetřuje disciplinární komise.

Pro německou kontrarozvědku jde o nepříjemnou situaci, opozice ji totiž viní z dlouholetého přehlížení pravicové extremistické scény. Prakticky ihned po útoku v Halle se pravicový extrémismus stal pro Německo bezpečnostním tématem číslo jedna.

Stejný problém jako islamismus

Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer tuto hrozbu posunul na stejnou příčku, kde je radikální islamismus a zároveň připustil, že neonacismus byl po mnoho let opomíjené téma.

Kontrarozvědka chce proto v budoucnu utužit vztahy s;regionálními úřady, aby měla lepší přehled. Neonacistická scéna je totiž i kvůli rozmachu sociálních sítí a internetových fór velmi rozdrobená a její členové se dnes prakticky sdružují pouze ve virtuálním světě.

Odhadem je v Německu na 24 tisíc pravicových extrémistů a nejméně polovina z nich má násilnické sklony a až tisíc z nich má právo legálně držet zbraň. Vláda i proto vypracovala balíček opatření, kterými chce tuto hrozbu omezit a mimo jiné hodlá navýšit dohled nad internetem a také výrazně zpřísnit vydávání nových zbrojních pasů.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít