Ekonom Janský: Německé platy budou ve druhé půlce století. Možná. A rozpočet by potřeboval reformu
Podle vedoucího nového Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově Petra Janského si vláda pohrává s důvěrou lidí, když jsou v rozpočtu na příští rok nesrovnalosti za 40 miliard korun. Výhledově by sestavování celého rozpočtu mělo projít reformou, doporučuje Janský. Stát by se měl ale spíš než na výši schodku zaměřit na cíl výdajů, čeho chce přesně dosáhnout. Za nereálné považuje ekonom Janský také dosažení německých mezd v příštích letech.
Nejasnosti kolem některých příjmů a výdajů v návrhu státního rozpočtu pro rok 2025, který by měla koncem příštího týdne schvalovat Poslanecká sněmovna ve třetím čtení, nejsou jen fenoménem současné debaty. Nesrovnalosti tu byly už i v minulých letech. V roce 2023 se v rozpočtu vlády Petra Fialy objevilo 50 miliard korun z Modernizačního fondu, které nikdy ani neměly dorazit, mimo rozpočet také šly půjčené desítky miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury a za ministryně financí Aleny Schillerové ve vládě ANO se počítalo s příjmy z digitální daně, ze které se nikdy nevybrala ani koruna.
Poslechněte si další díl podcastu Peníze a vliv, tentokrát s ekonomem Petrem Janským
„Pohráváme si s důvěrou lidí a myslím, že to za to nestojí. Já jako občan a ekonom chci, aby rozpočet byl důvěryhodný, transparentní, založený na skutečnosti,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv profesor ekonomie, vedoucí nového Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově a také člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský.
Letos na pochybné položky v návrhu hospodaření státu pro rok 2025 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní jsou za víc než 40 miliard korun, což je celé snížení schodku oproti letošnímu roku. Fakt, že se o tom díky sebevědomé Národní rozpočtové radě mluví, je podle Janského skvělé. „Možná ani nevíme, že před deseti lety se něco takového v rozpočtu také dělo. Teď to víme, diskutujeme o tom a to je důležité. Státní rozpočet rozhoduje každý rok, když to zjednoduším, o 30 procentech výkonu ekonomiky. To znamená, je to nejdůležitější zákon roku,“ upozornil.
Ekonom David Marek a poradce prezidenta České republiky v minulých týdnech řekl, že Petru Pavlovi doporučil, aby kvůli nejasným položkám rozpočet v případě schválení Sněmovnou vetoval. Prezident mluvil i s dalšími poradci a zveřejnil, že se zatím nerozhodl. Sejít se chce ještě s ministrem financí a premiérem. Janského by nepřekvapilo, kdyby se prezident pro veto rozhodl. Podle něj by ale bylo nejlepší, aby vláda udělala kroky, aby veto nebylo nutné.
19:59
Daňový systém demotivuje rodiče od návratu do práce. Zvyšme slevu na dítě do tří let, říká Prokop
Číst článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na kritiku návrhu rozpočtu nedávno řekl, že zpochybněné položky jsou zhruba půl procenta celkových příjmů a necelé procento výdajů. Což je podle něj „vynikající“ výsledek. Upozornil také na celkové zlepšení veřejných financí, kdy schodek klesl z pěti procent HDP v roce 2021 na očekávaná 2,3 procenta příští rok. Země jako Polsko, Maďarsko a Slovensko mají podle něj pro srovnání tento schodek šest procent. Podobně jsou na tom také USA. Pro příští rok navíc vláda počítá s rekordními investicemi ve výši 250 miliard korun včetně zdrojů z EU, z toho nejvíc má jít do dopravní infrastruktury.
Rozpočet silně kritizuje také opozice. Podle šéfky poslanců hnutí ANO Aleny Schillerové u ní čtení rozpočtu vyvolalo vzpomínky na film s názvem Enron: Nejchytřejší kluci v místnosti. Příběh zkrachovalé americké firmy popisoval podvody a triky s čísly a falšování účetnictví.
‚Příliš účetnický přístup‘
Debata o rozpočtu by se ale podle Petra Janského nicméně neměla zužovat jenom na samotnou výši schodku, který má být letos 282 miliard a příští rok 241 miliardy korun, nebo výši jednotlivých položek.
Petr Janský
- Profesor ekonomie. Přednáší na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (UK), kde působí mimo jiné jako ředitel výzkumné skupiny CORPTAX. Jejím cílem je zjistit, jak globální minimální daně ovlivňují investice nadnárodních společností.
- Od listopadu je také vedoucím nově založeného Centra veřejných financí na stejné fakultě UK.
- Kromě vějných financí se specializuje i na zdanění firem či daňové ráje.
- Je členem Národní ekonomické rady vlády a také autorem knihy Fantastické finance: Nízké daně, vysoké výdaje a nezadlužená budoucnost.
„Máme takový příliš účetnický přístup, kdy se detailně díváme, jestli každá koruna byla utracena tak, jak to bylo zaznamenáno v plánu. A už méně vyhodnocujeme, jaký ten plán vlastně sledoval cíl,“ řekl Janský. To znamená, zda například určité daňové úlevy pro rodiče s dětmi či různé sociální dávky splnily účel. Zda chceme nízkopříjmovým rodinám v Praze zvýšit příjmy nebo řešíme nedostatek školek v některých oblastech a tím jim chceme přilepšit. Kdyby si to stát takto popsal, mohl by vyhodnotit, zda máme poslat více peněz chudým rodinám s dětmi nebo máme postavit více školek, je přesvědčen Janský.
Výhledově podle něj bude muset vláda udělat reformu rozpočtu, pokud má stát fungovat výrazně efektivněji než nyní. Zásadnější změny už se totiž nedají dělat jen dalšími škrty určitých procent výdajů. „V rámci NERV a dalších pracovních skupin jsme už ani nenašli nějaké obrovské neefektivity, které by se daly jednoduše vyřešit, nebo jsme o nich už nevěděli. Je důležité udělat reformu školství, zdravotnictví, rozpočtování. Pokud nezměníme fungování státu, neupravíme agendy a služby, které poskytuje, tak nedosáhneme nějakých významných úspor,“ upozornil.
Příkladem změn je téměř schválená důchodová reforma. I přesto, že se nakonec „smrskla“ na reformu prvního pilíře a zastropování odchodu věku do důchodu v 67 letech, na veřejné finance bude mít velký dopad. V roce 2050 měl být schodek na důchodovém účtu pět procent HDP, po změnách by to ale mělo být jen 1 až 1,5 procenta.
Podpora pro bohaté
Chybou nicméně podle Janského je, že v rámci důchodové reformy nedošlo k větší úpravě třetího pilíře, kde stát podporuje soukromé spoření. „Máme teď doplňkové penzijní spoření, nově máme dlouhodobý investiční produkt, já jsem ale velmi nespokojen s tím, jak efektivně jsou tyto produkty nastaveny,“ varoval Janský. Podpory podle něj cílí především na lidi s vysokými příjmy, kteří nebudou mít v budoucnu problém. Na lidi s nízkými příjmy či mladé se podpora zaměřuje málo. Navíc jsou u produktů většinou relativně vysoké poplatky a nízké celkové výnosy, dodal Janský.
27:14
Hampl: Kdyby bylo v rozpočtu započítáno vše, na co jsme ukázali, vláda by nedokázala snížit schodek
Číst článek
Částečně může být cestou ke zlepšení veřejných financí i zvýšení daňových příjmů, ostatně okolní země mají podle Janského daňovou kvótu často vyšší, než je u nás. Z analýz univerzity vyplývá, že hlavně spotřební daně u nás reálně klesají o desítky miliard korun od roku 2019. Určují se totiž jako přirážka k ceně produktu v korunách. Například daň z litru benzinu je tak reálně stejná jako v roce 2010. Daně z příjmu jsou naopak vyjádřeny procentem a tak, jak rostou mzdy, zvyšují se v korunách i daně.
Vyšší příjmy by státu zajistila také modernější a výkonnější ekonomika, o které nedávno v České televizi mluvil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k tomu ale potřebuje získat ve volbách za rok další mandát, aby v příští vládě mohl reformy dotáhnout do konce. Lidé pak podle něj budou cítit lepší životní úroveň a můžou mít za celkem osm let jeho vlády mzdy jako v Německu či v Rakousku.
Janský uvedl, že k Německu se určitě pomalu přibližujeme, ať už ve výkonu ekonomiky, nebo průměrných příjmech. „Nechci být poraženecký, je dobře, že se za posledních 35 let kvalita života v Česku zvyšuje. Je ale zároveň jasné, že německé příjmy za čtyři až pět let u nás jsou nereálné. „Možná někdy ve druhé polovině tohoto století. A museli bychom udržet rychlé tempo té konvergence, které jsme měli v posledních dvaceti letech, ne to jenom čistě jednoduše lineárně prodloužil. Že to udržíme v dalších 20 letech je navíc dost nepravděpodobné,“ řekl Janský.
Čistá mzda Čecha podle Eurostatu narostla za dvacet let o téměř 3,5násobek, z 5 tisíc eur na víc než 17 tisíc eur za rok loni. Německý čistý příjem se zvýšil za stejnou dobu o necelý dvojnásobek, na 38 tisíc eur ročně. České mzdy jsou tak stále o víc než polovinu nižší než v Německu. „Zásadní je, abychom podporovali vzdělanost a inovace. To nám může pomoci zvýšit kvalitu života, ať už samo o sobě nebo skrz vyšší ekonomický růst. A je důležité, abychom sledovali, jestli o tom politici jenom mluví, nebo ne,“ uvedl Janský.
Celý pořad Peníze a vliv a rozhovor s Petrem Janským si poslechněte v audiu přiloženém vlevo nahoře v textu.
