Německo příští rok pozastaví brannou povinnost
Německo by mělo k prvnímu červenci příštího roku pozastavit povinnou vojenskou službu a více spoléhat na armádní dobrovolníky. Uvedl to spolkový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Konkrétní datum pozastavení odvodu branců zaznělo vůbec poprvé. Německo je jednou z pěti členských zemí NATO, kde ještě platí branná povinnost.
Pozastavení povinné vojenské služby je součástí reformy armády. Ta má v současnosti asi 250 tisíc vojáků. Jejich počet by měl postupně klesnout asi na 185 tisíc. Ministr zu Guttenberg to řekl v Drážďanech na vystoupení před důstojníky.
O německé armádě mluvil na Rádiu Česko spolupracovník Českého rozhlasu v Německu Jaroslav Šonka
Cílem reformy je zvýšit výkonnost a efektivitu armády. Branná povinnost by podle návrhu měla zůstat v německé ústavě, pouze by nebyla uplatňována.
Podle průzkumů je povinná vojenská služba v Německu oblíbená, na rozdíl třeba od České republiky.
„V posledních dvou desetiletích se německo nacházelo v jakési poloviční hospodářské krizi, byla veliká nezaměstnanost a armáda, i když nebyla žádným dobře platícím partnerem, byla pro mladé lidi dobrou variantou. Dokázala dát například lidem určitou kvalifikaci,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu v Německu Jaroslav Šonka.
Podle ministra obrany by měli v armádě sloužit dobrovolníci, 12 až 23 měsíců. „Jedná se o určitý krok směrem k profesionalizaci armády, dobrovolníky totiž bude platit,“ pokračuje Šonka.
Spolkový ministr obrany dále řekl, že armáda by se měla soustředit na zahraniční mise a že po té reformě bude moci vysílat do zahraničí více vojáků. V současnosti působí v zahraničí asi sedm tisíc německých vojáků.
Branná povinnost zatím platí v pěti členských zemích Severoatlantické aliance, v Německu, Řecku, Turecku, Estonsku a Norsku. Česká republika pozastavila povinnou vojenskou službu od roku 2005. Znamená to, že branná povinnost může být opět zavedena při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
