Podle zákona se branná povinnost bude týkat mladých mužů mezi 18 a 27 lety, vojna potrvá dva měsíce. Chorvatské ministerstvo obrany spočítalo, že každý rok nabyde plnoletosti 17 000 až 18 000 mužů.
Zájemce může odrazovat administrativa spojená se zápisem na seznam ochotných k výcviku v případě krize. Pomoci by ale měla úprava zdravotní vyhlášky a digitalizace.
„O údajné americké doktríně ‚Steel Rose‘, která by dokonce měla mít dopad na brannou povinnost v ČR, nikdo nikdy v NATO neslyšel,“ vyvrací Matti Tetřev, mluvčí Stálé delegace České republiky při NATO.
Zastánci obnovení vojenské služby nejčastěji argumentují tím, že bezpečnostní situace se proměňuje a vojenská služba je preventivním opatřením proti případnému riziku.
Po ruském vpádu na Ukrajinu a vyhlášení mobilizace se řada Rusů rozhodla ze země odejít. Ti, kteří si pro svůj nový život vybrali Izrael, teď řeší povolávání ke službě v místní armádě.
Rozhodl se, že z Ruska neodejde a bude bojovat proti Putinovi. „Chci, aby lidé věděli, že Rusko není Putin a že mnozí v Rusku válku nechtějí. Ukrajině přeji mír a Rusku svobodu,“ říká v rozhovoru.
Ve slovenských lesích cvičí mladí muži v maskáčích a se samopaly. Dodržují polovojenský řád a připravují se na možný ozbrojený konflikt. Říkají si Slovenští branci.
Švédská vláda se po letech vrací ke všeobecné branné povinnosti. Příští rok na vojnu nastoupí 4000 mužů i žen, a to těch narozených po roce 1999. Švédsko není členem NATO a kvůli nejisté bezpečnostní situaci v prostoru Baltského moře zvyšuje počty jednotek. Dobrovolníků je ale podle ministra obrany Petera Hultqvista málo.
Německo chystá obnovení branné povinnosti. Počítá s tím návrh koncepce civilní obrany. Dokument, který se dostal do médií, by ve středu mohla schválit německá vláda. Na koho přesně by se měla povinnost vztahovat, zatím není jasné.
Vojákům aktivních záloh se ztrojnásobí roční odměny, prodlouží se jim výcvik a budou moct vycestovat i na zahraniční mise. Se změnami počítají novely zákonů, které upravují službu vojáků v záloze. Armáda si od nich slibuje větší zájem lidí o vstup do těchto jednotek. Předlohy už v lednu podepsal prezident Miloš Zeman, změny platí od července.
Branný zákon, který má zavést povinné vojenské odvody osmnáctiletých od roku 2017, zatím nedorazil do sněmovny. Vláda ho sice schválila, ale ministerstvo obrany projednávání pozastavilo. Poslancům ho chce doručit až v létě spolu s dalšími dvěma zákony.
Konflikt na Ukrajině dopadá citelně i na země Pobaltí. Litevský parlament dnes ve zkráceném režimu schválil znovuzavedení branné povinnosti. Zákon má platit minimálně po dobu pěti let, Litevci přitom brannou povinnost zrušili v roce 2008.
Tisíce mladých Slováků se nečekaně obrátily na úřady, aby je v případě válečného konfliktu nepovolal stát do mimořádné služby v armádě. Takový nápor odmítačů mimořádné služby Slovensko nezažilo. Důvodem jsou obavy z možné mobilizace v případě válečného konfliktu na sousední Ukrajině.
Norky budou chodit povinně na vojnu, tamní parlament už schválil příslušné zákony. Branná povinnost pro ženy začne platit od začátku příštího roku. Norská ministryně obrany tvrdí, že cílem není zvýšit počet branců, ale spíše přilákat do řad armády více schopných a motivovaných osob.
Nezvladatelné nepokoje na východě Ukrajiny vyústily ve znovuzavedení branné povinnosti. Povinný vstup do armády zrušil bývalý prezident Janukovyč koncem loňského roku, teď ale oblasti na východě země stále výrazněji ovládají proruští separatisté a Kyjev si s nimi prozatím neví rady.
1:23
|Jana Zemanová, Klára Bílá, Petra Benešová, krw|Zprávy z domova
Armáda sestavila plán, jak v případě nutnosti doplnit své řady o další odborníky. Změna branného zákona, kterou ministerstvo obrany přichystalo, má umožnit povinný nábor takzvaných odvedenců ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu. Dokument dnes schválila vláda.
Švýcaři v dnešním referendu zřejmě výraznou většinou odmítli zrušit všeobecnou brannou povinnost. Podle odhadů je pro její zachování 73 procent voličů. Podporuje ji také švýcarská vláda i většina parlamentu.
Česko možná znovu zavede povinné odvody do armády. Počet vojáků v záloze klesá a třeba při povodních chybí stovky mužů. Odvody by neměly být plošné, týkaly by se jen určitého ročníku nebo konkrétních profesí. Armáda taky chce, aby odcházející vojáci dál povinně cvičili s aktivními jednotkami. Celkem chce mít velení armády v záloze až 6 tisíc lidí - hlavně pro případ živelních pohrom.
Německo by mělo k prvnímu červenci příštího roku pozastavit povinnou vojenskou službu a více spoléhat na armádní dobrovolníky. Uvedl to spolkový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Konkrétní datum pozastavení odvodu branců zaznělo vůbec poprvé. Německo je jednou z pěti členských zemí NATO, kde ještě platí branná povinnost.
Německý ministr obrany Guttenberg dnes představí svou představu reformy bundeswehru. Má jít o největší změnu v poválečné historii. Německo by se mohlo dočkat i profesionální armády.
Mladí Němci, kteří narukují do Bundeswehru, budou mít ode dneška základní vojenskou službu o tři měsíce kratší, tedy jen na půl roku namísto dosavadních devíti měsíců. K zeštíhlení armády a úplnému zrušení branné povinnosti vede nedostatek financí.