O masových protestech v Británii a Francii
Britský deník Daily Telegraph se ve svém dnešním vydání věnuje včerejší stávce pracovníků veřejného sektoru ve Velké Británii. Důvodem stávky bylo rozhodnutí britské vlády změnit věk k odchodu do důchodu, který je v současné době stanoven na šedesát let. Vláda správně argumentuje, že takové pravidlo je diskriminující.
Účastníci demonstrací asi doufali, že svými prehistorickými stávkovými hlídkami a nápisy získají pochopení široké veřejnosti. Ve skutečnosti ale včera musel každý mentálně zdravý občan, který ještě nedosáhl důchodového věku a který řádně platí daně, na demonstranty hledět s rozčarováním a despektem, píše Daily Telegraph a pokračuje...
Pokud chce vláda podobné nepokoje do budoucnosti omezit, měla by umožnit, aby ve veřejné sféře dostal větší prostor soukromý sektor. A pokud odbory nechtějí, aby je veřejnost považovala za bezvýznamné, měly by už konečně pochopit, že jejich obrana neobhajitelně nízkého věku odchodu do důchodu opravdu patří do primitivní minulosti, zhodnotil Daily Telegraph.
Dnešní demonstrace ve Francii proti novému zákonu, který by měl pomoci dvaadvaceti procentům mladých nezaměstnaných najít práci, nemá nic společného s romantickou tradicí protestů a demonstrací, kterou je Francie proslulá, píše dnes americký deník Boston Globe. Je pravdou, že francouzský premiér Dominique de Villepin připravil reformě pracovního práva špatnou cestu. Villepin, který by se v příštím roce chtěl účastnit prezidentských voleb, totiž úplně zapomněl před projednáním zákona v národním shromáždění prodiskutovat reformu s~mocnými odbory a studentskými asociacemi.
Podobně jako v jiných evropských státech nutí stárnoucí populace v kombinaci s nevyhnutelnou globální ekonomickou konkurencí Francii k tomu, aby se posunula k jinému druhu reforem. A to k takovým, které umožnily například Irsku a Velké Británii, aby se přizpůsobily jedenadvacátému století. Francouzší protestanti, kteří se dnes vydávají do ulic, pochodují směrem vzad vstříc budoucnosti, uzavírá Boston Globe.
Otázka poslaneckých platů se neřeší jen v České republice. O tématu se teď zuřivě diskutuje například v Německu. Předseda Spolkového sněmu by v tomto volebním období příjmy poslanců rád zvýšil. Jeho plán ale ztroskotal. Píše o tom dnes německý list Die Welt, kterým listoval náš berlínský zpravodaj Jiří Hošek.
I když si veřejnost myslí něco jiného, faktem je, že se platy poslanců Bundestagu už tři roky neměnily. Předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert z CDU by příjmy zákonodárců rád "lehce zvýšil", aniž by měnil celkový systém. V současné době se platy zvyšují jen o míru inflace. Od roku 2003 dostává řadový poslanec měsíčně 7009 eur, které musí danit, a k tomu dalších 3647 eur na vedlejší výdaje. Druhou částku, ze které by si měl zákonodárce platit byt v Berlíně a kancelář ve svém volebním okrsku, danit nemusí.
Lammertovy plány narazily na odpor sociálních demokratů, kteří by si představovali celkovou reformu poslaneckých platů, včetně jejich důchodů. S nepochopením se ale předseda Spolkového sněmu setkal i ve vlastní straně. Ministerský předseda Dolního Saska Christian Wulff si myslí, že by v této době, kdy jsou od občanů vyžadovány velké oběti, měli jít poslanci příkladem. Podle deníku Die Welt se do budoucna nabízejí dvě varianty případné reformy. Jedna počítá s tím, že by platy zákonodárců byly trvale spojeny s vývojem cen. Druhá alternativa předpokládá, že by poslanci brali stejné peníze, jako nejvyšší němečtí soudci.
Afghánec Abdul Rahmán byl propuštěn z vězení, informují dnešní slovenské Hospodárske noviny. Dalo by se říct, že celá věc dobře skončila. Abdul Rahmán byl označen za mentálně nezpůsobilého. Za mříže se dostal kvůli tomu, že přestoupil z islámu na katolickou víru. Hrozil mu - a v podstatě mu stále ještě hrozí - trest smrti. Jeho bývalí muslimští soukmenovci a spoluvěrci ho chtějí zabít, protože on teď věří něčemu jinému a ctí něco jiného než oni, píší Hospodárske noviny.
Podle některých názorů se islám zastavil někde ve třináctém století. Připomeňme si katolické hony na čarodějnice, upalování kacířů a zabíjení odpadlíků. Dobrá, pokud si v~takových poměrech muslimové lebedí, prosím, ať tomu tak je, když je přitom svět nevidí. Divné ale je, že se návrat do středověku nejde totiž jenom o případ jednoho konvertity, jedná se například také o práva žen děje pod nosem okupačních sil. A jak to, že se teď neozývají umírnění muslimové, kteří tvrdí, že islám je mírumilovné náboženství? A proč nejen okupační velmoci taktně mlčí? ptají se závěrem Hospodárske noviny.
