Nevyřešené otázky a Trumpovo PR. Mírová dohoda Arménie a Ázerbájdžánu není konečná, míní expert
Vleklý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem by mohl dospět k míru. Představitelé obou zemí k němu nakročili, když v pátek večer oznámili podepsání dohody. Jednání zprostředkoval americký prezident Donald Trump. „Mnoho věcí jako koridory na arménském území nebo návrat arménských válečných zajatců z věznic v Baku zůstává nedořešeno,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Arménie a Ázerbájdžán v pátek večer oznámily, že podepsaly dohodu o tom, že chtějí uzavřít mírovou smlouvu. Dlouho to vypadalo, že se nedokážou domluvit. Jak moc je to překvapivý krok?
Zas až tak to překvapivé není. Strany spolu jednají na různých místech minimálně už dva roky od poslední války v Náhorním Karabachu, kdy byl obsazen Ázerbájdžánem.
Není to něco, co by teď spadlo, jen Trump to trošku akceleroval a připsal si zásluhu, vzal na sebe vavříny.
Lídři Arménie a Ázerbajdžánu podepsali mírovou dohodu. Za zprostředkování poděkovali Trumpovi
Číst článek
Na čem konkrétně se Arménie s Ázerbájdžánem dohodly v rámci toho tzv. předběžného dojednání mírové smlouvy?
Strany minimálně deklarovaly, že chtějí za cíl mírovou dohodu. Druhá věc je, že tam zůstávají věci, na kterých se neshodnou. Je to dohoda o tom, že se dohodneme, nebo smlouva o budoucí smlouvě.
Je tam ale spousta nedořešených věcí. Ázerbájdžán třeba požaduje, aby Arménie změnila ústavu... To není krok, který uděláte za 14 dní a za současné situace v Arménii je to velmi nepravděpodobné.
Změna ústavy a koridor
A co chce Ázerbájdžán měnit v arménské ústavě?
Chce měnit Deklaraci o nezávislosti Arménie, která hlásá spojení Arménie a Náhorního Karabachu. Což Ázerbájdžán logicky prohlašuje za vyřešenou záležitost. Z vojenského hlediska to vyřešené je, ale Arménie to má pořád napsané ve svých hlavních dokumentech a v Arménii teď není úplně prostředí, aby se to změnilo.
Spojené státy se nabídly jako garant koridorů vedoucí skrz Arménii k ázerbájdžánskému území Nachičevan. Jak to bude fungovat?
Koridory jsou další problém. Domluvilo se, že by Spojené státy měly mít dohled nad koridorem mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanem (ázerbájdžánská exkláva, kterou od Ázerbájdžánu odděluje arménské území, pozn. red.) na arménském území.
Arménům bylo slíbeno, že to bude výlučně arménsko-americká záležitost – čili Arméni tam budou mít kontrolu. Ale je otázka, do jaké míry to bude reálně fungovat. Co se stane ve chvíli, kdy budou Ázerbájdžánci po té cestě pod civilní záštitou převážet vojenský materiál a Arméni na to přijdou?
Je také otázka, kde existují záruky, že když jedna strana bude porušovat regule vyplývající z dohody, tak jakým způsobem bude potrestaná – to také není dořešené. A co by Arméni měli dostat za takovéhle otevření svého území vůči fakticky nepřátelům?
Není to vyřešené a podpis mírové smlouvy se na tom, může dále zasekávat, jak se už děje poslední dva roky.
Kromě koridoru a změny ústavy tam jsou ještě nějaké problematické nevyřešené body?
Je tam třeba otázka různých amerických investic, které Arménie může požadovat. Také panuje velká nedůvěra mezi oběma stranami – Arménií a Ázerbájdžánem. Pořád si navzájem nedůvěřují.
Arménská vláda zatkla arcibiskupy i nejbohatšího muže v zemi. Bojí se puče, nebo likviduje své rivaly?
Číst článek
Jde i o návrat arménských zajatců po karabašské válce, kteří jsou teď ve věznici v Baku, což také není dořešené a může se to vytáhnout. Nebo může Arménie požadovat povolení návratu karabašských Arménů do Karabachu. Ale obávám se, že je to spíš hypotetické a symbolické, protože málokdo z karabašských Arménů se chce vrátit na území ovládaná Ázerbájdžánem.
A jak významným krokem tedy aktuálně podepsaná dohoda je, když není nic přímo ujednáno?
Je to krok vpřed v tom smyslu, že státy podepsaly dohodu vedoucí ke smlouvě. A je to první větší dohoda a smluvní ujednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem od příměří v roce 2020, čili v tomto ohledu význam má.
A Donald Trump teď také může troubit na celý svět, že dojednal dohodu mezi Armény a Ázerbájdžánci.
‚Trumpovo PR‘
Jakou roli při jednání sehrál Donald Trump, potažmo Spojené státy?
Jedna věc je Donald Trump, který z toho udělá vlastní PR, jelikož opravdu touží být odměněn Nobelovou cenou míru. To tam možná hrálo svou roli. Druhá věc je, že Spojené státy byly v tom procesu zainteresované ještě za předchozích prezidentů.
Moskva ztrácí významné spojence. Ruský vliv v části jižního Kavkazu slábne, prostor vyplňují jiní hráči
Číst článek
USA byly součástí tzv. Minské dohody, která měla za úkol řešit problém Karabachu. Vyjednávací proces je dlouhodobá záležitost.
A co vypovídá o faktu, že nakonec Spojené státy se staly mediátorem mezi Arménií a Ázerbájdžánem? V minulosti o to usilovalo Rusko a k Ázerbájdžánu má zase blízko Turecko...
Spojené státy byly nejpřijatelnějším partnerem. Rusko-arménské i rusko-ázerbájdžánské vztahy jsou momentálně velice špatné.
Ze strany Arménie je tam největší frustrace z toho, že Rusko nepomohlo Arménům, když některé ázerbájdžánské bojůvky během války o Karabach pronikaly až poměrně hluboko na arménské území. Arménie o pomoc Rusko žádala v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. A teď tam (v Arménii) dochází k myšlenkovému obratu u politiků i ve společnosti, že Rusko není ideálním strategickým partnerem.
V případě Ázerbájdžánu zhoršené vztahy nedávno akcelerovala zimní událost se sestřeleným ázerbájdžánským letadlem (nad ruským území, pozn. red.) a zabití několika ázerbájdžánských migrantů. Takže Rusko je jako prostředník logicky mimo.
Turecko asi těžko může být mediátorem, byť má velký vliv na Ázerbájdžán, ale Arménie není vstřícná vůči Turecku. A jiných prostředníků už moc nezbývalo, tak se toho chytly Spojené státy. A zdá se, že je to i personální otázka, že si Trump přisvojí zásluhy.
Donald Trump tvrdí, že za to může být nominován na Nobelovu cenu míru, že ho navrhnou přímo Pašinjan s Alijevem. Myslíte, že je toto teoreticky věc, za kterou by ji opravdu mohl získat?
To je už je čirá spekulace, do toho nechci zabíhat. Donaldu Trumpovi je asi jedno, za co by Nobelovu cenu míru získal – jestli za Karabach, Ukrajinu nebo Pásmo Gazy – hlavně aby ji dostal.
