Objevily se pochyby, zda dokáže obrodit anglikánskou církev, míní o první arcibiskupce novinář Kytka
Poprvé v téměř 500 let dlouhé historii anglikánské církve se její nejvyšší náboženskou představitelkou stane žena. Na pozici arcibiskupky z Canterbury byla jmenována dosavadní londýnská biskupka Sarah Mullallyová. Církev registruje asi 20 milionů pokřtěných věřících, milion z nich se podle odhadů pravidelně účastní bohoslužeb. „Objevily se pochyby, zda dokáže církev obrodit,“ říká Radiožurnálu londýnský spolupracovník Deníku N Ivan Kytka.
Byla biskupka Mullallyová favoritkou na tuto pozici, nebo je to spíš překvapení?
Po loňské rezignaci Justina Welbyho byla jednou ze dvou hlavních favoritek. Měla velice vážnou konkurenci v osobě další anglikánské biskupky Guli Francis-Dehqani, Britky narozené v polovině šedesátých let v Íránu.
Do funkce jde s pokorou, říká novinář o první arcibiskupce z Canterbury. Zdědí i kauzu sexuálního zneužívání
V užším výběru se objevil také biskup z Bathu a Walesu Michael Beasley. Sama Mullallyová připomněla, že ženy jsou do pozice biskupů jmenovány už celých deset let, poprvé v roce 2015. Existuje tedy dost žen, které mají dostatek zkušeností, aby tu funkci mohly zastávat, jak prohlásila dnes (v pátek) dopoledne.
Objevily se nějaké protesty proti tomu, že by v čele anglikánské církve měla stanout žena?
Objevily se spíše na internetu, na sociálních sítích a pod články v novinách, které zprávu během dne přinesly.
Zejména se objevily pochyby a nejistota, zda Mullallyová dokáže obrodit anglikánskou církev a zbavit ji přítěže sexuálního zneužívání mladých chlapců, ke kterému docházelo od poloviny minulého století do sedmdesátých let.
Je to dědictví, které stálo post Justina Welbyho, který se s tím nedokázal vypořádat. A existují pochyby, zda to dokáže právě Sarah Mullallyová.
Anglikánskou církev povede poprvé žena. Sarah Mullallyová se stane arcibiskupkou z Canterbury
Číst článek
Pokora zdravotní sestry
Justin Welby byl spojován se sexuálním zneužíváním mladých mužů a chlapců na křesťanských letních táborech v Británii a Africe, o němž neinformoval policii. Jak se toto podařilo vyšetřit a jak se s tím anglikánská církev vyrovnává?
Vzhledem k tomu, že jde většinou o případy, které jsou 50 a více let staré, nedaří se dohledat konkrétní viníky – jsou buď po smrti, nebo někde ukryti.
Anglikánské církvi a do jisté míry i britské veřejnosti jde o to, aby církev samotná prokázala pokoru a omluvila se. Případně aby nabídla finanční kompenzace těm, kteří byli před těmi desítkami let poškozeni nebo byli oběťmi.
Zdá se, že za vlády Justina Welbyho se to nedařilo. Sám byl jedním z těch, kteří nepřiznali celou pravdu a neoznámili policii ty kriminální případy, ke kterým v sedmdesátých letech docházelo.
Arcibiskup z Canterbury rezignuje. Mlčel o sexuálním zneužívání v církvi, věděl o něm přes 10 let
Číst článek
Je jasné, jak se k tomuto problému staví nová arcibiskupka?
Slibuje, že došetří, co je potřeba došetřit. Do funkce vstupuje s jistou pokorou. Sama byla civilním povoláním hlavní sestrou v nemocnicích, anglický zdravotnický systém má dokonce pozici hlavní sestry pro celou Anglii. Naučila se tedy chlácholit, utěšit bolest a něco ze své civilní profese chce přinést také do pozice hlavy anglikánské církve.
A k těmto incidentům se zatím nijak nevyjadřovala?
Pochopitelně je odsoudila. Snažila se vystupovat jako někdo, kdo bude schopen anglikánské církvi vrátit kredit a zastaví postupný úpadek věřících.
Oficiálně je počet věřících nebo praktikujících věřících ještě nižší, než se uvádí. Hovoří se dokonce jen o 650 tisících Britů, kteří pravidelně chodí do kostela.
