OBRAZEM: Dobrovolníci nabarvili favelu v Riu, pomáhal i grandslamový vítěz
Rio de Janeiro se chystá na důležitý rok 2016, kdy bude hostit letní olympijské hry. Brazilské město ale navíc letos slaví 450 let od svého založení. Obě důležité události přiměly 450 dobrovolníků s válečky, štětci a barvou zvelebit místní chudinskou čtvrť Santa Marta.
V kopci, ze kterého je vidět na čtvrť Botafogo i na známou sochu Krista spasitele, je neustále živo. Tentokrát ale ještě daleko víc.
Dole v sídle místní školy samby vstoupilo 450 dobrovolníků do křivolakých strmých uliček.
Rozbalují válečky na malování, otevírají plechovky s pestrými barvami, a aby nepřetáhli, oblepují páskou dveře domů i betonové stolky a lavičky.
Kousek dál natírá dobrovolník, který má na tričku číslo 01. Je to známý brazilský tenista a trojnásobný grandslamový vítěz Gustavo Kuerten čili Guga, patron projektu.
Brazilci nabarvili chudinskou čtvrť. Pomáhal i trojnásobný grandslamový vítěz. Na místě natáčel jihoamerický zpravodaj David Koubek
„Už od malička jsem byl vedený k podobným aktivitám. Maminka byla sociální asistentka, bratr byl zdravotně postižený. V rodném městě Florianópolis jsme s dobrovolníky malovali domy a památky, tady v Riu de Janeiru je to podobné. Poprvé jsem sem přišel v sedmi letech a snil sen stát se skvělým hráčem, šampionem,“ vzpomíná Kuerten.
Barvami a nářadím od sponzora – velké firmy, který vyrábí barvy a laky - a pod jejím dohledem se zkrášluje tato favela už několik let. Mnohonásobně déle, skoro půl století, tady žije muž, kterého všichni znají pod přezdívkou Queti.
„Vzpomínám v dobrém na celý život tady, ale teď je tu ještě víc návštěvníků i úsměvů. Ty jsi taky jeden z těch cizinců, co sem teď rádi chodí, viď? Dnes nám to tu malují, turistům se to bude líbit ještě víc,“ říká Queti.
Chudinská čtvrť Santa Marta je tak trochu výkladní skříní Ria. Radnice se o ni dobře stará. Barevné fasády jsou vidět už z dálky a další přibývají, třeba tady vysoko v kopci.
Tři dobrovolníci celí zacákaní od barvy vytrvale malují a jejich práci chválí majitel domku Luis Felipe. Svou chudinskou čtvrť miluje, prý se tu pořád něco děje, třeba tohle malování.
„Neodstěhoval bych se odsud ani za nic, mám tu tolik sestřenic a bratranců,“ vysvětluje Felipe. A tihle mladí malíři? „Tohle jsou vypůjčení příbuzní,“ dodává s úsměvem Felipe.
