Maďarské povstání začalo 23. října 1956 v Budapešti demonstrací 200 000 lidí žádajících mimo jiné svobodné volby, osvobození politických vězňů, odstranění cenzury či odchod Sovětské armády, která byla v zemi od konce druhé světové války.

Povstání skončilo krveprolitím, když v noci na 4. listopadu 1956 šestnáct divizí Sovětské armády zaútočilo na maďarskou metropoli s využitím tanků i dělostřelectva; podle dostupných údajů zemřelo nejméně 2700 Maďarů a 722 sovětských vojáků.

„Máme se podvolit cizí velmoci, tentokrát z Bruselu, nebo jí máme klást odpor? To je vážné rozhodnutí, které Maďarsko čeká. Navrhuji, aby naše odpověď byla stejně jasná a jednoznačná jako v roce 1956,“ prohlásil Orbán před tisíci lidmi v jednom z budapešťských parků. Agentura AFP, která ho citovala, označila premiérova slova za nový výpad proti Evropské unii.

Agentura Reuters zase připomněla silné vazby „nacionalisty Orbána“ na Rusko i skandál, který před měsícem vyvolal Orbánův spolupracovník a jmenovec Balázs Orbán, který kritizoval ukrajinský boj proti ruské agresi a naznačil, že Maďarsko by se sovětské invazi nebránilo.

Orbán, jenž v roce 1989 získal popularitu, když žádal odchod sovětských vojsk, označil „dvojznačná“ slova svého spolupracovníka za chybu, zatímco vůdce maďarské opozice je odsoudil jako „zradu“.

Mediálně zdatný politický nováček Péter Magyar (43), který dříve spolupracoval s Orbánovou vládou, dokáže přilákat davy na mítinky své nové politické strany Respekt a svoboda (TISZA), na kterých obviňuje vládu z korupce a zneužívání propagandistické mašinérie.

Vláda nařčení odmítá, ale Magyar podle komentátorů úspěšně využívá frustrace voličů z Orbána, který se v posledních měsících potýká s ekonomickými problémy.

Podle průzkumu budapešťského analytického střediska 21 Research Center, jehož výsledky ve středu zveřejnil list Partizan, má TISZA podporu 42 procent voličů rozhodnutých jít k volbám, zatímco Fidesz zaostává se 40 procenty. Při projekci do celé populace Fidesz stále vede s podporou 29 procent voličů před Magyarovou stranou s 26 procenty. Tenčící se náskok vládní strany ukázaly dva předchozí průzkumy, napsal Reuters.

Magyarova strana umí zúročit široce rozšířený pocit zmaru, který u mnoha Maďarů vyvolávají ostatní opoziční strany, jež nedokázaly Orbánovi vytvořit vážnější potíže během jeho 14 let trvající vlády, poznamenal Reuters. Další parlamentní volby se v Maďarsku mají konat v roce 2026.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít