Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.

Nových uprchlíků bylo loni mezi běženci 16,2 milionu, což znamená, že denně z domovů ve světě prchá v průměru na 44 000 lidí. Ze zprávy úřadu OSN také vyplývá, že 85 procent uprchlíků se zdržuje v rozvojových zemích, a to i v těch nejchudších. Není tedy pravda to, co si někteří myslí, totiž že uprchlickou krizí jsou postiženy rozvinuté země, napsala agentura Reuters.

„Ocitli jsme se v okamžiku, kdy je třeba nucenému přesídlování čelit jiným a globálnějším způsobem, tak aby státy a společenství nezůstaly v těchto situacích osamocené,“ řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Kvůli tomu, aby unikli konfliktu nebo pronásledování, odešlo v roce 2017 z domovů 25,4 milionu lidí, což je téměř o tři miliony více než v roce 2016. O 300 000, na 3,1 milionu lidí, stoupl počet těch, kteří na konci loňského roku čekali na udělení statusu uprchlíka. Jediný z dílčích údajů, který se nezvýšil, je množství lidí, kteří sice opustili své domovy, ale zůstali ve své zemi. Je jich 40 milionů, což je méně, než bylo v roce předchozím. Těchto „domácích běženců“ má nejvíce Sýrie, za ní pak je Kolumbie, Kongo a Afghánistán.

Více než pětina uprchlíků jsou Palestinci a ostatní jsou především z pěti zemí: ze Sýrie, Afghánistánu, Jižního Súdánu, Barmy a Somálska.

Z pohledu absolutních čísel nejvíc uprchlíků přijalo Turecko, na jehož území je 3,5 milionu běženců, hlavně Syřanů. Z pohledu poměru k domácí populaci je uprchlíky ale nejvíce zatížen Libanon.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít