Zní to jako zápletka hororu, ale je to realita. Alligator Alcatraz, jak se kempu říká, je průkopníkem nových, levnějších center. Očekává se, že ve stanech a kontejnerech pojme přes 1000 běženců.
Poslechněte si debatu expertů politických uskupení, která mají podle průzkumů největší šanci uspět ve volbách do Sněmovny. Debata Česko 2025 se tentokrát zaměřila na téma migrace.
Podle ministerstva vnitra pobývá aktuálně v Česku zhruba milion cizinců. V první pětce jsou kromě Ukrajinců občané Slovenska, Vietnamu a Ruska. Nejvíc migrantů na počet obyvatel žije v Praze.
Sedmačtyřicetiletý muž z Íránu se snažil z vozu uprchnout a podle policie začal střílet. V následné přestřelce utrpěl zranění, kterému podlehl. Snahy policistů o jeho oživení byly marné.
„Za posledních deset let odešel zpět do Čech jediný kolega, a to z rodinných důvodů,“ vyvrací dezinformaci o migrantech doktor Bohuslav Opluštil, který už šestnáct let působí v Německu.
Výjimku jim Trump udělil poté, co vláda JAR rozhodla, že může dojít k přerozdělení území, a to i bez kompenzace. Americký prezident naznačil, že to povede k diskriminaci lidí s bílou barvou pleti.
Jak se to dělá, když chce politik poštvat své voliče proti ukrajinským uprchlíkům? Modelový příklad rozdmychávání nenávisti předvádí předseda SPD Tomio Okamura.
Zprávy o tom, že Rusko zabavuje majetek na jím okupovaných ukrajinských územích, se podle BBC objevují už nějakou dobu. Nový zákon tento proces urychlil.
„Naše představa je taková, že teď tato čísla opravdu výrazně snížíme,“ řekl Merz v pořadu stanice ARD. Dále dodal, že je třeba ukončit přetěžování měst, obcí, škol, nemocnic a infrastruktury.
Dohromady na konci prvního čtvrtletí pobývalo v Česku přes 1,07 milionu cizinců a cizinek. Podle odhadů by se v roce 2030 mohl počet blížit 1,19 milionu a o pět let později by dosáhl 1,36 milionu.
Západoafrická Mauritánie je jednou ze zemí, která se potýká s příchodem tisíců běženců směřujících do Evropy. I proto evropské státy včetně Česka investují do projektů v uprchlických táborech.
Předlohu zákona kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá poslanec Petr Letocha (STAN).
Mezi Čechy převládá názor, že podle lidí je vojenská podpora české vlády příliš velká. Loni v červnu si to myslelo 43 procent lidí, a teď v lednu to bylo ještě o 4 procenta víc.
Podle statistiky resortu vnitra mělo před týdnem k nedělní půlnoci v Česku dočasnou ochranu 397 400 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo 96 800 dětí a 17 700 lidí nad 65 let.
Olha Morozovová se dostala do Česka pár měsíců po začátku invaze, aby se mohla léčit s rakovinou. Pomoc, kterou by potřebovala, ji ale úřady neposkytnou. Celou rodinu má navíc stále na Ukrajině.
Podle Frontex se vloni snížila nelegální migrace do Evropské unie ve srovnání s předešlým rokem o 38 procent. „Proměňovala situace v zemích, přes které migranti tranzitují,“ vysvětluje Magda Faltová.
Důvodem americko-kolumbijské roztržky bylo nevpuštění dvou amerických vojenských letadel se 160 deportovanými běženci na palubě do kolumbijského vzdušného prostoru.
V provincii proti sobě válčí armáda s povstaleckou skupinou M23, kterou podporuje sousední Rwanda. Tuto část Konga sužuje násilí už téměř 30 let kvůli bohatým zdrojům zlata, diamantů a nerostů.
„Chci se vrátit domů. Radši budu ve své zemi, než jako uprchlík v cizině. Strach z lidí opadl, ale chce to počkat, až nová vláda situaci v Sýrii uklidní,“ říká syrský uprchlík Abdalláh.
Jedním z místních, kteří ze Sýrie neuprchli, je 43letý Zuhajr. Žije ve čtvrti, kde v roce 2012 rebelové a vláda sváděli první bitvy. Budovy jsou zcela zdevastované a podle Zuhajra úmyslně neopravené.
Je typické, že nás ani nezajímá, jaké poměry noví vládcové z řad islamistických povstalců zavedou a jak se dotknou bezpečnostní situace v regionu, ale že se soustředíme zejména na migračního strašáka.
„Situace je pro velkou část Syřanů katastrofální... Myslím si, že to bude problém pro jakoukoliv novou syrskou vládu a může to být příčinou dalších migračních pohybů,“ varuje odborník Jan Daniel.
„Do Evropy přišly miliony lidí. Nelze ale předpokládat, že se většina z nich bude vracet do Sýrie,“ odhaduje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá.
Veřejnoprávní média v Česku v posledních měsících informovala o počtu Ukrajinců žijících pod dočasnou ochranou opakovaně. K 20. říjnu jich bylo necelých 383 tisíc.
Loni na podzim podepsal Řím s Tiranou dohodu o přesunu migrantů. První loď s šestnácti lidmi do přístavu Shëngjin připlula ve středu, o dva dny později však italský soud nařídil jejich převoz zpět.
Summit Evropské rady čeká náročná debata. Řada členských zemí volá po tvrdším postupu proti nelegálním migrantům. Téma pro Český rozhlas Plus komentoval novinář Ondřej Houska.
„Pokud by si mohlo Česko nějaké migranty přát, tak tyto,“ tvrdí expertka na migraci Marie Jelínková. „Přesto se Česko zdráhá zavést strukturální změny, které by integraci podpořily.“