Humanitární organizace jsou ale podle šéfa Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martina Griffithse na tuto možnost dostatečně připraveny.
Mladé Afghánky, které byly zatčeny za nesprávné nošení hidžábu, tvrdí, že byly ve vazbě vystaveny sexuálnímu obtěžování. Tyto zprávy se objevily jen několik dní před summitem OSN o Afghánistánu.
Izraelská armáda v neděli oznámila, že každý den na 11 hodin v úseku, který je důležitý pro humanitární pomoc, přeruší boje. Pomoc se hromadí na hraničním přechodu Kerem Šalom.
„Izraelská armáda vymezila oblast klidu zbraní tam, kde probíhají nejzásadnější trasy kamionové dopravy. Nebude příliš velká, ale mělo by to stačit k posílení zásobování,“ míní Kuchyňová Šmigolová
Boje budou pozastaveny vždy mezi 8.00 a 19.00 místního času (7.00 až 18.00 SELČ) podél cesty, která směřuje od hraničního přechodu Kerem Šalom k jedné z hlavních dopravních tepen oblasti.
Guterres podle The Times of Israel zařadil Izrael a také Hamás na takzvaný seznam hanby, který připojil k výroční zprávě o porušování práv dětí v místech ozbrojených konfliktů.
Podle britského listu The Guardian se izraleští zpravodajci snažili zasahovat do vyšetřování válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu několik let. Izrael to však odmítá.
Jak BBC zjistila, příčinou problému je, vedle nedostatečné kontroly, i nízká výkupní cena jasmínových květů – v přepočtu necelých 23 korun za kilogram.
OSN dlouhodobě tvrdí, že pro pokrytí humanitárních potřeb 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy by na toto území muselo přijíždět nejméně 500 kamionů s humanitární pomocí a obchodním zbožím denně.
„Odsuzuji kroky Izraele, které zabily množství nevinných civilistů, kteří jen hledali úkryt před tímto smrtícím konfliktem,“ napsal na sociální síti X šéf OSN Guterres.
Šéfové leteckých společností, které vypravují hlavně vnitrostátní lety, varují, že jejich firmy jsou kvůli přísným klimatickým pravidlům EU v nevýhodě a vyzvali k zavedení plošných standardů.
Mezinárodním dnem památky obětí masakru se stane 11. červenec. Oficiální názvem dne bude „Mezinárodní den přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“.
„V oblastech, které byly okupované a už nejsou, mají strach, že kdyby se Rusům podařilo postoupit a znovu oblast zabrat, budou mnohem tvrdší,“ říká analytička Tetiana Žukovová v rozhovoru.
V Pásmu Gazy dochází humanitární pomoc. Její distribuci navíc komplikují těžké boje, které za poslední týden uvedly do pohybu téměř půl milionů Palestinců.
Palestina by se měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok podpořila.
„Dostáváme se na ,statistickou schizofrenii‘, kdy vojenské ztráty, o kterých se hovoří, představují desítky procent lidí, ale z jednoho ročníku narozených,“ vysvětluje demograf Tomáš Kučera.
Ve městě se tísní okolo 1,5 milionu lidí přesídlených z jiných části palestinského území a podle Spojených států amerických Izrael nepředložil plán na jejich ochranu při zamýšlené ofenzivě.
Novela zákona, který podmiňuje změnu pohlaví kastrací, uvázla na mrtvém bodě. Nadějí pro trans osoby je květnové jednání Ústavního soudu, který rozhodne, zda kastrace nesmazat ze zákoníku.
Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Demonstrace pokračovaly i v noci na pátek, policie ale nezasahovala tak jako předchozí noc, kdy použila slzný plyn a údajně i gumové projektily.
Celkové náklady na obnovu Pásma Gazy, dosáhnou vzhledem k nebývalému rozsahu zkázy 30 až 40 miliard dolarů, vypočítává zpráva Rozvojového programu OSN.
Irák čelí tvrdé mezinárodní kritice kvůli zákonu zaměřenému proti komunitě LGBT+. Zákon například trestá odnětím svobody na deset až 15 let styky osob stejného pohlaví.