„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina,“ napsal francouzský prezident na internetu.
Trump se k opuštění organizace OSN rozhodl na základě přezkumu členství USA, který nařídil v únoru. Cílem bylo prošetřit případný antisemitismus a protiizraelské nálady v rámci UNESCO.
Zahraniční korespondent Lu Jü-kuang, který podle agentury TASS zranění utrpěl při práci na „civilním příběhu“, po vyšetření odmítl hospitalizaci a s obvazy kolem hlavy promluvil k novinářům.
Armáda a polovojenské jednotky provedly v roce 2021 v zemi vojenský převrat. Později se neshodly a spor v dubnu 2023 přerostl v otevřený ozbrojený střet. „Závažně porušují lidská práva,“ uvádí OSN.
„Žádný z těchto ruských úderů není náhodný – ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery,“ napsal šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu.
Generální tajemník OSN António Guterres americký útok na íránské jaderné provozy označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru
„Pokud se cítíte ohrožení, nemusíte nutně zahájit bombardování,“ kritizuje postup Izraele bývalý zástupce tamního českého velvyslance Antonín Hradilek.
Palestinci podle sdělení lékařů ze dvou nemocnic zemřeli, když se snažili dostat k centrům GHF. To se nachází v blízkosti koridoru, který obsadila izraelská armáda.
Proti rezoluci, která přišla týden poté, co takové usnesení v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy, se postavilo 12 zemí, včetně právě USA, Argentiny, Izraele nebo Maďarska.
Emmanuel Macron odsoudil bezohledné dobývání mořského dna za účelem vlastního obohacení. „Oceán není na prodej. Je to společný majetek,“ prohlásil Macron.
U centra humanitární pomoci v Gaze zahynulo čtrnáct lidí, 99 bylo zraněno uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví. Do davu měli střílet izraelští vojáci. Izrael se k události nevyjádřil.
Upozornila na to Organizace pro výživu a zemědělství. Zemědělci nemají kvůli ruskému bombardování a minám bezpečný přístup na pole, chybí jim osivo, hnojiva i energie, uvedla organizace.
Podle mluvčího Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Jense Laerkea se situace nezlepšila ani poté, co Izrael uvolnil před zhruba dvěma týdny svou blokádu.
„Těla drží (Rusko) tak dlouho, dokud se nedostanou do stavu, kdy už se nedá nic určit,“ uvedl Petro Jatsenko, mluvčí ukrajinské vládní agentury, která řeší záležitosti spojené s válečnými zajatci.
„Obnovuji mou zarmoucenou výzvu k umožnění vstupu důstojné humanitární pomoci (do Pásma Gazy) a k zastavení bojů,“ uvedl papež. Podle něj je situace v Pásmu Gazy čím dál více znepokojivá a bolestná.
„Je absurdní, směšné a absolutně neospravedlnitelné, že se pět kamionů vydává za krok dobré vůle,“ dodává ředitel a spoluzakladatel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Podle údajů OSN části obyvatel hrozí, že zemřou na důsledky hladu. Izrael naopak tvrdí, že zásoby vytvořené během příměří by měly být dostatečné a že pomoc zadržuje Hamás.
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.
Izraelský ministr obrany potvrdil, že armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci nazvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout tlak na teroristické hnutí Hamás.
Dva roky trvající občanskou válku v Súdánu označují mezinárodní organizace za jednu z největších humanitárních krizí posledních let. Celkový počet obětí je ale podle OSN pravděpodobně vyšší.
Napětí mezi Indií a Pákistánem je nejvyšší od úterního útoku ozbrojenců v Pahalgamu v indické části Kašmíru. Obě země od té doby zavedly řadu sankcí, včetně pozastavení víz pro občany svého souseda.
Kvůli akutnímu nedostatku financí se pozastavuje program zaměřený na pomoc 650 000 podvyživeným ženám a dětem v Etiopii. Riziko ztráty humanitární pomoci ohrožuje i další miliony potřebných.
Ibrahim Kalin delegaci Hamásu ujistil o trvalé podpoře Turecka a prohlásil, že Ankara se rozhodně postaví proti jakýmkoli novým snahám o okupaci nebo anexi dalšího palestinského území.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac již dříve oznámil, že armáda v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii zůstane po neomezenou dobu.
„Humanitární situace je nyní pravděpodobně nejhorší od začátku bojů před 18 měsíci,“ uvedl úřad OSN. Přerušení dodávek humanitární pomoci je rovněž nejdelší od začátku války, dodal úřad.
