Žebříčku nejinovativnějších zemí, který sestavuje Světová organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) při OSN v Ženevě, si první místo už od roku 2011 drží Švýcarsko.
Washington/Moskva/Varšava||dns, ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
„Takové akce, nyní s narušením vzdušného prostoru amerického spojence, ukazují obrovské pohrdání dobře myšlenými americkými snahami tento konflikt ukončit,“ prohlásila americká vyslankyně při OSN.
„Odstoupení od úmluvy ukazuje, že se Rusko bude ještě méně štítit páchání takovýchto zločinů,“ říká expert Pavel Havlíček o chystaném odstoupení Ruska od evropské úmluvy o mučení.
„Vyšetřování válečných zločinů trvá dlouho. Problém je rozdíl mezi vyšetřováním a souzením. Vyšetřování probíhá. Ale souzení může začít třeba za deset let,“ říká vyšetřovatel válečných zločinů Dzuro.
Je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i Hamás, uvedl ministr zahraničí. V době pokračujících izraelských operací v Pásmu Gazy sílí tlak na Izrael ve snaze přimět jej brát ohled na životy civilistů.
USA neudělí víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN. Zdůvodňuje to tím, že se samospráva jasně nedistancovala od terorismu.
Spojené státy tvrdí, že plavidla jsou v místě kvůli hrozbě latinskoamerických drogových gangů. Prezident Maduro je pak podle amerických úřadů zapojen do pašování kokainu do USA.
Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost v pátek uvedl, že hladomor už propukl v governorátu města Gaza a že do konce září se může rozšířit i k městům Chán Júnis a Dajr Balah.
Za poslední dva týdny tak podle OSN přišly ve snaze dostat se k pomoci o život téměř čtyři stovky lidí. „Většinu těchto úmrtí má na svědomí izraelská armáda,“ uvedl dále úřad.
Střetly se dva bloky zemí. Evropská unie, Kanada a státy z Afriky a Latinské Ameriky prosazovaly ambiciózní cíle, zatímco další země, mezi kterými byli výrobci ropy, silnější restrikce odmítaly.
Pracovníci jsou dnem i nocí uzavřeni na staveništích pod drobnohledem agentů z KLDR. Dělníci spí buď ve špinavých, přeplněných lodních kontejnerech nebo na podlahách rozestavěných bytových domů.
Kritické hlasy vůči rozhodnutí bezpečnostního kabinetu již zazněly i v Izraeli, od opozičních politiků i od fóra rodin rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy teroristickým hnutím Hamás.
Vize dvou států, arabského a židovského, byla obsažena už v návrzích na rozdělení Palestiny před osmdesáti lety, a opírají se o ní i třicet let staré izraelsko-palestinské dohody z Osla.
Francie poslala humanitární pomoc prostřednictvím letů z Jordánska. Stejným způsobem ji tam začaly dodávat Německo a Španělsko. Země se připojily k Jordánsku, Spojeným arabským emirátům či Egyptu.
Podle expertů Macron k uznání Státu Palestina přistoupil i kvůli zvýšení tlaku na ukončení války a zlepšení humanitární situace Gaze. Krok Paříže může navíc následovat i Londýn.
„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina,“ napsal francouzský prezident na internetu.
Trump se k opuštění organizace OSN rozhodl na základě přezkumu členství USA, který nařídil v únoru. Cílem bylo prošetřit případný antisemitismus a protiizraelské nálady v rámci UNESCO.
Zahraniční korespondent Lu Jü-kuang, který podle agentury TASS zranění utrpěl při práci na „civilním příběhu“, po vyšetření odmítl hospitalizaci a s obvazy kolem hlavy promluvil k novinářům.
Armáda a polovojenské jednotky provedly v roce 2021 v zemi vojenský převrat. Později se neshodly a spor v dubnu 2023 přerostl v otevřený ozbrojený střet. „Závažně porušují lidská práva,“ uvádí OSN.
„Žádný z těchto ruských úderů není náhodný – ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery,“ napsal šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu.
Generální tajemník OSN António Guterres americký útok na íránské jaderné provozy označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru