Podle mluvčího Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Jense Laerkea se situace nezlepšila ani poté, co Izrael uvolnil před zhruba dvěma týdny svou blokádu.
„Těla drží (Rusko) tak dlouho, dokud se nedostanou do stavu, kdy už se nedá nic určit,“ uvedl Petro Jatsenko, mluvčí ukrajinské vládní agentury, která řeší záležitosti spojené s válečnými zajatci.
„Obnovuji mou zarmoucenou výzvu k umožnění vstupu důstojné humanitární pomoci (do Pásma Gazy) a k zastavení bojů,“ uvedl papež. Podle něj je situace v Pásmu Gazy čím dál více znepokojivá a bolestná.
„Je absurdní, směšné a absolutně neospravedlnitelné, že se pět kamionů vydává za krok dobré vůle,“ dodává ředitel a spoluzakladatel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Podle údajů OSN části obyvatel hrozí, že zemřou na důsledky hladu. Izrael naopak tvrdí, že zásoby vytvořené během příměří by měly být dostatečné a že pomoc zadržuje Hamás.
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.
Izraelský ministr obrany potvrdil, že armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci nazvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout tlak na teroristické hnutí Hamás.
Dva roky trvající občanskou válku v Súdánu označují mezinárodní organizace za jednu z největších humanitárních krizí posledních let. Celkový počet obětí je ale podle OSN pravděpodobně vyšší.
Napětí mezi Indií a Pákistánem je nejvyšší od úterního útoku ozbrojenců v Pahalgamu v indické části Kašmíru. Obě země od té doby zavedly řadu sankcí, včetně pozastavení víz pro občany svého souseda.
Kvůli akutnímu nedostatku financí se pozastavuje program zaměřený na pomoc 650 000 podvyživeným ženám a dětem v Etiopii. Riziko ztráty humanitární pomoci ohrožuje i další miliony potřebných.
Ibrahim Kalin delegaci Hamásu ujistil o trvalé podpoře Turecka a prohlásil, že Ankara se rozhodně postaví proti jakýmkoli novým snahám o okupaci nebo anexi dalšího palestinského území.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac již dříve oznámil, že armáda v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii zůstane po neomezenou dobu.
„Humanitární situace je nyní pravděpodobně nejhorší od začátku bojů před 18 měsíci,“ uvedl úřad OSN. Přerušení dodávek humanitární pomoci je rovněž nejdelší od začátku války, dodal úřad.
Izraelská armáda mezitím oznámila, že ukončila obsazování takzvaného koridoru Morag, kterým od sebe zcela oddělila oblasti města Chán Júnis a Rafah na jihu Pásma Gazy.
Ještě na začátku minulého roku bylo HHC v obchodech označených konopným listem běžně dostupné. V současnosti se nesmí prodávat, povolené je jen jeho držení.
Mluvčí UNRWA agentuře AP potvrdila, že byla zasažena budova této agentury OSN v Gaze, uvedla však, že nemá informace o obětech ani o tom, k jakému účelu je budova nyní využívána.
Podle agentury AFP šéf Kremlu také řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit.
„Musíme zůstat sjednocení, abychom splnili naši misi, a Elise Stefaniková je zásadní součástí našeho úsilí od samého začátku. Požádal jsem ji, aby v Kongresu zůstala,“ napsal Donald Trump.
Budovu Červeného kříže ve městě Rafah v Pásmu Gazy zasáhla střela a poškodila ji, oznámila mezinárodní organizace s tím, že nikdo z jejích pracovníků nebyl zraněn. Tento incident nebyl první.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které má pod kontrolou palestinské teroristické hnutí Hamás, zdůraznilo, že všechny oběti jsou cizími státními příslušníky.
Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo z 15 členů rady. Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko se spolu s Británií hlasování zdržely.
Izraelská armáda v neděli současně oznámila, že rozšiřuje protiteroristickou operaci na Západním břehu, kterou pod názvem Železná zeď zahájila 21. ledna.
„Červený kříž se nepodílí na třídění, prověřování či ohledávání zesnulých – to je v kompetenci stran konfliktu," uvedl rovněž Červený kříž v prohlášení.
Světový den rádia se slaví od roku 2012, kdy ho vyhlásilo UNESCO. Vznikl na popud Španělské rozhlasové akademie a má připomínat význam rádia a zvuku pro informování veřejnosti.
V lednu drony zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Kvůli útokům bezpilotních letounů s výbušninami zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění.