Kvůli akutnímu nedostatku financí se pozastavuje program zaměřený na pomoc 650 000 podvyživeným ženám a dětem v Etiopii. Riziko ztráty humanitární pomoci ohrožuje i další miliony potřebných.
Ibrahim Kalin delegaci Hamásu ujistil o trvalé podpoře Turecka a prohlásil, že Ankara se rozhodně postaví proti jakýmkoli novým snahám o okupaci nebo anexi dalšího palestinského území.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac již dříve oznámil, že armáda v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii zůstane po neomezenou dobu.
„Humanitární situace je nyní pravděpodobně nejhorší od začátku bojů před 18 měsíci,“ uvedl úřad OSN. Přerušení dodávek humanitární pomoci je rovněž nejdelší od začátku války, dodal úřad.
Izraelská armáda mezitím oznámila, že ukončila obsazování takzvaného koridoru Morag, kterým od sebe zcela oddělila oblasti města Chán Júnis a Rafah na jihu Pásma Gazy.
Ještě na začátku minulého roku bylo HHC v obchodech označených konopným listem běžně dostupné. V současnosti se nesmí prodávat, povolené je jen jeho držení.
Mluvčí UNRWA agentuře AP potvrdila, že byla zasažena budova této agentury OSN v Gaze, uvedla však, že nemá informace o obětech ani o tom, k jakému účelu je budova nyní využívána.
Podle agentury AFP šéf Kremlu také řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit.
„Musíme zůstat sjednocení, abychom splnili naši misi, a Elise Stefaniková je zásadní součástí našeho úsilí od samého začátku. Požádal jsem ji, aby v Kongresu zůstala,“ napsal Donald Trump.
Budovu Červeného kříže ve městě Rafah v Pásmu Gazy zasáhla střela a poškodila ji, oznámila mezinárodní organizace s tím, že nikdo z jejích pracovníků nebyl zraněn. Tento incident nebyl první.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které má pod kontrolou palestinské teroristické hnutí Hamás, zdůraznilo, že všechny oběti jsou cizími státními příslušníky.
Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo z 15 členů rady. Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko se spolu s Británií hlasování zdržely.
Izraelská armáda v neděli současně oznámila, že rozšiřuje protiteroristickou operaci na Západním břehu, kterou pod názvem Železná zeď zahájila 21. ledna.
„Červený kříž se nepodílí na třídění, prověřování či ohledávání zesnulých – to je v kompetenci stran konfliktu," uvedl rovněž Červený kříž v prohlášení.
Světový den rádia se slaví od roku 2012, kdy ho vyhlásilo UNESCO. Vznikl na popud Španělské rozhlasové akademie a má připomínat význam rádia a zvuku pro informování veřejnosti.
V lednu drony zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Kvůli útokům bezpilotních letounů s výbušninami zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění.
V otázkách mezinárodního míru sehrává Rada bezpečnosti OSN, kde Spojené státy disponují právem veta, klíčovou úlohu. „Mohlo by se ukázat, že OSN bude v tomto směru paralyzovaná,“ říká Martin Faix.
Trump se podle agentury Reuters nechal slyšet, že by rád, aby Palestince z Pásma Gazy přijaly Jordánsko a Egypt. Není ale nutně pro osídlení tohoto území Izraelci.
Povstalecká skupina M23 se za podpory armády ze sousední Rwandy v uplynulých dnech zmocnila města Goma, která je správní střediskem provincie Severní Kivu.
„Do roku 2035 by Švýcarsko mělo snížit své emise skleníkových plynů o nejméně 65 procent ve srovnání s úrovněmi roku 1990 a v průměru o 59 procent mezi lety 2031 a 2035,“ slíbila vláda.
Goma, hlavní město Severního Kivu a strategické centrum pro bezpečnostní i humanitární operace, padla do rukou povstalců v pondělí po několika dnech intenzivních bojů.
Na Ukrajině bylo za téměř tři roky války s Ruskem zabito více než 12 300 civilistů. Podle agentury Reuters o tom informovala zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová.
Loni 27. listopadu začalo platit příměří, které mezi Izraelem a Hizballáhem zprostředkovaly Spojené státy a Francie. Obě strany se ale vzájemně obviňují z jeho porušování.
Nemocnice v Pásmu Gazy se staly smrtelnou pastí pro Palestince, cituje AFP vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Podle jeho úřadu je zdravotnický systém v Gaze na pokraji kolapsu.
V roce 2024 zabily letecké bomby a zbraně dlouhého doletu více civilistů než v roce 2023. Letecké bomby zabily podle údajů OSN mezi 1. lednem a 30. listopadem 2024 341 civilistů a 1803 zranily.