Sečteno. Ve 2. kole prezidentských voleb se utká Macron a Le Penová
Ve Francii se sčítají hlasy z prvního kola prezidentských voleb. Volební místnosti se ve velkých městech zavřely ve 20 hodin, o hodinu dříve v menších obcích. Po sečtení asi 70 procent hlasů těsně vede centrista Emmanuel Macron před kandidátkou Národní fronty Marine Le Penovou.
Vyhrál Macron, Le Penová v závěsu
V nedělním prvním kole francouzských prezidentských voleb zvítězil centrista Emmanuel Macron s 23,75 procenta hlasů. Do druhého kola, které se koná 7. května, s ním postupuje kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Pro ni hlasovalo 21,53 procenta zúčastněných voličů. Celkem se o prezidentské křeslo ucházelo 11 kandidátů, volební účast činila 78,69 procenta.
Volební porážku uznal jako první socialistický kandidát Benoit Hamon, který podle odhadů získal zhruba 6 procent hlasů. Hamon oznámil, že ve druhém kole podpoří Emmanuela Macrona. K podpoře Macrona vyzval v projevu i Francois Fillon, který uznal porážku: "Není jiná možnost než hlasovat proti extrémní pravici!" Neúspěšný Kandidát krajní levice Mélenchon oznámil, že nepodpoří ve druhém kole žádného kandidáta.
Macron vyzdvihl vysokou účast voličů a poděkoval soupeřům za podporu proti Le Penové. Slíbil, že se bude snažit sjednotit a usmířit všechny občany a stane se prezidentem "ochráncem."
Zakázat mobily ve školách, nebo mešity. Co chtějí finalisté v boji o o Elysejský palác
Číst článek
Kandidátka krajně pravicové Národní fronty považuje svůj postup do druhého kola za historický výsledek. Vyzvala všechny francouzské vlastence, aby ji podpořili. V sázce je podle ní přežití Francie.
Na závěr prezidentských voleb propukly nepokoje náměstí Bastily v Paříži. Krajně levicově orientovaní protestující hodlají uspořádat "noc barikád". Podle agentury AFP propukly potyčky s policií, tři osoby byly zadrženy.
Událost dne i v jiných zemích
Volby ostře sleduje i zahraničí. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble neskrývá obavy z případného postupu Le Penové nebo Mélenchona do druhého kola. „Není tajemství, že bychom bláznivě neslavili, kdyby výsledkem hlasování bylo druhé kolo s Le Penovou a Mélenchonem,“ prohlásil a dodal, že podobný scénář by znamenal ohrožení globální ekonomiky.
Zájem o výsledek projevuje také zámoří. Prezident USA Donald Trump po čtvrtečním teroristickém útoku na Champs-Élysées předpověděl, že okolnosti nahrávají Le Penové. V neděli odpoledne pak na Twitteru označil volby za "velmi zajímavé". Jeho předchůdce Barack Obama ve čtvrtek telefonicky hovořil s centristou Macronem.
Pro něj stejně jako pro Fillona nemusí případný úspěch znamenat konec problémů, napsala dnes agentura Reuters. V případě Macrona zůstává velkou otázkou, zda při červnových parlamentních volbách získá většinu. Fillona budou i v případě úspěchu dál pronásledovat jeho skandály.
Již nyní je téměř jisté, že prezidentské volby otřesou dosavadním politickým systémem v zemi. Fillon je jediným zástupcem tradičních politických stran, které vládly ve Francii po desetiletí. Zbývající tři kandidáti favorizovaní na postup do druhého kola - Macron, Le Penová a Mélenchon - se tomuto tradičnímu systému vymykají, případně ho chtějí v různé míře změnit.
Historický vztah Česka a Francie
Francie byla už od pradávna zemí, kde Češi hledali inspiraci, ale i politická spojenectví. Císař Karel IV. Odtud přivedl prvního stavitele pražské svatovítské katedrály, ještě hlubší vazby pak obě země navázaly po vzniku samostatného Československa.
Pro meziválečné Československo byla Francie nezpochybnitelným spojencem číslo jedna. Právě ve Francii se vedle Ruska a Itálie formovaly československé legie a Francie byla hlavním partnerem první republiky.
Tako například v Praze v roce 1934 tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš vítal svého francouzského partnera Louise Barthou, když spolu jednali o spojenectví proti nacistickému Německu.
Srovnatelně významná byla Francie pro české umělce. Sloužila především jako zdroj inspirace - například pro básníky a spisovatele jako byli Nezval nebo Seifert. Současně to byli i Češi, kdo během svého působení ve Francii ovlivnili tamní umění, jak vzpomínal malíř František Kupka,
Podobně jako Kupka se ve Francii proslavili malíři jako Alfons Mucha nebo Toyen. Řada umělců našla dlouholeté útočiště po útěku před komunismem a řadu z nich Francie přijala za své. Tak jako pozdější ministr kultury Pavel Tigrid ale většina z nich své vazby s domovem nikdy nezpřetrhala.
Dnes je asi největší uměleckou ikonou, která obě země spojuje, spisovatel Milan Kundera, který ve Francii trvale žije.
