Milion podpisů musí obsahovat petice občanů Evropské unie požadující nějaké celoevropské řešení. Tak zní základní podmínka pro podání občanské iniciativy zakotvená v Lisabonské smlouvě. Evropská komise dnes navrhne přesnější pravidla pro použití tohoto nového nástroje účasti občanů na řízení Unie.

9:45 31. března 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Aby Komise petici přijala, musejí se pod ní podepsat občané ‘významného‘ počtu států. Podle představ unijní exekutivy to má být třetina členských zemí, tedy devět. Chce ale také stanovit pravidla pro to, kolik signatářů má každá země dodat. Měly by to být možná dvě desetiny procenta obyvatelstva daného státu. To by například v Česku znamenalo 20 tisíc podpisů. Komise ale může také navrhnout stanovit kvóty zvlášť pro každý stát.

Aby se zamezilo zneužití občanské iniciativy lobystickými skupinami, EK pravděpodobně navrhne, že petice má obsahovat kromě jména i například adresu, e-mail a číslo osobního průkazu signatáře. Podle kritiků to ale spíš zkomplikuje sběr podpisů.

Jedna z nejznámějších evropských kampaní One Seat, která chce zamezit zbytečnému cestování europoslanců mezi Bruselem a Štrasburkem a sestěhovat je do Belgie, právě kvůli tomu iniciativy využít nehodlá. Přitom už potřebný milion podpisů dávno má. Co jí chybí jsou ale přesné adresy podpůrců.

Použitelnost v praxi je zatím nejistá

Podle odborníka na evropskou politiku Iva Šlosarčíka ze sdružení Europeum je současná úprava evropské lidové iniciativy nastíněna velmi vágně. Zda jí lidé budou využívat podle něj tedy bude záležet právě na zpřesňujících podmínkách: „Podobně jako Lisabonská smlouva umožňuje, aby z evropského vysokého představitele pro zahraniční politiku byl velmi silný aktér anebo někdo, kdo nebude hrát velkou roli, úplně totéž se může stát s evropskou lidovou iniciativou. Může mít nějaký vliv, ale může úplně zapadnout a být takovou poznámkou pod čarou v evropské integraci.“

Podle Šlosarčíka bude také hodně záležet na úspěšnosti prvních případů: „Já si myslím, že bude záležet na prvních třech čtyřech pokusech. Když přinesou nějaký výsledek, tak to občané budou využívat. Když se ukáže, že první pokusy, které mají vždycky velkou publicitu, skončí vyšuměním, protože EU v tom nemůže nic dělat, tak se z toho nestane reálný, využívaný nástroj.“

Pavel Novák, Katarína Brezovská, Markéta Bartošová, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít