Podle Füleho byla chyba, že Ukrajina neměla vidinu členství v EU
Český eurokomisař Štefan Füle se chystá na stěhování z Bruselu zpět do Prahy. Za dva týdny skončí jeho pětiletý mandát v Evropské komisi (EK), ve které měl na starosti rozšiřování EU a vztahy s jejími sousedy. Dnes na setkání v Černínském paláci v Praze bilancoval své působení v EK. Mluvil i o Ukrajině, podle něj měla Evropská unie dát jasně najevo, že se v budoucnu Ukrajina může stát jejím členem.
Co se rozšíření EU týká, nemůže si Füle připsat takové úspěchy jako jeho dva předchůdci. Za nich nejprve v roce 2004 přistoupila Česká republika a dalších devět zemí a o tři roky později k nim přibyly ještě Bulharsko a Rumunsko.
Přesto když Füle vypočítával, co se za jeho působení v tomto směru událo, byl to celkem slušný seznam.
Pohled eurokomisaře Štefana Füleho na dění v EU v posledních pěti letech shrnul redaktor Pavel Novák
„O jeden členský stát víc, dvě země, s kterými byla zahájena přístupová jednání, jedna další země získala kandidátský statut, s poslední zemí se podařilo sjednat stabilizační dohodu – to není úplně špatný výsledek politiky rozšiřování v době, kdy Evropa procházela svojí nejhlubší ekonomickou a finanční krizí,“ uvedl Füle.
Oním novým členem je Chorvatsko (od roku 2013), o přistoupení se nově jedná se Srbskem a Černou Horou, novým kandidátem na členství je Albánie a stabilizační dohodu uzavřela EU s Ukrajinou.
O Ukrajině mluvil Füle i v souvislosti s děním v posledním roce. Podle něj bylo správné sbližování EU a Ukrajiny, chybou však bylo, že se některé země obávaly, že by se Ukrajina mohla stát v budoucnu členem unie, a proto EU neslíbila Ukrajině členství.
„Dokonce si dovolím tvrdit, že to je přesně ta část toho problému – že jsme tu věc nebyli schopní dotáhnout do konce,“ poznamenal Füle.
V Miláně se sešli Putin s Porošenkem, klid zbraní na Ukrajině podle nich nesmí zůstat jen na papíře
Číst článek
Podle Füleho nebylo pro Ukrajinu bez vidiny členství v evropském klubu výhodné si zároveň zavřít dveře do eurasijské unie formované Ruskem.
Možná právě kvůli tomu loni na podzim ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nepodepsal dohodu s Evropskou unií, což bylo podnětem pro demonstrace v Kyjevě, za nimiž následoval pád režimu, anexe Krymu Ruskem a akce ozbrojených separatistů na východě Ukrajiny.
Nyní už podle Füleho asociační dohoda dává Ukrajině perspektivu členství. Stačilo do ní doplnit ujištění, že dohoda „není konečný cíl spolupráce mezi EU a Ukrajinou“.
„To je přesně to světlo mna konci tunelu, o kterém ty země, nejen Ukrajina, ale i Moldávie a Gruzie chtěly slyšet,“ dodal Füle.
Pokud Ukrajina vstoupí do EU, bude to podle Füleho znamenat změnu pro obě strany. Podobně jako v případě případného přistoupení Turecka. „Já myslím, že Turecko své místo v Evropské unii má. Bude to jiné Tureckom, bude to jiná Evropské unie,“ poznamenal eurokomisař.