‚Policajt‘ Amerika a hra o finanční řád světa. Proč chce Trump oslabit dolar a má Čína eso v rukávu?

Washington 11. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přestřelka mezi USA a Čínou a raketový růst cel. Čína ve středu hlásila zvýšení na 84 %, americká administrativa moc dlouho nečekala a ještě ten den zvýšila cla ze 104 % na 125 %. A možná, že v době, kdy tento podcast vychází, jsou už třeba dvojnásobná nebo trojnásobná, kdo ví, je to celní tornádo, totální spirála. Nebo to vnímáte jinak?
Ano, vnímám to jako veliký zmatek, ale neřekl bych zmatek bez příčiny. Nepodceňujeme Donalda Trumpa a nemysleme si, že neví, co dělá. Myslím si, že určitá strategie za tím je. Netěší mě to, protože zmatek a nejistota je něco, co světovému obchodu neprospěje a na našem blahobytu se to podepíše, i když ten zmatek skončí. Ale rozhodně bych to netrivializoval tím, že Trumpův tým neví, co dělá. Zmatek k tomu prostě patří. Čína byla varována, že tomu, kdo bude plánovat odvetu, budou cla ještě zvýšena, takže určitou strategii za tím vnímám.

To znamená, že souhlasíte s americkým ministrem financí Scottem Bessentem, který prohlásil, že to byla celou dobu Trumpova strategie? Na druhou stranu americký deník New York Times říká, že k tomu Trumpa donutil rychlý růst výnosů státních dluhopisů a nestabilita na trzích. Je to tedy strategie, nebo to je reakce?
Myslím si, že v tom strategie je, ale konečným cílem toho všeho je oslabení amerického dolaru. To znamená, že cla a celní sazby jsou svým způsobem spíš takové tanečky. Vyjádření typu: někdo vlákal do pasti, někdo mi leze do zadku, čekají ve frontě, aby mě mohli prosit, by do světové politiky neměly patřit. Chápu, že dneska volič očekává silné politiky, ale myslím si, že slušnost by se z toho vytrácet neměla. To, že Čína zareaguje nekompromisně, se dalo očekávat. Číňan nemůže tváří v tvář Američanovi ztratit tvář a tvářit se, že se nic neděje. To, že jim to Trump vrátí, se dalo očekávat také, ale neříkal bych, že někdo někoho přechytračil a vlákal ho do pasti. Takhle bych to určitě nevnímal.

Říkáte, že se slušnost nesmí z politiky vytratit, ale třeba mluvčí Bílého domu říká, že když někdo praští Spojené státy, tak prezident Trump ho praští ještě silněji.
To je rétorika dovnitř do Ameriky, ale pak bych se ptal, kdo dal tu první ránu. Američané by vám řekli, že Čína dlouhodobě manipuluje měnu a dlouhodobě zneužívá práva duševního vlastnictví, tudíž oni se jenom brání. Ale světový řád byl nějakým způsobem postaven na tom, že cla jsou nižší, než jak je eskaloval Donald Trump a samozřejmě tohle je reakce na to.

Zaplaví nás čínské zboží?

Jak to pocítíme my? Jak zásadní zdražení se kvůli tomu dá čekat? Všude čtu o tom, jak elektronika, hlavně mobily podraží, je to pravda?
Je to všechno hodně složité. V tomto ohledu bych čekal, že ceny mohou růst. Na druhou stranu bude Čína hledat pro svoje zboží odbyt. Nebude ho vozit do Ameriky, ale pošle ho třeba do Evropy a to naopak povede k poklesu cen v Evropě, protože budeme zaplaveni levným čínským zbožím. Pokud někdo říká, že přesně ví, že to bude proinflační nebo protiinflační, tak nemluví pravdu. Ale v každém případě to vůbec nebude jednoduchá situace pro evropské výrobce, protože ti budou zřejmě čelit buď clům, nebo minimálně té nejistotě a zároveň bude Evropa více než dnes zaplavena čínským zbožím. Někdy si říkáme, že je tady čínského zboží mnoho, ale v porovnání s Amerikou vůbec nevíme, o čem mluvíme.

Když mluvíte o tom, jak to zasáhne Evropu, jak to zasáhne výrobce, tak jsem teď viděl výhled ministerstva financí, kde je snížený růst HDP o tři desetiny procenta pouze na dvě procenta. Znamená to, že už tu první náznaky toho, jak to pocítí Česko a Evropa, máme?
Dopad na českou ekonomiku bude myslím spíš zprostředkovaný. My jsme spíše článkem dodavatelských řetězců jiných zemí, hlavně Německa, když bychom šli třeba k těm automobilům. A samozřejmě, když na to doplatí němečtí producenti, tak skrze ně na to doplatí i čeští dodavatelé. Ale nemyslím si, že bude někoho budit ze snů, že odhad růstu HDP je o 0,3 desetiny nižší. Ale dopad tady samozřejmě bude. Firmy teď ani neví, jak mají reagovat, protože neví jaký bude finální stav.

Proč byste investoval do přesunu továrny do Ameriky? A je mnoho českých firem, které by na to měly. Není to o tom, že česká firma nemůže vyrábět v Americe, že nemá zboží, které Američané potřebují. Ale proč byste dělal nyní rozhodnutí, která vás ovlivní na deset, dvacet let dopředu, když vlastně ani nevíte, jak to všechno dopadne a jak bude svět vypadat.

Řízený chaos

Když říkáte, že nevíte, co bude… Kromě té vyšroubované celní pře mezi Čínou a Spojenými státy jsme se také dozvěděli, že Trump odsunul uvalení cel na jiné země, které se mu prý nepostavily a nezavedly reciproční cla a odsunul uvalení cel o devadesát dní. O tři měsíce posunul to, co tak slavnostně před několika dny oznamoval. Krátce poté hned prudce vyskočily akcie, není to už manipulace s trhem?
Není to poprvé, to jsme viděli také u Mexika a Kanady. Bylo oznámeno, pak bylo odsunuto. Je potřeba říct, že i přes to odsunutí o devadesát dnů cla vzrostla. Dnes má kromě Číny každý, kdo dováží do Ameriky, základ 10 %, ale pak jsou k tomu další sazby navíc, třeba u automobilů a dílů na auta ještě platí 25 %, která byla vyhlášená předminulý týden. Jenom na některé komodity, které Amerika nutně potřebuje, cela nejsou. Oproti předchozímu stavu jsou cla jsou vyšší a to pro světovou ekonomiku není dobrá zpráva. Odsouvání je prostě jenom zmatek, který se do toho snaží administrativa vnést. Oni říkají, že to je za odměnu za to, že nebyla navržena reciproční opatření, ale víme, že třeba Evropa přišla s docela solidní nabídkou, že nebudeme cla eskalovat a bylo to odmítnuto. Plus když si o sobě vyslechnete, byť na republikánské konferenci, že lezete prezidentovi Spojených států do ři*i, tak to nejsou věci, které politici chtějí, protože na ně se zase dívají jejich voliči a v některých zemích Evropy jsou voliči daleko víc citliví na to, jak jejich lídr působí ve světě. My to třeba v Česku až tolik neprožíváme, ale třeba francouzský prezident si nemůže dovolit mít obraz, že si tohle to nechá od amerického prezidenta líbit.

Elon Musk, jeden z čelních poradců Donalda Trumpa, by rád viděl bezcelní zónu mezi Spojenými státy a Evropskou unii. A teď je otázka, zda to zní šíleně, nebo v kontextu toho chaosu, o kterém mluvíte, je to něco, nad čím budou transatlantičtí partneři přemýšlet. Chci ale připomenout výrok, který Elon Musk pronesl na adresu jiného poradce Donalda Trumpa, který naopak prosazuje ta cla a hájí je a Elon Musk se s ním tudíž neshodne. Je to Peter Navarro a Musk ho označil za hloupějšího než pytel cihel. Jak má toto Evropa pozorovat? Co se to děje?
To, že je dnes ekonomický nacionalismus a protekcionismus v republikánské straně a mezi poradci ekonomickými prezidenta Trumpa hodně populární, to je fakt, se kterým se musíme smířit. Narativ, že Amerika dlouhodobě poskytuje globální veřejné statky, ať už je to bezpečnost, nebo je to stabilita finančního systému, nebo je to ten dolar a ostatní za to Americe nic neplatí, je dnes v Americe velmi silný a konvenuje i typickému Trumpovu voliči, kterému se vysvětlí, že my jsme jim poskytovali služby, oni nám za ně nezaplatili, tak jim teď musíme napařit cla. Tohle je potřeba brát do úvahy. Samozřejmě Elon Musk je v první řadě byznysmen, to znamená, že ví, že obchod bez překážek je pro něj lepší.

A cla na něj dopadají, na to už jsou čísla.
Určitě. Pokud bude Evropa skutečně donucena k nějaké reakci, tak se to rozhodně nevyhne technologickým gigantům, protože dneska se už ve veřejném prostoru říká zcela otevřeně, že o daních, které tyto firmy platí v Irsku, si mohou ostatní evropští podnikatelé nechat jenom zdát. To znamená, že tady je ta cesta, kde Evropa může udeřit velice silně. Může udeřit na finanční sektor, na sektor služeb, kde ještě navíc žádný deficit neexistuje a není tam ten argument, který prezident Trump používá. Mohou zasáhnout lidi, kteří jsou přímo podporovateli prezidenta Trumpa, takže tohle se nedá podceňovat. Když akcie padají, tak bohatí lidé samozřejmě přichází o své jmění, ve čtvrtek zase akcie rostou, tak jakoby zase ho nabudou zpátky… Ale jak říkám, ta nejistota je určitě netěší.

Je to jako na horské dráze. Druhá věc je, že Evropská unie už reaguje, protože i ta se nakonec rozhodla odvetná cla na hliník a ocel o devadesát dní odložit. Citujeme z vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly Von der Leyenové na síti X.

Evropa chtěla mířit na sójové boby, na mandle, na džus a tak dále. To Donald Trump nevnímal jako silnou odvetnou reakci, a proto se nezachoval vůči EU tak, jako vůči Číně?
To jsou specifická cela na hliník a ocel, která i tak zůstala v platnosti, takže tohle zřejmě není tak zásadní. Neříkal bych, že prezident Trump reaguje na nějaký konkrétní krok. Myslím si, že zas až takhle promakané to není. Oni prostě chtějí dělat silná vyjádření a když chcete ukázat moment překvapení a ten šok, tak se nechcete zdržovat nějakým vysvětlováním, že Evropanům tam něco nechám a něco tam dám támhle Kolumbijcům.

Tohle je jenom určitá taktika, určitý proces. Jestli jsou v tuto chvíli, dnes, zítra a pozítří cla do Evropy taková, nebo maková, to v jeho očích nehraje žádnou roli. Podle mě je na celém konci oslabení dolaru a určitá „platba“ zbytku světa za to, že je Amerika určitým policajtem a stabilizátorem světového finančního řádu.

To je Trumpův cíl? Takže si nemyslíte, že by teď byl jakožto velký obchodník otevřený nějakému vyjednávání třeba s Evropskou unii o nějaké té bezcelní zóně?
Co se týká vztahu přes Atlantik, tak se roky vyjednávala dohoda, která je známá pod zkratkou TTIP, což je Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Co se týče stavu obchodu přes Atlantik, tak tam už před touhle eskalací mnoho cel neexistovalo. Je tam spíš spousta netarifních překážek které jsou až tak absurdní jako to, že se v Americe omyje kuře v chloru a proto se nesmí dovážet. A bohužel vyjednávání o TTIPu zkrachovala. Nebyli to Američané, kdo ho nechtěl, naopak to byly některé velké evropské země, které se TTIPu bály. Takže pokud by třeba dnes Evropa přišla s nabídkou, aby se všechny bariéry, které mezi sebou máme, zrušily, tak pochybuji, že vyjednávač Trump by řekl, ne, tohle mě nezajímá. Ale on bude tu situaci určitě eskalovat, protože mezi Amerikou a Evropou nejde tolik o cla, ale o netarifní překážky obchodu a taky o celkovou regulaci. Spousta amerických automobilek Evropu nebere jako relevantní trh ne kvůli clům, ale kvůli tomu, že by ty svoje modely musely Evropě tolik přizpůsobovat.

Emisní normy například.
Třeba, ale nejen ty. Jde i o běžné věci, prostě i evropské auto, který se prodává v Americe, vypadá jinak, má jiné parametry. Americké automobily zde tolik nejsou proto, že si firmy řekly, že se jim to nevyplatí. A pokud se dá Trump do vyjednávání, bude určitě chtít, abychom něco udělali i s tou naší přeregulovaností.

Přepisuje se řád světa

Na pár posledních otázek uteču zpátky k Číně. Myslíte si, že Čína bude znovu reagovat na Donaldem Trumpem nově ohlášená 125% cla? Že se ta spirála ještě víc roztočí a že to bude pokračovat v příštích dnech?
Jsem si jistý, že reagovat bude, ale myslím si, že už ne cly. To už by bylo absurdní…

Takže sáhne na americké dluhopisy.
Mluvil jste o akciích, které sice začaly růst, ale co se týče těch dluhopisů, ty se zatím nevrátily a tam ztráty zůstávají. Představa, že by Čína zahájila velký výprodej amerických dluhopisů, ta by mohla být pro trhy bolestivá. Určitě by ji kritizovali mnozí podporovatelé pana Trumpa, ačkoli by ve svém důsledku oslabila dolar. Takže nechci říkat, že to je eso v rukávu a že ve chvíli, kdy Čína začne vyprodávat dluhopisy, že Trump se vším přestane. Nepřestane. Ale je to silný ekonomický kalibr a je tam spousta dalších věcí. Podnikat v Číně znamená, že se musíte ve velké míře podrobovat čínským regulacím. V mnoha odvětvích musíte mít třeba joint venture, to znamená mít čínského obchodního partnera, který má velký podíl na vašem byznysu. A třeba také nemůžete vyvádět všechen kapitál ven z Číny. Tohle všechno se dá přitvrdit a všechny firmy, které jsou dnes na Číně v tomto ohledu závislé, zažijí perné chvilky. Stejně tak není žádným překvapením, že cla Trump nezavádí na čipy. Většinu zpracovaných čipů dováží americké firmy z Číny a obejít se bez nich také není žádná velká legrace, to vám může říct kterýkoli podnikatel, který čipy potřebuje a který by se třeba milerád bez Číny obešel, ale ono to je hodně náročné a nebo v mnoha případech i úplně nemožné.

Vysvětlete mi prosím jako laikovi mechanismus toho, jak by Spojené státy mohlo zasáhnout, kdyby Čína, která je druhým největším držitelem amerických dluhopisů na světě, má jich v hodnotě více než 750 miliard dolarů, kdyby s nimi začala obchodovat?
Kdyby byly rychle vržené na trh, tak by ten výprodej samozřejmě vedl k poklesu ceny, která je inverzní k úrokové sazbě. To znamená, že by se prodražoval americký dluh. Ale samozřejmě americký dluhopis je také etalon celého dluhopisového trhu, takže by to dopadlo i na firemní dluhopisy a ostatní suverénní dluhy. Myslím si, že i to, jak hodně silně dluhopisový trh reagoval na ty úvodní věci obchodní války, že přece jenom vedlo k tomu, že jsme se dočkali určité přestávky a bude se vyhodnocovat, jak s dluhopisovými trhy nakládat dál. Myslím si, že to bylo ve středu, kdy Federální rezervní systém oznamoval, že je připraven intervenovat na dluhopisovém trhu, protože ty výčnělky, ty výběžky, ty vysoké úrokové sazby, to prostě nechce nikdo.

Že by americká centrální banka chtěla pomoct ekonomice?
Ona by intervenovala na dluhopisovém trhu, to znamená, že by pravděpodobně ty dluhopisy, které by byly na trh vyvrhnuty, nakupovala, stahovala by je z toho trhu, protože cena je výsledkem nabídky a poptávky.

Nemůže se z toho všeho stát kapitálová válka? Nakonec by ten výprodej poškodil i Čínu, ne?
Už jsem o tom už někde mluvil. Jsem velkým zastáncem globalizace, díky globalizaci se máme máme všichni vesměs velmi dobře, a nemyslím si, že by celní válka mohla současnou globalizaci ukončit. Co by ji v mých očích mohlo ukončit je narušení finančního řádu světa. A finanční řád světa stojí na některých parametrech, mezi kterými jsou jako důležitý indikátor i vládní dluhopisy. Je tam také parametr nadhodnoceného dolaru, který samozřejmě není vhodný pro americké exportéry, ale pro zbytek světové ekonomiky je to kotva. A spousta dalších věcí, viz třeba to, že můžete v Americe levně investovat. Amerika na tom krásně vydělává, takže jsou ve výsledku spokojení všichni. Ale pokud by bylo toto narušeno, tak by byla globalizace tak, jak ji známe, to znamená, že můžete vyrábět cokoli, kdekoli, když jsou globální hodnotové řetězce a sítě efektivní, můžete se dostat ke všemu… tak by byla globalizace ohrožena. Souhlasím s vámi, že o ten obchod ve výsledku až tolik nejde, ale jde tady o kapitál a finance.

To znamená, že jde ve výsledku o hospodářskou stabilitu celého světa? Tak, jak o tom mluvíte jako o nějakém ohrožení nebo obavě, kterou máte?
Jde o ten řád. Mluví se o tom, že se mění bezpečnostní řád světa, tady se přepisuje i ten ekonomický. Žili jsme v době, kdy bylo všechno možné, vycházely dokonce knihy The World is Flat, jakože kdyby nezáleželo na tom, jestli podnikáte v Číně, v Rusku, v Evropě, v Americe. My jsme samozřejmě potom začali chápat, že svět plochý není. Že politické systémy, geografie, kultura, to všechno hraje roli. Ale pokud by se do toho ještě vytvořily nějaké bloky zemí, velké bariéry mezi nimi, byla v tom velká nejistota, tak pak by skutečně ten ekonomický řád, na který jsme byli zvyklí a který já mám osobně velmi rád, skutečně nemusel existovat. Ale bude existovat jiný řád. Nechci posluchače strašit, že když skončí řád, že je konec světa. Nastolí se jiný, který třeba nebude tak pěkný, nebude tak ideální pro Evropany, ale na druhou stranu, když se zeptáte v jiných částech světa, jak se jim líbil ten náš řád světa, tak oni asi nebyli zase tak nadšeni. Takže prostě svět se mění, Evropa nebude tak silným aktérem a třeba za svou bezpečnost a za tu krásu toho sociálního zabezpečení hold bude platit vyšší cenu, ale neznamená to, že by svět nějak končil nebo že mezinárodní obchod skončí, to určitě ne.

Dobrá, tak nás úplně na závěr uklidněte. Domluví se nakonec Trump s Pekingem?
Určitě, k nějaké dohodě tam bude muset dojít, protože cla poškozují obě strany. Bohužel se tady k sobě dostávají dva velmi tvrdí aktéři, navíc aktéři, kteří jsou jadernými velmocemi, aktéři, kteří spolu mají spoustu nevyřízených účtů i v bezpečnostní otázce a jenom musíme doufat, že tahle ekonomická eskalace nepřeroste v eskalaci politickou nebo bezpečnostní. To je asi to jediné, co si můžeme přát.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, youtubové kanály CBS Chicago, CBS News a Guardian News a účet Ursuly von der Leyenové na sociální síti X.