Na moře do testovacího provozu se 99 metrů dlouhý kolos z černé oceli vydá patrně příští rok a další vyplují v následujícím desetiletí. Nové ponorky, první po více než deseti letech, nahradí stárnoucí francouzské ponorky třídy Rubis, které jsou v provozu od 80. let.

„Přecházíme z Peugeota 207 k Formuli 1,“ prohlásil mluvčí námořnictva Bertrand Dumoulin. Nová plavidla jsou podle něj víceúčelová a „desetkrát nenápadnější“ než ponorky třídy Rubis. Jejich úkolem bude chránit letadlové lodi a čtveřici ponorek vybavených jadernými střelami, pátrat po nepřátelských ponorkách a sbírat zpravodajské informace. Jejich zvláštností je, že nemají periskop. Ke sledování dění na povrchu používají kamery.

„Je naprosto nezbytné, abychom byli přítomni v krizových oblastech, a pokud by to bylo nutné, abychom představovali hrozbu,“ řekl serveru CNnews náčelník generálního štábu François Lecointre.

Nové jaderné ponorky třídy Barracuda nejsou vybaveny jadernými střelami, ale jsou na atomový pohon. Díky tomu jsou tišší než konvenční ponorky s diesel-elektrickým pohonem, připomíná agentura AFP. Nesou střely s dosahem až 1000 kilometrů. Ty by podle Lecointrea mohly být použity při akcích typu operace Hamilton, což bylo spojenecké bombardování Damašku a Homsu v Sýrii v dubnu 2018 v odvetě za chemický útok v Dúmě.

Ponorky třídy Barracuda by měly sloužit nejméně do roku 2060. Program Barracuda vyšel stát na 9,1 miliardy eur (233 miliard Kč). Ponorka nese jméno francouzského admirála Pierra Andrého de Suffrena, který se proslavil v 18. století v námořních bitvách proti Angličanům.

Počet ponorek ve světě stoupl v posledních pěti letech o šest procent, je jich okolo 450. Jaderné ponorky mají pouze Spojené státy, Británie, Rusko, Čína a Francie. Ostatní země jako Indie a Austrálie obnovují svou konvenční flotilu a další státy jako Malajsie, Bangladéš nebo Vietnam si pořizují nová plavidla, uvedla AFP.