Poslední chvíle před bouří. Amerika upírá oči k předměstím, menšinám a Pensylvánii

Washington 5. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zdravím do Spojených států.
Pavel Novák: Dobrý den ze San Francisca. 
Jana Karasová: Zdravím z Pensylvánie.

Začněme Pensylvánií. Jak velká očekávání tam jsou?
JK: Velká, protože o Pensylvánii se v posledních týdnech a dnech čím dál víc mluví jako o státě, který rozhodne volby. Jestli to tak opravdu bude, teprve uvidíme, ale skoro všichni lidé, se kterými jsem tu mluvila, očekávají, že jejich hlas může určit, kdo bude příští prezident nebo prezidentka Spojených států.

Pensylvánie patří mezi takzvané swing states, kde to bývá jako na houpačce, jak zmiňuješ, a bude velmi důležité sledovat vývoj v tomto státě. Pavel skončil v San Franciscu, kde je asi jasno, že?
PN: Podle průzkumů je docela jasno, že vyhraje Kamala Harrisová a shrábne všechny volitele, protože tu funguje systém vítěz bere vše. Ale když jsem byl v dalších státech, v Nevadě, Arizoně, Novém Mexiku, Texasu, tak tam byly i lidé, kteří se obávali o celkový výsledek. Speciálně v Arizoně říkali, že výsledek není jasný, ale že tam hodně pomohou ženy voličky, protože jsou naštvané kvůli zrušení precedentu Roeová vs. Wade, takže rozhodně přijdou a budou volit Kamalu. V Arizoně tedy mají naději, že to nebude červený, ale modrý stát. Tady v Kalifornii je to už předem dané, ale je to stát Kamaly Harrisové, a proto jsem tady, abych o ní natáčel a podíval se tam, kde začínala.

V posledních dnech jste oba projeli několik swing states. Jak to teď vypadá? Je ten souboj opravdu tak vyrovnaný, že nevíme, kdo z dvojice Trump-Harrisová má v těchto státech navrch?
JK: Podle předvolebních průzkumů jsou všechny výsledky na hraně statistické chyby, takže odhadnout, kdo vyhraje a který z kandidátů má ve kterém státě navrch, je podle dostupných dat v podstatě nemožné.

Jano, ty jsi byla ve Wisconsinu a Michiganu, pokud se nepletu.
JK: Cestu po swing states jsem začínala ve Wisconsinu. Ještě předtím jsem byla v Minnesotě a Ohiu, což jsou, řekněme domovské státy viceprezidentských kandidátů. Wisconsin a Michigan mají společné to, že se tam hlasy dělí v podstatě podle toho, jak volí venkov a jak volí velká města, takže o výsledku potom mohou rozhodovat hlasy voličů z předměstí. Jestli předměstí letos budou rozhodující, to se teprve uvidí. Jde o to, že se tam stěhují lidé, kteří dříve žili ve městech a tradičně volili demokraty. Není to tak, že by v okrscích, které jsou venkovské, stoprocentně vyhráli republikáni. I tam jsem potkala voliče demokratů, například malé farmáře. V Michiganu by to mohlo být zajímavé i z jiných důvodů. Většinu populace v obou těchto státech tvoří bělošští Američané, ale například Detroit jako největší město Michiganu se v tomto ohledu vymyká, protože většinu obyvatel tvoří Afroameričané. U afroamerických voličů se očekává, že budou volit spíše Kamalu Harrisovou, ale otazník trochu visí nad afroamerickými muži. Od některých jsem slyšela, že nechtějí tak docela volit ženu nebo nechtějí Kamalu Harrisovou coby dosavadní viceprezidentku, protože si myslí, že za poslední čtyři roky, kdy byla v blízkosti prezidenta Joea Bidena, toho zase tak moc nepředvedla. Od jiných naopak zaznívala chvála na to, jak Harrisová vystupovala zejména v roli viceprezidentky, ale i na to, jak vystupuje teď.

Témata, která hýbou společností

Pavle, ty jsi byl v Nevadě, točil jsi tam o právu na držení zbraně, což je takový volební evergreen. Řeší se to teď víc než americká drahota? Mimochodem díval jsem se na průzkumy, tak je připomenu. Podle průzkumu New York Times/Siena, vede v Nevadě Harrisová nad Trumpem 49 ku 46 procentům. Na druhou stranu například v průzkumu CNN/SSRS vede Trump 48 ku 47, je to velmi vyrovnané.
PN: Jsou tam vidět plakáty obou kandidátů. Co jsem zaznamenal v televizních reklamách nebo spotech, tak v Arizoně i v Nevadě se hádají hlavně o ekonomická témata, potom tam jde hlavně o interrupce. Že by mluvili o zbraních, to ne. Byl jsem tam, protože to je memento, došlo tam k nejmasovější vraždě, kdy zahynulo 60 lidí, ale o zbraních se až tolik nemluví. Oba kandidáti k tomu řekli své postoje. Kamala Harrisová chce, aby se všeobecně zpřísnily podmínky a dělal se takový background checking, prověrka u každého nového majitele zbraně. Donald Trump slibuje, že se nic nebude měnit. Druhý dodatek americké ústavy sice neříká úplně přesně, že jednotlivec má právo na nošení zbraně, ale všichni si to myslí, takže podle Trumpa se do toho nebude sahat, což je úlitba zbraňové lobby a všem, kteří dnes zbraně mají. Toto se tedy nedostává do popředí, i když se o tom mluví, ale hlavní téma jsou například už zmíněné interrupce. Vyhrocené je to speciálně v Arizoně, která má ještě stále zákon z 19. století, z doby občanské války, který úplně zakazuje veškeré interrupce a stanoví dost drakonické tresty pro lékaře, zdravotní sestry nebo porodní báby, které by je prováděly. Tam je to dost velký boj a myslím, že to je jedno z hlavních témat.

Vzpomínám si na to, když Kamala Harrisová po zrušení precedentu Roeová vs. Wade mluvila o tom, jak si vůbec dovolují mluvit do toho, jak má žena nakládat s vlastním tělem. Interrupce jsou velkým tématem, ale vrátím se k drahotě, protože inflace po pandemii byla ve Spojených státech velká a spousta Američanů to má za zlé Bidenově administrativně, ve které byla i Kamala Harrisová. Odrazí se to u volebních uren?
PN: Docela určitě a myslím si, že zejména tady na západním pobřeží. Například galon benzínu, to jsou necelé 4 litry, tu stojí skoro 5 dolarů, kdežto na východním pobřeží jsou to necelé 3 dolary. Lidé to dost vnímají, neviní z toho tak úplně hospodářskou krizi po covidu-19, ale zkrátka vědí, že za Trumpa bylo levno, benzín stál 1 dolar 50 centů, teď stojí skoro 5 dolarů. Vnímají to velice intenzivně a to takzvané hlasování od kuchyňského stolu nebo peněženkou je úplně to nejdůležitější, podle čeho se Američané rozhodují.
JK: Můžu potvrdit, co Pavel říká o cenách benzínu na východním pobřeží a na středozápadě. Velký vliv na to má místo, kde lidé bydlí, protože pokud jde o venkovské oblasti, tak tam lidé potřebují auto mnohem víc a téma ekonomiky a toho, kolik platí za benzín, je pro ně pak mnohem důležitější, ale taky se tu hodně mluví o cenách potravin.

Jak už jsme řekli, jsi v Pensylvánii. Řeší se i tam téma migrace?
JK: Ano, toto téma se řeší i v severněji položených státech.

Abych to geograficky ukotvil, tak chápu, že se migrace řeší v Texasu, tedy na jihu USA na hranici s Mexikem, ale že i v Pensylvánii?
JK: Před několika dny jsem byla na předvolebním mítinku Trumpovy kampaně. Trump tam sice nebyl, ale přijeli jiní republikánští politici a v mixu lidí, které si tam Trumpova kampaň pozvala, byli i lidé z jižních států. Ti strávili minimálně 20 minut tím, že mluvili o tématu migrace, takže pro voliče je pak mnohem bližší i téma, které se jich zas tak nedotýká. Ale zvlášť v Pensylvánii je spousta různých migrantských komunit nebo lidí, kteří mají předky ze zemí po celém světě. Pak například v Michiganu nebo i v Chicagu, ve Wisconsinu se zároveň dělo, že jižní státy posílaly migranty dál, i do New Yorku, takže téma migrace jsem slyšela i od newyorských voličů. Někteří z nich říkali, že nejsou spokojení s tím, jak Kamala Harrisová s tímto tématem zatím nakládá v kampani, ani s tím, co zvládla s migrací dělat v uplynulých letech, kdy ji měla tak trochu na starosti v Bidenově administrativě.
PN: Než jsem jel na jih, byl jsem například i v Iově a navštívil jsem malou vesničku, kde Antonín Dvořák kdysi trávil prázdniny. Ptal jsem se tam lidí, jestli vnímají téma migrace, a dost horlivě mi říkali, že ano a že k nim jezdí hordy imigrantů. A já jsem se ptal, jestli opravdu k nim do malé vesničky Spillville a jak to tam pociťují. Oni na to, že přímo oni ne, ale v Cedar Rapids a dalších velkých městech je s tím problém. Jenže ti lidé tam nikdy nebyli a nic se tam neděje. Mají informace jenom z médií, například z televize Fox News, kde se říká, jak je to strašné, ale nedokážou si ověřit, jestli to tak opravdu je. Když jim někdo řekne, že někde jedí psy a kočky, tak tomu jsou schopní uvěřit.

Jedí je údajně haitští imigranti ve Springfieldu.
JK: Já jsem tam byla. 

Jak to tam vypadá? Jedí tam kočky a psy?
JK: Můžu potvrdit, že jsem tam nikoho neviděla jíst kočky ani psy. Myslím si, že příběh Springfieldu je spíš smutný, než zábavný, jak to možná vypadá z Evropy. Potkala jsem tam i několik lidí z migrantských komunit, kteří si z toho trochu utahovali. Říkali mi: Tak se pojďte podívat, svého psa stále na zahradě mám. Celý příběh je o tom, že do města přišlo asi 15 až 20 tisíc lidí, především uprchlíků z Haiti. Do Springfieldu přišli zkrátka proto, že tam byla volná pracovní místa, která tamní podnikatelé často neměli kým obsadit, hlavně během covidové pandemie. A ti lidé už tam zůstali. Zároveň se ale ve městě zhruba před rokem stalo, že jeden migrant z Haiti způsobil autonehodu se školním autobusem, při které zemřel jedenáctiletý chlapec. To byla rozbuška pro menší část obyvatelstva, kterou začalo štvát, že v tomto asi šedesátitisícovém městě je najednou výrazná část lidí z Haiti. Vyvrcholilo to tím, že to zmínil Donald Trump v jediné prezidentské debatě s Kamalou Harrisovou. Teď to vnímají tak, že publicita, která se jim dostala, situaci ještě zhoršila.

Jak to vidí menšiny

Pavle, co tě překvapilo nejvíc za poslední dny? Hodiny jsi trávil za volantem a mohl jsi přemýšlet o tom, co jsi slyšel a viděl...
PN: Mě například překvapilo, když jsem se zastavil v Novém Mexiku u Indiánů, Apačů, že mi řekli: My nepůjdeme volit, to nejsou naše volby, vůbec nás to nezajímá, protože nemá cenu volit někoho, kdo nám všechno vzal, ještě stále bere a usurpuje si nějaká práva na náš úkor. Taky mě překvapilo, že ne úplně vyhranění jsou hispánští voliči, kterých je v Arizoně celá čtvrtina. Čtvrtina těch, kteří mohou jít volit, jsou lidé s latinsko-americkými kořeny mluvící španělsky. Normálně vždycky volili levicově, ale teď říkali, že nevědí. Opět tam hrála roli imigrace. Oni nevědí, jestli chtějí Kamalu Harrisovou, protože je podle nich taková liknavá ohledně hranic. Když jsem namítnul, že sami přece před několika lety taky přišli jako imigranti, tak říkali, že sice ano, ale bylo to takové klidné, měli nějaký status, prošli určitým procesem, zkrátka mělo to nějaký řád. Teď tam podle nich imigranti přicházejí, ale nechtějí pracovat, z jejich pohledu nově příchozí chtějí využívat americký sociální systém a žít na úkor dnešních Američanů, kteří platí daně, a zabírat místa ve školách, ve zdravotnických zařízeních a tak dále. To byl zvláštní postoj a u hispánské menšiny není úplně jasné, jestli tedy budou volit Kamalu Harrisovou, jako to bývalo, anebo dají hlas Donaldu Trumpovi.

A co muslimská menšina, Jano?
JK: Tam to je taky velmi nejasné. Důvodem je, že se jim nelíbí, jak se Spojené státy staví ke konfliktu na Blízkém východě, k tomu, co dělá Izrael v Gaze a teď i v Libanonu. Největší muslimská menšina na podíl obyvatel je v Michiganu, kde se říká, že by mohla být rozhodující. Byla jsem tam ve dvou městech nedaleko Detroitu, respektive Hamtramck je enkláva Detroitu, kde žije asi 30 tisíc obyvatel, a v posledních letech tam začali přicházet hlavně lidé z Jemenu a Bangladéše. Lidé, se kterými jsem tam mluvila, když odcházeli z modlitby v mešitě, a byli to hlavně muži, mi vysvětlovali, jak Donald Trump naplňuje všechny muslimské tužby, všechno to, co muslimové očekávají. Pak jsem byla na předměstí Dearnborn, které je populačně asi čtyřnásobně větší a kde žije velká populace amerických Arabů, hodně jich je z Palestiny a Libanonu, takže mají přímou zkušenost s tím, že jejich rodiny zemřely v posledním roce v Gaze, případně v posledních týdnech v Libanonu při izraelském bombardování. Ti většinou nechtějí volit Trumpa ani Harrisovou, někteří říkají, že k volbám vůbec nepůjdou. Kamala Harrisová se v posledních dnech snažila říkat, že konflikt v Gaze ukončí, zároveň je v pozici, kdy asi nepůjde ani proti Izraeli, protože demokraty volí i velká část židovské populace ve Spojených státech, takže nechce ztratit jejich hlasy. Co se týče politiky Donalda Trumpa, tak například v Dearnbornu nikdo moc nevěří, že by to bylo lepší, než demokratický přístup. Naopak v Hamtramcku mi všichni říkali, že Trump konflikt ukončí a všechno bude v pořádku. 

Však Trump chce ukončit všechno telefonáty, chce zavolat Putinovi, Zelenskému a za 24 hodin vyřešit i válku na Ukrajině. Chtěl jsem se ještě dostat k jedné věci. Zaujalo mě, že v Iově, což je republikánský stát, se velmi neočekávaně dostala do popředí v předvolebních průzkumech Kamala Harrisová. Byla taky v Saturday Night Live show na NBC v jedné komediální scénce, potom předvolební kampaně rozsekla veverka jménem Peanut, která obletěla sociální sítě. Můžete mi vysvětlit, k čemu tam došlo?
JK: Nestihla jsem to sledovat do detailu, ale stalo se to v New Yorku. Pokud jsem to pochopila správně, tak někdo tuto veverku adoptoval, měl ji doma, udělal z ní hit sociálních sítí, ale potom ho někdo udal, že veverku chová nelegálně. Úřady ve státě New York udělaly to, co podle předpisů měly, šly, veverku vzaly a asi i usmrtily. Donald Trump to začal používat ve své kampani tak, že za to můžou demokraté, protože stát New York volí demokraty, a že za to tím pádem může Kamala Harrisová. Ve zkratce se tak ze smrti veverky stal bod, který teď zaznívá na některých mítincích Donalda Trumpa. 

Taky se na nich řeší odpadky, nebo to jsou mítinky Kamaly Harrisové?
JK: To se podle mě řeší v celé kampani a slovo odpadky zaznívalo z obou stran. Myslím, že to poprvé vzniklo tím, že na mítinku Donalda Trumpa v New Yorku, v Madison Square Garden, jeden z pozvaných komiků asi dělal dost nevybíravé vtipy, kterými si dobíral různé menšiny v Americe. Jednou z nich byla taky minorita z Portorika, které označil za ostrov odpadků. V nějakém hovoru Joea Bidena s hispánskými voliči pak zaznělo, že garbage, tedy v překladu odpadky, jsou jen podporovatelé Trumpa. Je ale otázka, jestli tím Biden myslel jen toho komika, anebo měl na mysli podporovatele Trumpa v množném čísle. Potom se toho všichni samozřejmě chopili, Donald Trump den na to vyjel v novém popelářském voze s oranžovou reflexní vestou, kterou si pak vzal taky na svůj mítink, a z toho, že jeho strana nebo voliči jsou odpadky, si začal dělat trochu kampaň.  

Taky jsem zaznamenal, že Donald Trump prodával v McDonald’s. Byl sice speciálně kvůli kampani uzavřený, ale Trump tam rozdával jídlo z okénka, asi aby se přiblížil běžným Američanům.
PN: Trump se snaží vůbec zalíbit lidem. Chodí do různých obchodů, barů, bister, takže nejenom, že prodává McDonald’s, ale například když měl soud v New Yorku, tak pak přešel kousek přes ulici a šel se ukázat do obchodu nějakých imigrantů. Snaží se ukázat lidem, být s nimi a mluví na ně takovým jazykem, který oni chtějí slyšet. Tím si je samozřejmě velmi získává.
JK: Abychom to vyrovnali, tak Kamala Harrisová se taky snaží přiblížit Američanům a vzít trochu vítr z plachet republikánům a Donaldu Trumpovi, kteří si trochu dělali legraci z jejího jména. Na toto téma měla Harrisová takovou scénku v Saturday Night Live, kdy si s jednou z moderátorek vyměňovaly, jak se její jméno dá v různých obměnách použít pozitivně například jako taková hodná máma a podobně. Když jsem byla v Minnesotě na místě, kde před čtyřmi lety zemřel George Floyd, tak jsem tam potkala prodejce triček na podporu Kamaly Harrisové. Na tričku, které mi ukazoval, byl právě tento vtip, že pokud nevíte, jak správně vyslovit jméno Kamaly Harrisové, tak zkuste Madame Prezidentka.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, PBS a youtubové kanály Kamala Harris, EMILYs List, Wall Street Journal, The Times and the Sunday Times a Saturday Night Live.