‚Beznadějný konec pro ochranu klimatu.‘ Vědci varují před Trumpovým návratem do Bílého domu
Moc se o tom letos před americkými prezidentskými volbami nemluví, přitom to může mít zásadní dopad na životy všech. I mezi apolitickými předními světovými vědci se ozývají hlasy, které upozorňují, že pokud v Bílém domě usedne republikán Donald Trump, světové klima se z toho nemusí vzpamatovat. Také demokratka Kamala Harrisová ale slibuje podporu fosilnímu průmyslu, byť na rozdíl od Trumpa závažnost člověkem způsobeného oteplování planety uznává.
Může to znít úsměvně, když slýcháme od Donalda Trumpa, že změna klimatu je podfuk, že stoupající hladina moří zajistí více nemovitostí s přístupem k oceánu nebo jeho výmysl o tom, že hluk z větrných elektráren způsobuje rakovinu.
Vědci varují před Trumpovým návratem do Bílého domu. Téma pro rozhlasového zpravodaje v USA Jana Kalibu
Ovšem přední světoví klimatologové se příliš nesmějí, protože vědí, že se to propisuje i do Trumpovy politiky a že role Spojených států ve snaze lidstva zabránit nejhoršímu a pokusit se klima relativně stabilizovat je klíčová.
„Druhé Trumpovo prezidentství by víceméně znamenalo beznadějný konec pro ochranu klimatu. Jednak pro domácí klimatickou politiku – a kam se vydají Spojené státy, tak bude jednat v oblasti klimatu i svět,“ řekl v televizi MSNBC Michael Mann, přední americký klimatolog a profesor Pensylvánské univerzity.
Podobně třeba Stefan Rahmsdorf, profesor oceánografie z Postupimské univerzity a spoludržitel Nobelovy ceny míru 2007, napsal, že prezidentské klání v USA bude rozhodující pro šanci stabilizovat světové klima.
Trump chce víc těžit
Proč si to vědci myslí? Říkají to jejich propočty, které i vlády světa odsouhlasily v Pařížské dohodě.
Lidstvo by mělo snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o víc než 40 procent oproti roku 2019, aby mělo šanci globální oteplování ještě udržet pod kontrolou. To se světu potřebným tempem nedaří.
USA si v úterý zvolí novou hlavu státu. Kromě prezidenta vyberou i zástupce do Senátu a Sněmovny
Číst článek
Trumpovo druhé prezidentství, které by skončilo v roce 2029, by v těchto klíčových letech i současnou nedostatečnou snahu naprosto sabotovalo. A to v době, kdy i Spojené státy coby historicky největší emitent skleníkových plynů začaly na snižování emisí systematicky pracovat, když Bidenova vláda prosadila největší klimatický zákon v americké historii.
„Význam toho zákona je velký, i když šlo o politický kompromis. Ten zákon má tři základní pilíře – dekarbonizovat naši ekonomiku, vytvářet pracovní místa a zároveň nás zbavit závislosti na Číně,“ přibližuje Quill Robinson z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
„A myslím, že to do nějaké míry funguje. Od přijetí toho zákona jsme v Americe viděli už desítky miliard investovaných do zelených řešení, start oznámilo víc než 250 továren, třeba na solární panely či elektromobily. Ale neděje se to tak rychle, jak bychom potřebovali. A Čína v tom má velký náskok,“ podotýká.
Zvrátí volby v USA ‚nevěrní volitelé‘? Amerikanistka popisuje systém bitvy o Bílý dům
Číst článek
Donald Trump v Bílém domě demontoval skoro 100 opatření na ochranu klimatu, čisté vody, vzduchu nebo proti toxickým chemikáliím. Teď on a jeho spojenci slibují boj proti vědeckému poznání a zastavení investic do bezemisní energetiky. Místo toho chtějí ještě více těžit.
Trump si v dubnu řekl o miliardu dolarů od fosilního průmyslu a skutečně dostal významné příspěvky pro svou kampaň. Zároveň už sami zástupci fosilních firem píšou pro Trumpa návrhy prezidentských výnosů, aby je po návratu do funkce podepsal, jak někteří z nich řekli magazínu Politico.
Klimatologové přitom upozorňují, že naprostým základem pro snesitelnou budoucnost člověka na Zemi je nezahajovat už žádné nové fosilní projekty.
Jestli by se Trumpovi skutečně podařilo úplně zrušit nový americký zákon na ochranu klimatu, není podle experta na klimatickou politiku a energetickou bezpečnost Quilla Robinsona jasné.
Harrisová vede v Iowě, odhaduje průzkum. Ve státě přitom dosud dominovali republikáni
Číst článek
„Donald Trump se chce vymezit proti Bidenově klimatickému programu. Ale jak by to vypadalo v praxi, je mnohem komplikovanější. Jednak proto, že záleží i na tom, kdo bude ovládat Kongres, který zákony schvaluje,“ vysvětluje Robinson.
„Trump určitě může využít exekutivní výnosy, aby zpomalil realizaci částí toho zákona. A podle mě ho zkusí omezit nebo úplně zrušit. Ale hodně daňových úlev a investic na základě klimatického zákona míří do republikánských okrsků v konzervativních místech Georgie, Tennessee, Jižní Karolíně a podobně. Takže si nemyslím, že by republikáni byli dychtiví klimatický zákon úplně zrušit,“ míní.
Pro Trumpa, ale pro klima
Byť řada Trumpových příznivců, tak jako George, věří jeho konspiracím, myslí si, že klima se nemění a můžeme klidně spát a dál pálit uhlí, ropu a plyn bez vážnějších dopadů na společnost, někteří Trumpovi voliči jako republikánská funkcionářka Michelle Olsonová přechod k zelené energetice podporují.
„Nesouhlasíme ale s cestou, jakou k tomu dojít. Myslím, že Biden a Harrisová chtějí dojít ze startu rovnou do cíle a nemají plán, jak toho dosáhnout efektivně, aby si to lidi mohli dovolit,“ zdůrazňuje Olsonová.
České klima 2024: Je plné paradoxů, lidé chtějí recepty na sucha a povodně a nechat si spalovací motor
Číst článek
Z úplně opačného konce kritizují Bidena a Harrisovou i ti Američané, kteří současnou viceprezidentku volí a na klimatu jim záleží. Vnímají, že tato vláda porušila předvolební sliby, že nepovolí žádnou novou těžbu na federálním území – schválila ale například velký těžební projekt v panenské přírodě na severu Aljašky.
Harrisová také oproti svým dřívějším postojům začala podporovat těžbu plynu hydraulickým štěpením. A produkce klima poškozujících ropy a plynu je za její a Bidenovy administrativy rekordní.
„Spojené státy by měly dělat víc – nejen doma, ale i být lídrem v ochraně klimatu globálně. Nesouhlasím se vším, co tato vláda dělá. Ale oceňuju, že prosadili klimatický zákon, který podněcuje investice do obnovitelných zdrojů energie nebo do míst, kde lidé nespravedlivě trpí dopady změny klimatu,“ říká Jenesis, mladá volička Kamaly Harrisové.
„Na tom se dá stavět, a tak už jsem hlasovala pro Harrisovou. Protože alternativou je Trump, odsouzený zločinec, který hájí zájmy korporací, co chtějí vytěžit všechno, co ještě na této planetě zbylo. Trump řekl, že nás zase vyvede z Pařížské dohody. A naše země patří k největším producentům skleníkových plynů. Takže v sázce je hodně,“ varuje.
Jak tedy tyto americké volby ovlivní další snahu světa zachovat aspoň relativně stabilní klima, shrnuje Niranjali Amerasinghová, výkonná ředitelka organizace ActionAid USA.
Jste Příznivec nebo Odmítající klimatických opatření? Vyzkoušejte si naši kalkulačku
Číst článek
„Pokud bude zvolena Harrisová, bude určitě více prostoru tlačit na zodpovědnou klimatickou politiku. Potřebujeme skutečné omezení emisí, a to přímo v Americe, významné peníze na podporu rozvojového světa a jeho přechodu na čisté technologie,“ míní.
„Pokud bude zvolený Trump, bude potřeba mnohem víc mobilizovat veřejnost. Federální vláda by lídrem v ochraně klimatu nebyla, museli by to převzít jednotlivci, města nebo státy,“ podotýká Amerasinghová.
„Pro svět je opravdu důležité, aby prezident Spojených států uznával změnu klimatu jako problém, který je potřeba spravedlivě řešit. Je docela zřejmé, který kandidát k tomu má blíž. Spojené státy vypustily historicky nejvíc emisí skleníkových plynů. A pokud Američané nebudou pořádnými lídry v ochraně klimatu, což ani Bidenova vláda nesplňuje, tak nebudeme schopni ten problém efektivně řešit,“ uzavírá.
Krátce po amerických volbách začne v Baku další klimatická konference OSN. A všichni účastníci čekají, jak to ve Spojených státech dopadne, což i na světová vyjednávání o ochraně klimatu bude mít velký vliv.
