Ve Varšavě bobtná bezdomovecká krize. Před zimou lůžkové kapacity nestačí, varují terénní pracovníci
Přestože Poláci mají zákonem dané právo na bydlení, v celé zemi je bez střechy nad hlavou přes 30 tisíc lidí. Bezdomovecká krize bobtná i ve Varšavě. Už v létě neziskové organizace poskytující zadarmo stravu zaznamenaly stoprocentní nárůst žádostí o výdej jídla. Varují také, že před nadcházející zimou Varšava nemá dostatek lůžkových kapacit pro lidi v nouzi.
Robert, dobrovolník z nadace Daruj čaj, má v ruce naběračku a do papírového hlubokého talíře nalévá na pohankovou kaši guláš s klobáskou a zeleninou. S pondělním rozdáváním jídla zadarmo před nádražím Warszawa Centralna pomáhá už pět let.
2:46
V Prachaticích testují speciální ‚iglú pro bezdomovce‘. Je nehořlavé kvůli potenciálním klientům kuřákům
Číst článek
Před výdejními stolky, u kterých pracuje asi deset dobrovolníků, se vytvořila dlouhá fronta několika stovek lidí, kteří se na výdej jídla přihlásili. K talíři dostávají také baliček se sendvičem, ovocem a hygienickými pomůckami.
Až 35 tisíc bez domova
Ve frontě stojí s pořadovým číslem devadesát Ania. Upravená paní mezi čtyřiceti a padesáti lety, oblečená do dřínů a fialové mikiny. „Přišla jsem o práci, o bydlení a tak to začalo,“ vypráví, jak se před deseti měsíci dostala na ulici.
„V lednu jsem se vrátila z Německa. Tam jsem pracovala přes agenturu jako sanitářka. Měla jsem peníze a přijela jsem jen na pár měsíců, pak jsem chtěla znovu vyjet. Tady jsem si našla ubytování a pak jsem k sobě vzala známého, který pracoval na stavbách. Ale nepřispíval mi na nájem a nakonec utekl. Přitom mi sebral peníze i doklady.“
Ania už si tak nemohla dovolit další nájem. Bez dokladů nemohla znovu vyjet za prací do Německa a v Polsku se jí práci, která by ji uživila, sehnat nepodařilo. I kvůli tomu, že je oficiálně bez domova. Dnes už nové doklady sice má – díky pomoci Centra pro sociální pomoc a intervenci, které podporuje magistrát Varšavy. Dál ale nemůže najít práci a na výjezd do Německa jí chybí peníze.
Lidí bez domova je v celém Polsku 30 až 35 tisíc, v samotné Varšavě jich je okolo 2,5 tisíce. Jak říká radní Varšavy Renata Niewitecká, město letos vydalo na pomoc těmto lidem v přepočtu skoro 150 milionů korun.
Ukrajinci v Polsku čelí stále častěji xenofobii, tvrdí neziskové organizace. OBSE ale nesouhlasí
Číst článek
„Nabízíme lidem bez domova ubytování, poskytujeme psychologickou pomoc i finanční pomoc, nabízíme bezplatnou lékařskou péči, a to včetně ošetření v nemocnicích. Máme například čtrnáct útulků pro lidi bez domova, šest z nich nabízí i pečovatelské služby, dvoje lázně a třetí jsou ve výstavbě, čtyři jídelny, ohřívárnu, dvě prádelny, v osmnácti městských částech dělají street-workeři.“
Město také podporuje ambulantní poradny pro lidi závislé na alkoholu a jiných návykových látkách. V mnoha podpůrných aktivitách se ale neobejde bez pomoci nevládních organizací.
„Poskytujeme velkou pomoc, ale jestli je dostatečná? To si nemyslím. Když se projdete po městě, ty lidi bez domova nemůžete nepotkat,“ dodává Niewitecká, která se v radě polského hlavního města zabývá i sociálními otázkami.
‚Je čím dál hůř‘
Problémem například je, že žádné ze zařízení nefunguje 24 hodin denně. Některé noclehárny sice nabízejí čisté a volně přístupné toalety, ale jen v době provozu, tedy od večerních do ranních hodin.
‚Zahrávají si se smrtí.‘ Rusko hledá nové vojáky i mezi bezdomovci ze Sibiře a Dálného východu
Číst článek
Žádné ubytovací a lůžkové zařízení pak není určené jenom ženám bez domova, ty přitom často zažívají na ulici i násilí. Stejně jako Ania. Za deset měsíců na ulici ji dvakrát napadli. Jednou skončila v nemocnici na šití hlavy a pozorování kvůli lehkému otřesu mozku.
O zhoršující se bezpečnostní situaci mluví i asi čtyřicetiletý Marcin. „Dnes se mezi lidmi na ulici hodně krade. To dřív nebylo. Bezdomovci se mezi sebou neokrádali, takže je to horší. Já bych nikdy nikoho neokradl.“
Marcin pochází z nefunkční rodiny a na ulici je od chvíle, kdy vyšel z vězení. Kolem výdejního místa u nádraží obchází s pytlem na odpadky a vybírá talířky od těch, co už svůj guláš dojedli. Díky Daruj čaj má aspoň jednou za čas teplé pořádné jídlo a to je vzácnost.
Rostoucího tlaku na služby si všímají hlavně nevládní organizace a jejich pracovníci v terénu. Stále více lidí potřebuje pomoc, jak už popisuje Patrycja z Daruj čaj – organizace, která od města žádnou pomoc nedostává a funguje díky dárcům.
„Je čím dál hůř a vidí to všechny organizace, co se pomocí lidem chudým a bez domova zabývají. Vidíme to i tady. Týden po týdnu přichází pro jídlo víc a víc lidí. Bývalo jich kolem tří set. Teď rozdáváme přes pět set obědů. A to nejsou jen lidé bez domova.“
Podle ní přibývá obecně lidí s finančními problémy včetně seniorů. Mezi těmi, co potřebují pomoc, jsou i ti, kteří mají kde bydlet, mají práci, ale živí rodiny nebo ovdověli, nemají rodinné zázemí a nevystačí s penězi.
Sociální obchod Spichlerz
Poláci se musí stejně jako obyvatelé jiných zemí vyrovnat s růstem cen. Elektřinu sice vláda i na příští rok pro domácnosti zastropovala (na cca 2900 korun za MWh – pozn. red), ale zdražily nájmy, služby i potraviny. Například kilogram chleba, který ještě v roce 2022 stál v průměru 4 zloté, stál v roce 2023 7 zlotých a letos 10 zlotých, tedy skoro 60 korun.
Ve Varšavě navíc chybí takzvané sociální obchody. Jediný – Spichlerz – stával na ulici Modzelewského. Provozovala ho nadace Volné místo, jejímž předsedou je Mikołaj Rykowski.
Sešli jsme se u vstupu do obchodu, za jehož sklem je vylepené ručně psané vyrozumění o uzavření obchodu: „Vážení klienti, provoz obchodu je dočasně přerušen z důvodu chybějící komunikace mezi představiteli úřadu hlavního města Varšava a vedení nadace Volné místo.“ Obchod ukončil činnost po třech letech.
„Tady bývala kavárna,“ popisuje Mikołaj, když vcházíme dovnitř. Na místě z ní zbyly jen nástěnné dekorace. O kousek vedle stojí pokladní pult. Prostor, kde dřív bývaly plné police s výrazně levnějšími potravinami i drogistickým zbožím, je úplně prázdný.
„Zboží jsme většinou získávali, když se blížil konec jeho spotřeby. Nebo to byl dar od různých firem. Vždy jsme tu měli výrobky, které ještě byly kvalitní, ale byly už tak levné, že si je mohli dovolit i lidé v nouzi. Například chléb u nás stál mezi 50 groši a jedním zlotým.“ Ale obchod nabízel i čerstvou zeleninu a ovoce, mléčné výrobky, maso a uzeniny, dokonce nové oblečení.
Mikołaj vypráví, že ve zřízení sociálních obchodů se se svou nadací inspiroval v Rakousku, kde jen ve Vídni je 16 takových obchodů. Vídeň má přitom jen o zhruba 200 tisíc obyvatel více než Varšava. První takový obchod pak v Polsku otevřelo Volné místo v Katovicích. Dnes jich má po celé zemi deset.
Všechny sociální obchody navíc slouží i k socializaci lidí. „Často nám sem chodili hlavně senioři, třeba ti už osamělí, i jen pro malé nákupy – chléb nebo jeden dva jogurty. Ale hlavně aby si popovídali. Naše obchody jsou asi jediné, kde se lidé ve frontě u pokladny nevztekají, že musí čekat. Protože si můžou i popovídat,“ směje se Mykołaj.
Zavření varšavského obchodu tak podle něj znamenalo pro mnohé nejen ztrátu přístupu k levným potravinám. „Dostali jsme zprávu, že bohužel zemřela jedna naše stálá klientka. Její dcera nám vzkázala, že zemřela, protože už není Spichlerz. Dokud fungoval, ona měla každý den důvod jít ven. Jak zavřel, to ten důvod ztratila. Přestala vycházet a dnes už není mezi námi.“
Pronájem prostorů
Podle Mikołaje mohl za uzavření obchodu nedostatek komunikace ze strany města. Volné místo totiž získalo prostor, na jehož rekonstrukci vynaložilo pár set tisíc zlotých. Další požadované poplatky už byly nad síly organizace.
Úřad se ale brání s tím, že město pronajalo prostory na obchod za zvýhodněné podmínky. Nájem byl prý výrazně nižší než běžný nájem komerčních prostor. „My jsme nemohli ten prostor předat zadarmo, Varšava se musí chovat jako dobrý hospodář a předpisy našeho programu pro nevládní organizace bezplatné předání prostor zkrátka nedovolují,“ vysvětluje radní Renata Niewitecka.
„V současnosti činí dluh na nájemném okolo půl milionu zlotých. Druhý problém je v tom, že my jsme nadaci poskytli cílenou dotaci, ale nadace peníze vynaložila nesprávným způsobem. Nyní se celou situací zabývá soud.“ Dokud nezůstane dluh uhrazený, nemůže podle Niewitecké spolupráce města a nadace Nové místo pokračovat.
