Příběhy bez cenzury: projekt novinářů a umělců šíří zakázané články jako písně přes Spotify

Zatímco svoboda tisku v některých společnostech světa neexistuje, streamovací služby ano. Této kličky využili němečtí Reportéři bez hranic, kteří ve spolupráci s brazilským hudebním producentem přetvořili texty pěti novinářů, které by byly v jejich rodných zemích cenzurované či zakázané v písně, dostupné na Spotify, Apple Music či Deezer po celém světě bez rozdílu.

Sao Paolo/Berlín/Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Projekt Reportérů bez hranic využívá Spotify, Apple Music a Deezer k šíření zakázaných textů.

Projekt Reportérů bez hranic využívá Spotify, Apple Music a Deezer k šíření zakázaných textů. | Zdroj: Reportéři bez hranic/The Uncensored Playlist

Pět novinářů, deset zhudebněných příběhů, které by kvůli cenzuře nikdy nevyšly. To je příběh projektu s názvem The Uncensored Playlist (v překladu necenzurovaný playlist - pozn. redakce).

„Na 12. března, světový den boje proti kybercenzuře, Reportéři bez hranic přišli s digitální skulinou, díky které lze obcházet cenzuru,“ stojí na webu projektu.

REPORTÉŘI BEZ HRANIC

Nevládní organizace Reporters Sans Frontières byla založena roku 1985 v Paříži. Obhajuje svobodu tisku a médií a zastává se novinářů, kteří čelí cenzuře nebo perzekuci.

Reportéři bez hranic oslovili novináře z Číny, Thajska, Vietnamu, Uzbekistánu a Egypta. Každý z nich poskytl dva kritické texty, které hudební producenti Lucas Mayer a Iris Fuzarová zhudebnili za pomoci lokálních umělců v jednotlivých zemích.

Kompletní „necenzurovaný“ playlist se pak objevil na streamovacích službách, jako je Apple Music, Spotify nebo Deezer, které jsou dostupné po celém světě a vlády na ně nemohou. Jediným možným zásahem by byl jejich zákaz.

„Pracovali jsme na projektu Le Tour de Monde, v rámci nějž jsme cestovali po světě a nahrávali hudbu s různými pouličními umělci, do toho nás Reportéři bez hranic oslovili s tím, abychom to samé udělali s články, které by byly běžně cenzurované. Vydali jsme se tedy do vybraných zemí a začali skládat,“ popsal pro iROZHLAS.cz počátek spolupráce brazilský producent Lucas Mayer.

Oficiální video k projektu The Uncensored Playlist:

Podle Lucase a Iris bylo výzvou nejen transformovat jednotlivé texty do poetičtějšího jazyka, ale také najít umělce, kteří by chtěli na projektu spolupracovat.

Lucas Mayer a Iris Fuzarová v Hanoji | Zdroj: Archiv Lucase Mayera a Iris Fuzarové

„Když už souhlasili, chtěli zůstat v anonymitě, protože s sebou projekt nesl i určitá rizika. Nemohli jsme o tom upřímně ani moc mluvit. Představte si, že skládáte hudbu, hledáte někde v Asii muzikanty, kteří s vámi budou spolupracovat, ale nikdy jim nemůžete úplně říct, o co jde. Netušili jsme, co by se stalo, kdybychom narazili na někoho, kdo s tím nesouhlasí,“ vysvětlil Lucas.

'Jaká cenzura?'

Během cest si podle svých slov začali uvědomovat, jak moc cenzura jednotlivé země formuje.

„Když jsme třeba v Číně mluvili s jednou zpěvačkou o jiném projektu, řekli jsme jí, ať se na něj podívá na YouTube. Odpověděla, že stránka v Číně nefunguje, a ptala se, jestli nevíme proč. Když jsme jí řekli, že je to kvůli cenzuře, odvětila slovy: 'Jaké cenzuře?'“ popsala Iris s tím, že ji mrzí, že už se do Číny pravděpodobně kvůli tomuto projektu nepodívá.

„Od začátku jsme ale věděli, že děláme správnou věc,“ dodala v telefonickém rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Projekt Reportérů bez hranic používá Spotify a Apple Music k šíření zakázaných textů pěti novinářů. | Foto: koláž iROZHLAS.cz | Zdroj: Reportéři bez hranic/The Uncensored Playlist

Uzbekistán: podnikatel umučen

Vybrané články novinářů se zaměřují na různá témata: od korupce přes ekonomické podmínky až po policejní brutalitu. Jednou z pětice oslovených je také uzbecká novinářka Galima Bukharbaevová. Ta v roce 2005 psala o masakru v uzbeckém městě Andijan. Od té doby žije kvůli tlaku tamní vlády v exilu, odkud píše o dění ve své rodné zemi. 

„I přesto, že máme nového prezidenta, vláda nechce, abychom se dostali ke čtenářům v Uzbekistánu,“ uvedla.

V jednom příběhu, který byl zhudebněn, tak popisuje například případ podnikatele, který byl během policejní vazby umučen k smrti. Tamní úřady to odmítají.

Bez svobodného tisku k rozvoji Uzbekistánu nedojde, říká exilová novinářka Galima Bukharbaevová

Číst článek

„I když vidíme nějaké pozitivní změny, prezident si musí uvědomit, že bez nezávislého tisku k žádnému reálnému zlepšení nedojde,“ dodala. (Celý rozhovor s Galimou čtěte ZDE)

Pravda si najde cestu

O tom, jak úspěšný je projekt v její zemi, má ale pochybnosti. „Hodně disidentů a aktivistů mi posílá pozitivní reakce, nejsem si ale jistá, zda se ty příběhy opravdu dostanou k lidem uvnitř,“ vysvětlila a dodala, že je hezké vidět její práci skrze oči umělců daleko od Uzbekistánu.

Víc optimistický, co se týče dosahu, je producent Lucas: „V některých zemích projekt opravdu zafungoval. Ve Vietnamu jsou ty písně třeba v žebříčku Apple Music na sedmém místě. Z dalších zemí nemáme přesná čísla, ale zájem je všeobecně velký,“ uvedl.

Kampaň na podporu celého projektu se šíří i na sociálních sítích, a to pod hashtagem #truthfindsaway, v překladu „pravda si najde cestu“.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme