Případné nároky německých vysídlenců nemají ve Varšavě šanci
Na částku převyšující 31 miliard dolarů odhadla radnice polské metropole Varšavy ztráty způsobené v době 2. světové války. Škody byly samozřejmě vyčísleny hned po válce, teď se ale objevil nový důvod, proč stará čísla osvěžit a připomenout hodnotu toho, co za sebou němečtí okupanti zanechali v troskách.
Proč se Varšava teď zabývá škodami z doby před více než půl stoletím? Varšava po druhé světové válce vstávala z trosek. Němci ji chtěli srovnat se zemí. V roce 1946 byly ztráty na městském i soukromém majetku vyčísleny na 3 a půl miliardy dolarů. Odborné odhady mluví o tom, že při dnešních cenách a valutových kurzech by to bylo 31 a půl miliardy dolarů.
O vyčíslení škod požádali poslanci varšavského městského zastupitelstva zvolení za Ligu polských rodin - ultrakatolickou a nacionálně zaměřenou stranu. Chtěli tím získat argument proti nárokům spolků německých vyhnanců. Ti by se chtěli domáhat odškodnění za majetek, který po válce museli zanechat na území, které připadlo Polsku. Nejde přitom o to, aby se proti sobě znovu stavěly nároky států v rámci válečných reparací. Tato kapitola už je uzavřená.
"Jde nám o konkrétní městský a soukromý majetek, který byl za války zničený," řekl soukromé televizi TVN zástupce varšavského primátora - poslanec Ligy polských rodin Jan Jackowski. Varšava po osvobození v lednu 1945 připomínala spíš horu suti, než město.
"Město bylo skoro úplně zničené. Ruiny a hromady trosek sahaly do výšky druhého a někdy i třetího patra," připomíná ředitel oddělení osvěty varšavského historického muzea Janusz Miniewicz. Bylo zničeno 25 tisíc domů. Z toho 11 tisíc úplně. Jen 12 set budov bylo pouze lehce poškozeno. 85% města leželo v troskách.
31,5 miliardy dolarů odškodného, které by Varšava mohla po Německu žádat, nemá být nástrojem vydírání, jen obranou před žádostmi německých vysídlenců o vrácení jejich bývalého majetku. Takové nároky vznáší především Svaz vyhnanců v čele s předsedkyní Erikou Steinbachovou. O získání svého jmění se už snaží 30 tisíc Němců. Někteří z nich se dokonce chtějí obrátit na evropský soud v Lucemburku, až Polsko přistoupí do Unie.
Varšavský primátor Lech Kaczyński upozornil, že pokud se bude Svaz vyhnanců dožadovat bývalého německého majetku, nebo odškodnění za něj, může Varšava položit na misku vah své nároky na odškodné: "Jestli bude logika prezentovaná paní Steinbachovou i nadále slavit v Německu úspěchy, dopracujeme vyčíslení našich nároků a budeme se jejich splnění domáhat."
Varšava si začala jako první připravovat argumenty proti žádostem německých vysídlenců. O podobném kroku už ale uvažují i radní v Poznani, kterou Němci předtím, než ji opustili také značně zničili.
