Ztráta národní identity, nebo pojistka proti Rusku? Otázka přijetí eura rozděluje bulharskou společnost
Bulharsko od 1. ledna 2026 vstoupí do eurozóny, schválila Evropská komise. Otázka přijetí eura ale vzbuzovala v zemi rozporuplné reakce a v posledních týdnech se konalo i několik opozičních protestů proti tomuto kroku. „Mnoho lidí říká, že se necítí být o přijetí eura dobře informováno. Nedostatek informací vytvořil živnou půdu pro dezinformace,“ popisuje pro iROZHLAS.cz novinářka Elitsa Simeonová z bulharské redakce Rádia Svobodná Evropa.
Sentimentalita, strach z ekonomických dopadů, radost ze zjednodušení cestování. Reakce Bulharů na vstup do eurozóny a přijetí eura nejsou jednotné a zemi už několik měsíců rozdělují. Někteří si zavedení evropské měny dlouhodobě přejí, jiní proti tomu hlasitě protestují.
„Jsem z toho velmi šťastný. Jsem určitě pro přijetí, všude se dostanu bez překážek s jednou měnou,“ říká muž oslovený na ulici v Sofii redakcí Rádia Svobodná Evropa. „V aktuální situaci je to šílenství kvůli krizi, ve které se eurozóna nachází a je bláznovství to teď přinést i do Bulharska,“ oponuje mu jiný kolemjdoucí.
Reakce dalších Bulharů ukazuje, že názor na problematiku přijetí eura se opravdu velmi liší. „Jsem proti tomu, ztratíme naši identitu. Chceme náš lev a naše Bulharsko – naši vlast s naší měnou,“ vysvětluje svůj názor postarší paní.
Jiný muž naopak vyzdvihuje to, že je na euro bulharská ekonomika připravená: „Mám velký respekt k bulharskému lvu a bude mě mrzet, až zmizí, ale pro naši ekonomiku není žádný problém přijmout euro.“
„Mnozí zastánci říkají, že přijetí eura je klíčovým krokem k plné integraci do Evropské unie a oddálení se od vlivu Ruska. Mezi odpůrci přijetí eura mnozí uvádějí obavy z inflace a rostoucích životních nákladů,“ shrnuje novinářka Elitsa Simeonová z bulharské redakce Rádia Svobodná Evropa.
„Někteří tvrdí, že neočekávají, že by přijetí eura něco změnilo. Mnoho lidí naopak říká, že se necítí být o přijetí eura dobře informováno. Nedostatek informací vytvořil živnou půdu pro dezinformace,“ dodává novinářka, která lidi na ulici vyzpovídala.
Rozdělená společnost
Průzkum bulharské společnosti Alpha Research potvrzuje, že Bulhaři jsou, co se eura týče, rozdělení přibližně půl na půl.
EU schválila vstup Bulharska do eurozóny. Stane se tak v lednu příštího roku
Číst článek
„Před dvěma lety souhlasilo se vstupem do eurozóny 33 procent lidí a 50 procent bylo proti. Nyní, po všech politických problémech souvisejících s naším vstupem do eurozóny, je výsledek téměř 50 na 50: máme 47 procent příznivců a 48 procent těch, kteří jsou proti,“ popisuje pro iROZHLAS.cz bulharská socioložka Genoveva Petrová, která stojí ve vedení Alpha Research.
Politickými problémy míní Petrová protesty proti přijetí eura, které v posledních měsících organizovaly bulharské populistické a euroskeptické politické strany.
Ekonomka Jana Matesová, která v minulosti působila ve Světové bance, hodnotí protesty jako „výsledek masírování informační kampaní“. „V roce 2018, kdy vláda, parlament a centrální bulharská banka schválily vstup do předpokoje eurozóny, byla podpora eura v Bulharsku vysoká,“ říká.
Podle Petrové motivovaly zastánce i odpůrce eura protesty a politické zneužívání otázky přijetí eura. Podíl odpůrců se ve společnosti výrazně neměnil, politické protesty proti euru pro ni ale byly překvapením.
„V zemi dominovalo pochopení, že do eurozóny vstoupíme, otázkou bylo, kdy. Mnozí Bulhaři byli zklamáni, že se tak nestalo, když do eurozóny vstoupilo Chorvatsko, protože tu byla taková očekávání. Takže to nebyl problém až do chvíle, kdy se tyto populistické politické strany rozhodly uvést to na scénu jako nějaké hlavní politické téma,“ popisuje socioložka.
Byl jsem připravený se stěhovat, kdyby vyhrál Simion. Chtěl změnit ústavu, říká rumunský novinář Ilie
Číst článek
Protesty podle Petrové souvisejí s širší ruskou dezinformační kampaní, která od začátku války na Ukrajině zintenzivněla. „V posledních třech letech se objevily politické faktory, které začaly pracovat na tom, aby se změnila politická orientace Bulharska a aby Bulharsko nebylo tak spolehlivým členem EU.“
Proruská strana Obrození
Jedním z největších politických odpůrců eura se v Bulharsku stala nacionalistická strana Obrození (někdy také překládaná jako Obnova), která se v parlamentních volbách v roce 2024 umístila s 13,5 procenta na třetím místě. Tato strana byla aktivní v podporování protieurových protestů a šíření antievropské kampaně.
„Hrály vliv sociální sítě, ale i politická rétorika. Strana Obrození je otevřeně proruská. Před několika měsíci uzavřela memorandum o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Klára Kosová, expertka na Bulharsko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Vstupem Bulharska do eurozóny ztrácíme svou suverenitu. Ztrácíme schopnost a možnost rozhodovat o budoucnosti Bulharska a našich dětí,“ napsala například v jednom svém facebookovém příspěvku strana Obrození.
Podle Kosové se tato kampaň snažila cílit na národní hrdost Bulharů. „Často zaznívalo: Už jednou jsme byli v područí Osmanské říše, stejně jako teď Bruselu,“ popisuje s tím, že ale roli nehrály jen sociální sítě, protože silně zmobilizovaná byla například i skupina seniorů, kteří je příliš nepoužívají.
Dodává, že v Bulharsku je tradičně silná nedůvěra ve státní instituce a strach z oligarchů, kteří údajně řídí stát.
Politika, nebo ekonomika?
Z průzkumů vyplývá, že Bulhaři mají, co se týče přijetí eura, převážně pragmatické obavy například o to, kde budou moci měnit své peníze, jak dlouho bude po zavedení eura ještě možné platit ve lvech nebo zda se kvůli inflaci příliš nezvýší ceny. Podporovatelé přijetí eura se naopak upínají k dlouhodobým ekonomickým benefitům členství v eurozóně.
„Inflace je poslední dobou v Bulharsku vyšší dlouhodobě, není to přijetím eura. Bulharsko se už teď drží ve fixním kurzu k euru. Pokud se ceny zvýší skokově, nebude to měnou, ale tím, jestli působí ochrana trhu před zneužíváním tržní síly a spotřebitelů,“ komentuje ekonomka Matesová.
‚Je to historický okamžik.‘ EU schválila plný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru
Číst článek
Podle Petrovy se státní informační kampaň postupně spouští. „Tyto snahy také začaly u regulačních institucí, které jsou zodpovědné za ekonomické prostředí a ochranu spotřebitelů. Provádějí stálé kontroly, monitorují cenové hladiny v obchodech a snaží se zabránit nepřiměřenému zvyšování cen.“
Podle socioložky Petrové měli obyvatelé jiných zemí, které v minulosti euro také přijaly, téměř identické obavy, jako dnešní Bulhaři, což potvrzuje i Klára Kosová: „Část lidí je euroskeptická i v Česku, Bulharsko není tak výjimečné.“ Podle Matesové lze ale zpětně říct, že se v zemích, které již do eurozóny vstoupily, ekonomické přínosy a ztráty vyrovnávají.
Působení Ruska ale hrálo roli i u lidí, kteří jsou zastánci přijetí eura. Odbornice se shodují, že je mobilizoval strach z Moskvy a válka na Ukrajině. Přijetí eura se tak stalo symbolem větší integrace k Západu.
„Pro některé občany středoevropských zemí to asi není tak pochopitelné, ale v Bulharsku, které je hraniční zemí EU a častým cílem dezinformací z Východu, je pro proevropsky orientované lidi důležité být skutečně plně integrovaným členem. Je to určitá záruka, že se geopolitická orientace země nezmění, nebo že se alespoň nezmění snadno,“ vysvětluje Petrová.
„Přijetí eura byla vždy trochu směsice ekonomiky a politiky, ale je to hlavně politická otázka,“ říká Matesová. Upozorňuje také na to, že euro může znamenat stabilitu v geopoliticky se proměňujícím světě a že za tímto účelem bylo i vytvořeno.
Podle Matesové neměla vést společná evropská měna k dnes často skloňované federalizaci Evropy, ale k tomu, aby Evropě zaručila vyjednávací sílu vůči světovým velmocím.
