Proti Temelínu se vyslovilo přes 900 tisíc Rakušanů
Protitemelínské referendum podpořilo 915.220 Rakušanů. Patnáct a půl procenta všech rakouských voličů se tedy vyslovilo pro zablokování vstupu České republiky do Evropské unie, pokud Praha neodstaví jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Právně nezávaznou peticí, vyvolanou koaliční vládní populistickou stranou Svobodných, se teď musí zabývat rakouský parlament.
Ve 20 hodin se uzavřely všechny volební místnosti, kde mohli Rakušané vyjádřit odmítavý postoj k Temelínu. Během osmi dnů podpořilo svým podpisem požadavek vetovat vstup České republiky do Evropské unie, nebude-li Temelín odstaven, celkem 915.220, tedy 15,53 procenta z celkového počtu 5,82 miliónu rakouských voličů. I když velká část z nich prezentuje podpis jako jako čistě antiatomový názor, zbytek veřejnosti vnímá tuto akci strany Svobodných jako další potvrzení její protievropské linie.
Podle odhadu expertů připadá zhruba polovina hlasů na konto kampaně, kterou vedl deník Neue Krone Zeitung. Toto hlasování bude mít politické důsledky uvnitř vládního kabinetu. Svobodní žádají, aby jejich koaliční partner Schüsselova Strana lidová přehodnotila na základě hlasu lidu svůj postoj k otázce Temelína. Korutanský hejtman Jörg Haider označil výsledek petice za úspěch, který musí mít za následek konsekvence. Vicekancléřka a šéfka SPÖ Susan Riess-Passerová prohlásila, že petice musí být odpovídajícím způsobem vyhodnocena, neboť "demokracie znamená respektovat občany."
Korutanský hejtman a šedá eminence FPÖ Jörg Haider na otázku, co znamená výsledek petice pro vládu, řekl, že musí najít společné řešení. Nebude to pro ni jednoduché, dodal.
Krajně pravicová strana Svobodných připravila podpisovou akci proti vůli svého koaličního patnera - lidovců. Ministr životního prostředí Wilhelm Molterer ji označil za škodlivou. Odborníci předpokládají, že petice nemá naději iniciovat skutečné referendum, ani pokud ji bude muset projednávat parlament. "Veto není naše cesta," řekl ministr životního prostředí Molterer.
Český premiér Miloš Zeman se domnívá, že protitemelínská petiční akce bude mít špatný vliv na vztahy s Rakouskem. Zopakoval, že Rakušané nemají právo hovořit do osudu elektrárny, která leží za hranicemi jejich země. Obyvatelé Rakouska by podle Zemana také nelibě nesli, kdyby bylo v České republice vyhlášeno referendum za zákaz provozu v rakouských tunelech, protože se v nich stávají tragické dopravní nehody.
Miloš Zeman označil Jorga Haidera za postfašistu. Politolog Václav Bělohradský to ale považuje za nepřesné. "Haider opravdu není postfašista, Haider je várazem té nové regionální identity a politiky. Je to politika, která dost pohjrdá tou Vídní a tím Bruselem a je to postoj, který sílí. Haider je jakousi budoucností Evropy, je to politik velmi regionální. On se například vyjádřil, když byl zvolen: "Evropa hor, to jsme my, proti té Evropě nížin, to jsou ti byrokrati." Proto to opravdu není vhodné nazývat Haidera postfašistou."
Jak vyplynulo z politické diskuze renomovaných rakouských novinářů, bývalý šéf FPÖ Jörg Haider klade neustále podmínky pro rozšiřování EU. Rakouský vládní kabinet má podle názorů žurnalistů dva naprosto protichůdné partnery - jednoho extrémně protievropského a druhého maximálně proevropského.
Evropská komise nepřiznává česko-rakouskému napětí žádný vliv na náš vstup do Evropské unie. Přistoupení České republiky do EU se netýkají ani konfrontační výroky premiéra Miloše Zemana, ani podpisové referendum proti temelínské elektrárně. Evropská komise tak dává na vědomí, že po ukončení procesu z Melku považuje své zapojení do česko-rakouských rozmíšek za ukončené, a pokud nepřesáhnou určité meze, nehodlá do nich zasahovat.
