Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh zákona, který výslovně zakazuje fyzické tresty a jiné ponižující zacházení s dětmi. Tento krok představuje významný posun v ochraně práv dětí a přibližuje Česko k ostatním členským státům Unie, které už zákaz v legislativě mají. Změny byly přijaty s širokou podporou napříč politickým spektrem a jsou výsledkem dlouhodobého úsilí odborníků, nevládních organizací a dalších zainteresovaných stran.

Komentář Praha 6:29 5. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Největší respekt si ale v kontextu těchto změn a jejich prosazování zaslouží současná zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

To ona se trvale bije za práva dětí, která až do jejího nástupu do funkce zůstávala ostudně opomíjena. Na děti se u nás totiž mnohdy nenahlíží jako na „plnohodnotné lidi“. Nyní zákon postupuje do Senátu.

První byli Švédové

Česko a Slovensko byly dosud mezi posledními zeměmi v EU, které neměly zákonný zákaz fyzických trestů dětí. Jako první je zakázalo Švédsko, a to už v roce 1979.

Tento průlomový krok byl výsledkem dlouhodobé veřejné debaty a rostoucího společenského konsensu, podle kterého nejsou tělesné tresty v souladu s právy dítěte. Zákaz byl podpořený širokou informační kampaní a reformou rodinného práva, přičemž důraz se kladl na osvětu, podporu rodičovských kompetencí a prevenci, ne na kriminalizaci rodičů.

Švédsko se tak stalo vzorem pro další země, které se v následujících dekádách vydaly podobnou cestou. V následujících letech tak začal zákon o zákazu fyzických trestů platit ve většině zemí Evropy.

K březnu 2025 zakázalo 68 států na světě fyzické tresty dětí ve všech prostředích – tedy doma, ve školách, v náhradní péči i v rámci soudních trestů. Alespoň tak to uvádí údaje, které vychází z aktuální zprávy organizace End Corporal Punishment, která sleduje legislativní vývoj v této oblasti.

Je to důležitý krok

Česko se nyní, možná a s velkým zpožděním, zařadí mezi tyto země. Je to o to důležitější, že v minulosti se významní političtí činitelé o násilí na dětech vyjadřovali skandálně.

24:12

Bít děti je nepřijatelné, navrhuje náměstek. ‚Ponižování si rodiče vysvětlí různě,‘ namítá notář

Číst článek

Stačí si jen vzpomenout na legendární rozhovor ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro Aktuálně. Jurečka tehdy uvedl, že pohlavek dítěti může vymezit hranice a nechce ho rodičům zakazovat.

Fyzické násilí navíc používají jako „výchovný prostředek“ dvě třetiny českých rodičů a sami přitom fackování a bití ani nepovažují za fyzický trest. Násilí v rodině pak zažije každé desáté dítě.

To dokládá, jak akceptované a normalizované násilí na dětech v Česku je. I proto je nutné tento typ chování legislativně vymezit a zakázat ho. A to se nyní může stát.

Pokud se tak stane, šlo by to bez nadsázky považovat za jednu ze stěžejních věcí, které by se v tomto volebním období podařilo prosadit. A především: Za jeden ze zákonů, který má skutečně potenciál něco změnit k lepšímu pro spoustu lidí, mezi které možná konečně začneme řadit i děti.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít