Protijaponské protesty se šíří i do čínských komunit v zahraničí
Protijaponské protesty se šíří i mimo Čínu. K bojkotu japonského zboží a služeb se přidaly i někteří Číňané žijící v zahraničí. Demonstrace místy propukají v násilnosti, včetně vypalování a rabování továren a obchodů s japonskými vlastníky, kteří tak své firmy museli zavřít.
„Japonsko by si mělo uvědomit, že čínská reakce na obsazení sporných ostrovů, může být mnohem tvrdší,“ řekl čínský ministr obrany.
Svým prohlášením ministr jen podpořil napětí, které mezi oběma zeměmi panuje. Protijaponské protesty pokračují v Číně už několik dní a často se mění v násilnosti, včetně vypalování a rabování japonských podniků a obchodů.
O protijaponských protestech v Číně mluvila na Radiožurnálu východoasijská zpravodajka ČRo Kateřina Procházková
Ze strachu o bezpečnost už zastavily výrobu firmy jako Toyota, Honda, Nissan, Panasonic nebo Canon. Uzavřeny jsou i japonské konzuláty a ambasáda v Číně.
V okolí ambasády v Pekingu a konzulátu v Šanghaji protestují skupiny lidí i dnes. Oproti víkendu se je snaží čínská policie usměrňovat. Rozděluje je do skupin a nejagresivnější z nich zavírá. Podle čínských medií už bylo zatčeno asi sedm lidí.
Včera údajně skupina agresivních Číňanů napadla kromě auta japonského konzula i vůz amerického velvyslance v Pekingu, který je podle nich Tokijským spojencem.
Japonská auta jsou vůbec častým terčem agresivních čínských nacionalistů, kteří si na nich vybíjí vztek.
Japonští politici si stojí za svým rozhodnutím, koupit tři z pěti sporných ostrovů Senkaku od místního podnikatele. A argumentují San Franciskou dohodou, podle které patři už po desetiletí souostroví Japonsku.
O dění v Číně mluvil na Rádiu Česko zahraničně-politický analytik ČRo Milan Slezák
V Tokiu probíhají protesty také, ale jsou mnohem menšího rozsahu a s umírněnějšími emocemi.
„Není myslitelné, aby se protesty v takovém rozsahu děly spontánně ve státě, který je ve smyslu vládnutí policejní. Demonstrace jsou nynějšímu čínskému vedení milé,“ říká zahraničně-politický analytik ČRo Milan Slezák a dodává:
„Na druhou stranu nenávist a nedůvěra k Japoncům je v Číňanech hluboce zakořeněna a stačí sebemenší spouštěcí moment. V Číně je nyní ideologické vakuum. Komunismu již málokdo věří. To vakuum nyní zaplňuje nacionalismus.“
